Válka mezi Izraelem a Gazou: Izrael s okamžitou platností odvolává některé své velvyslance v Evropě

22. 5. 2024

- Irský premiér  Simon Harris  uvedl, že řešení dvou států je jedinou věrohodnou cestou k míru a bezpečnosti pro Izrael, Palestinu a jejich národy. Uznání státnosti má v Irsku vzhledem k jeho historii zvláštní ohlas, dodal Harris.

„Zaujmout své místo na světové scéně a být uznán ostatními, že máme právo tam být, bylo pro zakladatele našeho státu záležitostí nejvyšší důležitosti,“ řekl.

Uvedl, že Irsko jednoznačně plně uznává Izrael a jeho právo na „bezpečnou a mírovou existenci se svými sousedy“, a vyzval k okamžitému navrácení všech rukojmích v Gaze.

„Před dnešním oznámením jsem hovořil s řadou dalších vedoucích představitelů a partnerů a jsem přesvědčen, že se k tomuto důležitému kroku v příštích týdnech připojí další země,“ dodal.

- Španělský premiér Pedro Sánchez ve středu v projevu před poslanci v kongresu oznámil, že jeho koaliční vláda vedená socialisty uzná stát Palestina 28. května

Uvedl, že jeho vláda odmítá to, co označil za „masakr v Gaze a na ostatních palestinských územích“, a zopakoval své požadavky na příměří a realizaci dvoustátního řešení. Zároveň však uvedl, že nastal čas pro konkrétní kroky.

„Premiér Netanjahu stále zavírá oči a bombarduje nemocnice, školy, domy,“ řekl Sánchez. „Stále využívá hladu, zimy a teroru k potrestání více než milionu nevinných chlapců a dívek - a věci došly tak daleko, že prokurátoři mezinárodního trestního soudu tento týden požádali o jeho zatčení za válečné zločiny.“

Španělský premiér uvedl, že vůbec nepochybuje o tom, že Netanjahu „nemá pro Palestinu žádný mírový plán“, a dodal, že v Gaze a ve zbytku Palestiny způsobuje tolik bolesti, zkázy a hořkosti, že dvoustátní řešení je nyní vážně ohroženo.

„Země, které hájí lidská práva a mezinárodní právo založené na pravidlech, jsou povinny jednat - na Ukrajině a v Palestině - bez dvojích standardů,“ řekl Sánchez.

Dodal::

    Jsme povinni dělat, co můžeme: posílat humanitární pomoc, což děláme; pomáhat uprchlíkům a vysídleným lidem, což děláme.

    Ale musíme také využít všechny politické prostředky, které máme k dispozici, abychom jasně a nahlas řekli, že nedopustíme, aby byla možnost dvoustátního řešení zničena silou, protože je to jediné spravedlivé a udržitelné řešení tohoto strašného konfliktu.

    A proto vás chci informovat, že po projednání rozhodnutí s oběma stranami, které tvoří tuto progresivní koaliční vládu - a v souladu s pocity většiny španělského lidu - španělský kabinet v úterý 28. května schválí uznání palestinského státu.“

Jeho slova se v dolní komoře španělského parlamentu setkala s obrovským potleskem.

- Skupina poslanců britské Dolní i Horní sněmovny z různých stran ve Velké Británii vyzvala vládu, aby „učinila vše, co je v jejích silách, na podporu Mezinárodního trestního soudu“ poté, co britský premiér Rishi Sunak označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu usilovat o vydání zatykačů na vůdce Izraele a Hamásu za „hluboce neužitečné“.

V dopise ministru zahraničí lordu Davidu Cameronovi 105 poslanců  z 11 stran uvedlo, že vláda musí zaujmout jasný postoj proti jakýmkoli pokusům o zastrašování nezávislého a nestranného mezinárodního soudu", a dodalo, že ‚soud, jeho žalobce a všichni jeho zaměstnanci musí mít možnost svobodně prosazovat spravedlnost bez obav a zvýhodňování‘.

Hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu uvedl, že požádá o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua spolu s ministrem obrany Yoavem Gallantem a vůdci Hamásu Yehyou Sinwarem, Mohammedem Deifem a Ismailem Hanijem.

Labourističtí poslanci Richard Burgon a Imran Hussain, kteří dopis zorganizovali, uvedli, že „existuje stále více důkazů o tom, že Izrael se v Gaze dopustil jasného a zjevného porušení mezinárodního práva, a jsme pevně přesvědčeni, že odpovědné osoby musí být pohnány k odpovědnosti“.

- Irský premiér Simon Harris ve středu uvedl, že očekává, že se k Irsku, Španělsku a Norsku v příštích týdnech připojí další země a uznají palestinský stát

„Dnes Irsko, Norsko a Španělsko oznamují, že uznávají stát Palestina,“ řekl Harris na tiskové konferenci, informuje agentura Reuters.

„Každý z nás nyní podnikne veškeré vnitrostátní kroky, které jsou nezbytné k tomu, aby toto rozhodnutí vstoupilo v platnost,“ dodal. „Jsem přesvědčen, že další země se k nám v příštích týdnech připojí a učiní tento důležitý krok.“


- Irsko uzná palestinský stát, potvrdil premiér

Irský premiér Simon Harris potvrdil, že Irsko uzná palestinský stát. Nyní hovoří na tiskové konferenci.


- Bez palestinského státu nemůže být na Blízkém východě mír, říká norský premiér

Ve středu to řekl norský premiér Jonas Gahr Støre: „Na Blízkém východě nemůže být mír, pokud nebude uznán palestinský stát“.

Gahr Støre uvedl, že skandinávská země oficiálně uzná palestinský stát od 28. května, informuje agentura Associated Press (AP).

Několik zemí EU v minulých týdnech naznačilo, že hodlají uznání učinit, a argumentovalo tím, že pro trvalý mír v regionu je nezbytné dvoustátní řešení.

Norsko - které není členem EU, ale zrcadlí její kroky - je horlivým zastáncem dvoustátního řešení mezi Izraelem a Palestinci.

„Teror páchá Hamás a militantní skupiny, které nejsou zastánci dvoustátního řešení a státu Izrael,“ řekl Gahr Støre. „Palestina má základní právo na nezávislý stát,“ řekl na tiskové konferenci, informuje agentura AP.

Naše skandinávská země „bude proto Palestinu považovat za nezávislý stát se všemi právy a povinnostmi, které z toho vyplývají,“ řekl Gahr Støre.

Norsko uznává palestinský stát více než 30 let po podpisu první dohody z Osla v roce 1993. Od té doby „Palestinci podnikli důležité kroky směrem k dvoustátnímu řešení,“ uvedla norská vláda.

Uvedla, že Světová banka v roce 2011 stanovila, že Palestina splnila klíčová kritéria pro fungování státu, že byly vybudovány národní instituce, které poskytují obyvatelstvu důležité služby.

„Válka v Gaze a neustálé rozšiřování nelegálních osad na Západním břehu Jordánu stále znamenají, že situace v Palestině je obtížnější než za poslední desetiletí,“ uvedla norská vláda podle agentury AP.

- Pro kontext: Švédsko oficiálně uznalo stát Palestina v roce 2014 a stalo se tak prvním členem EU v západní Evropě, který uznal palestinský stát.

Dalšími členskými státy EU, které již palestinský stát uznaly, ale které tento krok učinily ještě před vstupem do EU, jsou Bulharsko, Kypr, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Malta, Polsko a Rumunsko.

-  OSN pozastavila distribuci potravin ve městě Rafáh na jihu Gazy, kde Izrael na začátku tohoto měsíce zahájil zesílený útok, kvůli nedostatku zásob a nejistotě. Rovněž uvedla, že v posledních dvou dnech nevjely na území žádné kamiony s pomocí přes plovoucí molo zřízené USA pro dodávky po moři, a varovala, že projekt za 320 milionů dolarů (250 milionů Kč) může ztroskotat, pokud Izrael nezačne poskytovat humanitárním skupinám podmínky, které potřebují k bezpečnému provozu.

- V úterý zuřily boje v okolí města Rafáh na samém jihu země, což je poslední oblast, která čelila pozemní invazi, ale ostré boje byly opět hlášeny také v severní oblasti Džabalíja, kde se přeskupily síly Hamásu. Světová zdravotnická organizace uvedla, že poslední dvě fungující nemocnice v severní Gaze, al-Awda a Kamal Adwan, byly obléhány izraelskými silami a v obou uvízlo více než 200 pacientů.

-  Izraelské rakety zasáhly pohotovostní oddělení nemocnice Kamal Adwan, uvedli zdravotníci, což přimělo panikařící zdravotnický personál, aby pacienty na nemocničních lůžkách a nosítkách odvážel na sutinami zasypanou ulici ven. „První raketa, když dopadla, zasáhla vchod do pohotovostního oddělení. Pokoušeli jsme se vstoupit dovnitř a pak dopadla druhá raketa a třetí zasáhla budovu poblíž,“ řekl agentuře Reuters vedoucí nemocnice Hussam Abu Safia.

- Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvedlo, že od 7. října bylo v Gaze v důsledku izraelských vojenských akcí zabito 35 647 Palestinců a 79 852 jich bylo zraněno. Další tisíce lidí jsou pravděpodobně pohřbeny pod troskami zničených budov.

-  Izrael vyzval tzv. "národy civilizovaného světa" aby odmítly provést jakýkoli zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) na jeho představitele. „Vyzýváme národy civilizovaného, svobodného světa - národy, které pohrdají teroristy a všemi, kdo je podporují - aby se postavily na stranu Izraele. Ty by měly tento krok otevřeně odsoudit,“ uvedl mluvčí vlády Tal Heinrich.

- Bidenova administrativa je ochotna spolupracovat s Kongresem na případném uvalení sankcí na představitele ICC kvůli žádosti prokurátora o vydání zatykače na izraelské představitele kvůli válce v Gaze, uvedl Antony Blinken, ministr zahraničí. Joe Biden stejně jako jeho političtí oponenti oznámení ICC ostře kritizovali, tvrdili - nepravdivě - , že soud nemá v konfliktu v Gaze pravomoc, a vyjádřili obavy ohledně procesu.

- Republikánský vůdce americké Sněmovny reprezentantů v úterý prohlásil, že je blízko pozvání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby promluvil k zákonodárcům, i kdyby s tím demokratický vůdce Senátu nesouhlasil. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson novinářům v Kapitolu řekl, že dal vůdci senátní většiny Chucku Schumerovi čas do úterý, aby podepsal dopis, v němž Netanjahua pozve na společné setkání.

- Izraelský ministr obrany Yoav Gallant prohlásil, že krok soudu je „pokusem upřít státu Izrael právo na obranu“. Gallant uvedl, že „paralela mezi teroristickou organizací Hamás a státem Izrael, kterou provedla prokuratura, je opovrženíhodná a nechutná“. Karim Khan však žádnou takovou paralelu neučinil.

-  Izraelští představitelé v úterý zabavili v jižním Izraeli kameru a vysílací zařízení patřící agentuře Associated Press a poté svůj postup změnili tváří v tvář rozsáhlému odsouzení ze strany mediálních skupin a kritice ze strany svého nejbližšího spojence, USA. Úřady obvinily americkou zpravodajskou službu, která má předplatitele po celém světě, z porušení nového mediálního zákona tím, že poskytla záběry televizi Al-Džazíra, která má v zemi zakázaný vstup.

- Jednotliví příslušníci izraelských bezpečnostních složek dávají podle mnoha zdrojů tipy krajně pravicovým aktivistům a osadníkům, kde se nacházejí nákladní automobily s humanitární pomocí, které dodávají do Gazy životně důležité zásoby, což těmto skupinám umožňuje konvoje blokovat a demolovat. Mluvčí hlavní izraelské aktivistické skupiny, která stojí za blokádami, řekl, že osadníci, kteří zadržují životně důležité humanitární dodávky do pásma, dostávají informace o poloze kamionů s pomocí od příslušníků izraelské policie a armády.

- Britská vláda se chystá zveřejnit shrnutí svého právního poradenství, v němž uvádí, že neexistuje žádné jasné riziko, že prodej zbraní Izraeli vede k závažnému porušení mezinárodního humanitárního práva (MHP). Vláda dosud tvrdošíjně trvala na tom, že žádné právní poradenství ani shrnutí nezveřejní, ale v úterý náměstek ministra zahraničí Andrew Mitchell prohlásil, že se „podívá, co podrobnějšího bychom mohli nabídnout“ vzhledem k „síle pocitů v procesu posuzování MHP“.

- Mezi osmi Palestinci, kteří byli v úterý zabiti při izraelském náletu na uprchlický tábor v Džanínu na Západním břehu Jordánu, byl chirurg, učitel a školák jedoucí na kole, 20 dalších bylo zraněno, včetně fotoreportéra Amra Manasry, informovala palestinská tisková agentura Wafa. Úřad palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse v prohlášení pro Wafu nálet odsoudil a uvedl, že Izrael „zabíjí nevinné lidi, lékaře a ničí infrastrukturu palestinských nemocnic, měst a vesnic“.

- Izraelská armáda, která uvedla, že provádí „protiteroristickou operaci“, také buldozerovala a ničila infrastrukturu v blízkosti vládní nemocnice v Jeninu, informovala agentura Wafa. Podle palestinských představitelů bylo od vypuknutí války v Gaze na tomto území izraelskými vojáky nebo osadníky zabito nejméně 513 Palestinců.

- Izrael se zabýval mnoha Bidenovými obavami ohledně svého dlouho připravovaného plánu provést rozsáhlou vojenskou operaci ve městě Rafáh na jihu Gazy, jejímž cílem je vykořenit Hamás, uvedl v úterý vysoký představitel Bidenovy administrativy. Tento úředník, který nebyl oprávněn veřejně se vyjadřovat a požádal o zachování anonymity, uvedl, že při víkendových rozhovorech s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem izraelští představitelé zapracovali do svých plánů mnoho změn, které zřejmě odpovídají obavám z prohlubování operace v oblasti, kterou během sedmiměsíční války zaplavili palestinští uprchlíci.