Krajní pravice je jako ti popírači Noemovy archy
20. 5. 2024 / Fabiano Golgo
čas čtení
6 minut
Když
meteorologové začali hlásit, že v mém rodném městě Porto Alegre prší,
shodou okolností jsem právě přijel z Ria de Janeira, abych se zúčastnil
konference na katolické univerzitě o budoucnosti žurnalistiky. Akce byla
nakonec zrušena, jakmile bylo jasné, že množství deště povede k
povodním. V České republice jsem zažil povodně v roce 1998 a intenzivně
jsem prožíval pražskou povodeň v roce 2002, takže jsem něco podobného
očekával. Nakonec to ale bylo desetkrát horší. Kromě stovek
ztracených lidských životů, kterých může po opadnutí vody a vynoření
dalších těl ještě přibýt, se utopily nebo zemřely hlady statisíce
zvířat.
Indie, Bangladéš, Německo, Čína,
Japonsko, Kongo, Spojené státy a Řecko byly dalšími zeměmi, které v
loňském roce zaznamenaly silné záplavy, které poškodily místní
infrastrukturu a zanechaly mnoho mrtvých. V roce 2024 záplavy nadále
zaplavovaly různé regiony po celém světě, přičemž scény zkázy byly
podobné těm, které jsme v posledních dnech viděli v mého rodném státě Rio Grande do Sul.
Krajně pravicová
politika přijatá v Brazílii za vlády Jaira Bolsonara vedla k zamítnutí
nebo uvolnění asi 302 zákonů a předpisů, které by bývaly zmírnily následky této
poslední povodně, takže se očekává, že jsme se touto tragédií něčemu
přiučili a již se diskutuje o nových opatřeních, která by měla zabránit
opakování takové hrůzy v budoucnu, jako jsou záplavová území ve stylu New
Yorku kolem řek, která by absorbovala přebytky vody pomocí samotné
přírody smíšené s inženýrskou prozíravostí, a také nákladnější a
složitější přesun plných čtvrtí a měst dále od vodních toků.
Kromě
jižní Brazílie, která od konce dubna trpí následky silných dešťů, se
různé regiony světa potýkají se zkázou a úmrtími způsobenými povodněmi.
Přestože v roce 2023 jejich počet poklesl, povodně jsou stále
nejčastější přírodní katastrofou na světě. Podle nejnovější zprávy z
databáze mimořádných událostí, která zaznamenává události tohoto druhu,
byly 164 z 399 událostí zahrnujících ekologické katastrofy v loňském
roce povodně.
Jedna z největších tragédií
zahrnujících velké množství vody se stala v Libyi loni v září, kdy po
silných deštích, které zaplavily část keňského území, zahynulo 11 000
lidí a přibližně 10 000 se pohřešovalo. Jedním z nejhůře postižených
měst byla Derna na východě země, kde síla vody protrhla dvě přehrady a
zničila celé čtvrti.
Dalším regionem, který byl
v roce 2023 těžce zasažen povodněmi, bylo stále ještě v Africe
Somálsko. Po silných deštích, které zemi zasáhly mezi loňským listopadem
a prosincem, zůstalo bez střechy nad hlavou více než milion lidí a
dalších 101 zemřelo.
Od začátku března zasáhly
Keňu silné deště, které si od předminulého týdne vyžádaly kolem 267
mrtvých. Podle údajů Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí
bylo v důsledku dešťů, které rovněž způsobily obrovské škody na
infrastruktuře země, vysídleno více než 56 000 rodin.
OSN
odhaduje, že v důsledku množství vody bylo poškozeno téměř 2 000 škol,
což se dotklo také 62 zdravotnických středisek a více než 1 400 vodních
zdrojů.
Kromě této země byly v období od dubna do května
letošního roku silně zasaženy povodněmi i další regiony východní Afriky.
Celkem se odhaduje, že v Keni, Somálsku, Burundi a Tanzanii bylo
povodněmi postiženo více než 848 000 lidí na kontinentu.
Množství
vody vzbudilo pozornost také v Afghánistánu, kde si záplavy dosud
vyžádaly více než 200 obětí. Podle místní vlády vedené radikálním hnutím
Taliban bylo při záplavách, které postihly 18 okresů v provinciích na
severovýchodě země, zraněno více než 200 lidí.
Krajní
pravice bude i nadále prosazovat demontáž všech zákonů a předpisů,
které byly přijaty v uplynulých desetiletích, jak můžeme doložit z
oficiálního programu prezentovaného na velkém shromáždění pořádaném
extremistickou španělskou stranou Vox v Madridu, kde se Viktor Orbán
mísil s argentinským prezidentem Javierem Milei, pravděpodobnou budoucí
francouzskou prezidentkou Marine LePenovou či italskou křesťanskou
fundamentalistkou Giorgií Meloniovou.
Desetibodový
pakt, který slouží jako volební platforma pro Evropu, obsahuje
kontroverzní body týkající se přistěhovalectví, suverenity, obrany
křesťanů, popírání klimatu a zemědělského protekcionismu.
Výroky
argentinského prezidenta Javiera Mileiho na krajně pravicovém summitu v
Madridu vyvolaly "bezprecedentní" diplomatickou krizi mezi Argentinou a
Španělskem, která má dopad i na Evropskou unii. Během akce, Milei
kritizoval španělského prezidenta, socialistu Pedra Sanchéze, a jeho
manželku Begonu Gomezovou označil za "zkorumpovanou".
V
reakci na Mileiovy útoky vydal španělský kancléř José Manuel Albares
prohlášení, v němž požaduje, aby se Argentinec veřejně omluvil, a
označil jeho gesto za "mimořádně závažné". Podle něj je takové chování
"bezprecedentní v dějinách mezinárodních vztahů a ještě méně ve vztazích
dvou zemí spojených silnými bratrskými pouty". V gestu odmítnutí
španělská vláda odvolala svého velvyslance v Buenos Aires do Madridu.
Tento krok prozrazuje přerušení diplomatických vztahů - i když ne
definitivní.
O tom, zda jsou tyto přírodní
katastrofy částečně nebo zcela způsobeny člověkem, teď ani není třeba
vést hlavní diskusi, protože i kdyby se celý svět jako zázrakem změnil v
ekologický, stále budeme muset čelit následkům škod, které již byly na
planetě napáchány v předchozích desetiletích, takže se musíme naléhavěji
zaměřit na způsoby, jak nás před následky těchto ohromujících a
ničivých událostí ochránit. Věda a technika, živené lidskou chytrostí,
se musí postavit do první řady.
3953
Diskuse