USA vyzývají Izrael k řešení „katastrofální humanitární krize“ v Gaze

30. 10. 2024

 
USA 13. října sdělily Izraeli, že musí do 30 dnů přijmout opatření, jinak bude čelit následkům včetně možného zastavení amerických zbrojních transferů. „USA jasně uvedly, že Izrael musí umožnit přísun potravin, léků a dalších dodávek do celé Gazy - zejména na sever a zejména s příchodem zimy - a chránit pracovníky, kteří je distribuují,“ uvedla Thomas-Greenfieldová.

Její vyjádření přišlo v době, kdy Norsko prohlásilo, že bude usilovat o vyjasnění u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) ohledně povinností Izraele v oblasti pomoci po hlasování Knesetu, který zakázal jakoukoli spolupráci s palestinskou humanitární agenturou OSN UNRWA. Světoví představitelé a mezinárodní organizace vyjádřili obavy o dodávky pomoci do Gazy.

Izrael bude usilovat o zavedení opatření, která v pondělí odhlasovali izraelští poslanci - včetně zákazu vydávání nových víz a pracovních povolení pro zahraniční pracovníky UNRWA, kteří musí do země vstupovat přes Izrael - do 90 dnů. To znamená, že západní diplomaté mají po volbách v USA krátkou dobu na to, aby se pokusili donutit jej k ústupu.

V případě realizace zákona o zákazu UNRWA se mezi některými zeměmi zvažují také sankce vůči členům izraelské vlády a revize obchodních vztahů.

Thomas-Greenfieldová uvedla, že pro dodávky pomoci do Gazy neexistuje žádná alternativa k UNRWA a Washington má „skutečné obavy“ z tohoto zákona. UNRWA je největším poskytovatelem humanitární pomoci Palestincům, včetně zdravotnických a vzdělávacích služeb.

Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že rozhodnutí izraelského parlamentu je „nepřijatelné“ a bude mít „zničující důsledky“.

Rozhodnutí Knesetu měla odsoudit také Rada bezpečnosti OSN, kde panuje silný názor, že OSN si kolektivně nemůže dovolit, aby členský stát jednostranným jednáním zničil agenturu zřízenou rezolucí Valného shromáždění.

Norsko uvedlo, že požádá Mezinárodní trestní soud, aby objasnil povinnosti Izraele jako okupační mocnosti v oblasti pomoci Palestincům, a usnadnil tak poskytování pomoci palestinskému lidu, a uvedlo, že jeho cílem je potvrdit, že žádná země není osvobozena od svých mezinárodních závazků.

Premiér Jonas Gahr Støre v prohlášení uvedl, že Norsko „žádá, aby se Mezinárodní trestní soud  vyjádřil k povinnostem Izraele usnadnit humanitární pomoc palestinskému obyvatelstvu, kterou poskytují mezinárodní organizace, včetně OSN a států“.

Odkaz na Mezinárodní trestní soud téměř jistě povede k novým příkazům, protože tento nejvyšší soud OSN již rozhodl, že Izrael jako okupační mocnost nesplnil svou právní povinnost poskytovat humanitární pomoc.

Dva zákony izraelského parlamentu zakazují agentuře vykonávat „jakoukoli činnost“ nebo poskytovat jakékoli služby uvnitř Izraele, včetně oblastí anektovaného východního Jeruzaléma, Gazy a Západního břehu Jordánu. Izrael obviňuje UNRWA z toho, že má prý příliš blízko k Hamásu, nejedná neutrálně a udržuje uprchlickou otázku.

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že agentuře OSN bude znemožněno vykonávat práci, kterou jí uložilo Valné shromáždění, pokud Izrael zavede tyto zákony, a vyzval jej, aby „jednal v souladu se svými závazky“ podle Charty OSN a mezinárodního práva: „Národní legislativa nemůže tyto závazky změnit.“

Pondělní hlasování bylo široce kritizováno také v Evropě. Britská ministryně pro rozvoj Anneliese Doddsová řekla poslancům: „UNRWAa je při poskytování pomoci Palestincům nepostradatelná. Žádná jiná agentura nedokáže dostat pomoc do Gazy v potřebném rozsahu.“

Řekla, že Spojené království ztrácí trpělivost s výmluvami Izraele, že se mu nedaří dostat pomoc do Gazy v takovém rozsahu. Stále více poslanců také zpochybňuje obchodní vazby s Izraelem.


Britský ministr zahraničí David Lammy  v pondělí navrhl, že by mohly být přijaty sankce proti izraelským politikům, pokud bude UNRWA  „sražena na kolena“.

Německá komisařka pro politiku lidských práv a humanitární pomoc Luise Amtsbergová varovala, že tento krok „fakticky znemožní práci UNRWAv Gaze, na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě ... a ohrozí životně důležitou humanitární pomoc pro miliony lidí“.

Taoiseach Irské republiky Simon Harris vyzval EU, aby přehodnotila své vztahy s Izraelem. „To, co Izrael a izraelský Kneset včera večer udělali, bylo opovrženíhodné, hanebné a ostudné,“ řekl. „Další lidé budou umírat, další děti budou hladovět.“

Španělsko, Slovinsko, Irsko a Norsko vydaly společné prohlášení, v němž odsoudily izraelský zákaz a varovaly, že se jedná o „velmi vážný“ precedens pro práci OSN a všech organizací multilaterálního systému.

Humanitární skupiny Oxfam, ActionAid a Australská rada pro mezinárodní rozvoj (Acfid) izraelský krok odsoudily. Očkování proti obrně v Gaze by bylo bez pomoci UNRWA téměř nemožné, uvedla humanitární poradkyně Acfid Naomi Brooksová. „Tento návrh zákona podkopává mezinárodní humanitární operaci v Gaze, kde miliony lidí čelí dehydrataci, hladu a nemocem,“ uvedla.

Martin Griffiths, bývalý šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, uvedl: „Je to pro nás velmi důležité: Griffiths, předseda Rady bezpečnosti OSN, řekl: „Je to zkouška multilaterálních hodnot, které má Rada bezpečnosti chránit. Potřebujeme řadu činů, a ne řadu prohlášení.“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil: „Pracovníci UNRWA zapojení do teroristických aktivit proti Izraeli musí být pohnáni k odpovědnosti. Protože je rovněž nezbytné zabránit humanitární krizi, musí být v Gaze nyní i v budoucnu nadále k dispozici trvalá humanitární pomoc.

Během 90 dnů, než tento zákon vstoupí v platnost - a poté - jsme připraveni spolupracovat s našimi mezinárodními partnery, abychom zajistili, že Izrael bude i nadále umožňovat humanitární pomoc civilistům v Gaze způsobem, který neohrozí bezpečnost Izraele,“ řekl.

OSN v srpnu propustila devět pracovníků UNRWA  po vyšetřování izraelských tvrzení, že se zaměstnanci podíleli na útoku vedeném Hamásem 7. října. Ta tvrzení nebyla nikdy zdokladována.