Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Ministři zahraničí EU vyjádřili podporu rozhodnutí USA o použití raket na území Ruska

18. 11. 2024

čas čtení 14 minut

Šéf diplomacie EU Josep Borrell vyjádřil naději, že evropské země umožní Ukrajině použít zbraně dlouhého doletu k úderu na Rusko v návaznosti na rozhodnutí USA uvolnit omezení pro rakety americké výroby.

Borrell, který příští měsíc končí ve funkci vysokého představitele EU pro zahraniční politiku, řekl novinářům, že již dlouho věří, že Ukrajina by měla mít možnost používat západní zbraně k zasahování vojenských cílů uvnitř Ruska.

"Opakovaně jsem říkal, že Ukrajina by měla mít možnost použít zbraně, které jí byly poskytnuty, aby mohla nejen zastavit šíp, ale také aby mohla zasáhnout střelce."

Řekl, že doufá, že se na tom členské státy shodnou, a naznačil, že pokud nebude společné rozhodnutí, „každý udělá to, o čem si myslí, že je v souladu s potřebou podpořit Ukrajinu“.

Francie, nejvýznamnější vojenská mocnost EU, postoj USA bezprostředně nepodpořila.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot se však odvolal na květnová slova Emmanuela Macrona, který uvedl, že jeho vláda by tuto možnost zvážila, pokud by umožnila zasáhnout cíle, kde Rusko „v současné době agresivně zasahuje ukrajinské území“.

Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp označil rozhodnutí USA za velmi důležité a řekl:

"Vidím, že prezident Putin obecně naslouchá pouze faktům na místě. A proto si myslím, že je velmi důležité, aby USA také již [neukládaly] omezení pro zbraně dodávané na Ukrajinu."

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že se nejedná o posun v západní politice, a sdělila médiím:

"Rozhodnutí americké strany, a chtěla bych zdůraznit, že nejde o přehodnocení, ale o zintenzivnění toho, co již bylo dodáno ostatními partnery, je v tuto chvíli tak důležité."

Ministři se účastní měsíčního zasedání zahraničních věcí EU v Bruselu, posledního, kterému předsedá Borrell, jemuž končí pětileté funkční období.

Při reflexi svého působení Borrell členským státům vytkl, že jsou v zahraniční politice nejednotné a pomalé:

"Moje poslední výzva kolegům bude znít: buďte jednotnější. Přijímejte rozhodnutí rychleji. Pokaždé, když jsme přijímali rozhodnutí na podporu Ukrajiny, trvalo to příliš dlouho."

Podle místních médií byly v Oděse slyšet výbuchy. Asi deset minut před touto zprávou zaznělo varování před raketovou palbou z Krymu, který Rusko okupuje od roku 2014.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis nekompromisně kritizoval telefonát Olafa Scholze s Vladimirem Putinem.

Litva je jedním z nejvěrnějších zastánců Ukrajiny v EU, takže tyto komentáře nejsou překvapením, ale podtrhují rozdíly v přístupu k ruské invazi, zatímco kremelské síly postupují stále hlouběji.

Landsbergis, který je také jedním z nejvstřícnějších ministrů zahraničí EU, řekl novinářům, že je pro něj těžké pochopit, proč k telefonátu došlo:

"V zásadě nejsem proti jakémukoli volání nebo oslovení, ale musí to přijít z pozice síly, ne z pozice slabosti, protože pokud ano, tak toho Rusové zneužijí. A přesně to zjevně dělají - nové masivní raketové útoky proti ukrajinské civilní infrastruktuře, proti energetice. Čemu to tedy pomůže? Proč to děláme?"

Německý kancléř v pátek hodinu hovořil s Putinem a vyzval ho, aby stáhl své vojáky z Ukrajiny. O víkendu pak Rusko zahájilo největší útok na Ukrajinu za poslední měsíce, při kterém zahynulo nejméně sedm lidí a který si vynutil zavedení celostátního přídělu elektřiny.

Kreml tvrdí, že jakékoli rozhodnutí o použití raket dlouhého doletu proti Rusku by vedlo k „nárůstu napětí

Kreml v pondělí prohlásil, že pokud by USA umožnily Ukrajině použít zbraně americké výroby k dalekým úderům na Rusko, pak by to vedlo ke zvýšení napětí a prohloubení zapojení USA do konfliktu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na svém pravidelném každodenním tiskovém brífinku uvedl, že nedošlo k žádné změně postoje oproti tomu, co Vladimir Putin řekl v září. Ruský prezident tehdy uvedl, že údery zbraněmi americké výroby na ruském území bude považovat za přímé zapojení NATO do konfliktu.

V odpovědi na dotaz agentury Tass Peskov uvedl, že Rusko se o zjevném rozhodnutí administrativy Joea Bidena dozvědělo pouze ze zpráv v západních médiích.

Na otázku ohledně nedávných návrhů míru ze strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Peskov uvedl, že jakékoli takzvané „zmrazení“ konfliktu podél stávající frontové linie je pro Ruskou federaci nepřijatelné.

Ve Spojeném království vyzval opoziční politik vládu Keira Starmera, aby umožnila Ukrajině používat rakety Storm Shadow britské výroby k úderům uvnitř Ruska.

Nedávno jmenovaný stínový ministr obrany James Cartlidge z opoziční Konzervativní strany řekl ukltrapravicovému TV kanálu GB News, že povolení Bidenovy administrativy použít zbraně americké výroby uvnitř ruské Kurské oblasti je „velmi důležitý vývoj“ a „vzhledem k vojenské situaci na Ukrajině velmi vítaný“.

Americký prezident umožní Ukrajině používat rakety Atacms americké výroby, které mají dolet 300 km uvnitř ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské jednotky uskutečnily vpád.

Většinu ukrajinských regionů čekají v pondělí výpadky proudu

Podle agentury Reuters zůstává Oděsa na ukrajinském pobřeží Černého moře bez proudu. Plošné výpadky elektřiny se očekávají i dnes.

Úřady uvedly, že většinu regionů včetně hlavního města Kyjeva čekají v pondělí až osmihodinové výpadky proudu, přičemž ušetřen bude pouze západ země.

Ukrajinská poslankyně: použití raket delšího doletu k úderu uvnitř Ruska není „stříbrnou kulkou“, která by zaručila vítězství

Ukrajinskýá poslankyně prohlásila, že použití raket delšího doletu proti Rusku není „stříbrnou kulkou“, která by Ukrajině zaručila vítězství, a vyzvala západní představitele ke změně strategie.

Mariia Ionova, která v ukrajinském parlamentu zasedá ve výboru pro zahraniční věci, řekla posluchačům pořadu BBC Radio 4 Today:

"Žádáme všechny naše přátele, aby změnili strategii, protože naši nepřátelé jsou jednotní a my bychom měli také držet pohromadě.

Když mluvíme o tomto povolení [k palbě raketami delšího doletu], ano, oceňujeme to, ale to [samo o sobě] nepřinese vítězství.

[Potřebujeme] vzdušný štít nad Ukrajinou, více výcviku, více západních vojenských instruktorů na Ukrajině, více sankcí a také více sekundárních sankcí.

A myslím, že bychom také měli být, a vůdci našich přátel by měli být, kreativnější, odvážnější.

Nic nevylučovat. Neodkládat. Chápeme postupy v demokratických společnostech, ale pro nás je čas lidský život."

Vjačeslav Gladkov, gubernátor ruské Belgorodské oblasti, na svém kanálu Telegram oznámil, že protivzdušná obrana v regionu sestřelila „několik nepřátelských dronů“ z Ukrajiny. „Nejsou žádné oběti na životech,“ sdělil.

Oleksandr Prokudin, šéf Chersonské oblasti, na Facebooku uvedl, že při ruských úderech v regionu byli za posledních 24 hodin zabiti čtyři lidé a deset dalších bylo zraněno.

Počet obětí nedělního úderu v Sumách vzrostl na 11, včetně dvou dětí

Ukrajinské úřady upřesnily počet obětí a zraněných při víkendovém raketovém úderu na Sumy. Nyní se předpokládá, že zemřelo 11 lidí a 89 osob bylo zraněno.

Volodymyr Arťuch, náčelník sumské vojenské správy, uvedl, že se jedná o „tragédii, kterou Rusko přineslo do naší země“.

Fotografie ukrajinských úřadů, která ukazuje škody na obytném bloku v Sumách. Při úderu zahynulo 11 lidí.

Podle ruských médií bezpečnostní složky země zatkly muže podezřelého z přípravy výbušnin a práce pro ukrajinskou tajnou službu.

Podle agentury Tass FSB v prohlášení uvedla, že muž plánoval útoky v Belgorodské, Brjanské a Tulské oblasti. FSB tvrdí, že 48letý muž byl zatčen s vybavením na výrobu bomb v ruské Kalužské oblasti, která leží jihozápadně od Moskvy.

Ukrajina tvrdí, že sestřelila 8 z 11 ruských nočních startů dronů

Ukrajinské vzdušné síly prohlásily, že v noci na dnešek sestřelily osm z 11 dronů, které na zemi vypustilo Rusko, informuje agentura Reuters.

S odvoláním na zprávu v aplikaci Telegram agentura uvádí, že ukrajinské letectvo uvedlo, že na svém radaru ztratilo tři z dronů a že Rusko na Ukrajinu vypustilo také tři rakety. Dvě z těchto raket byly namířeny na ukrajinskou Sumskou oblast.

Biden se svým rozhodnutím o raketách snaží vyhrotit situaci „na maximum“, tvrdí ruská poslankyně

Ruská poslankyně Maria Butina prohlásila, že administrativa amerického prezidenta Joea Bidena riskuje třetí světovou válku, pokud umožní Ukrajině použít zbraně vyrobené v USA k úderu hluboko do Ruska.

„Tito lidé, Bidenova administrativa, se snaží situaci maximálně vyhrotit, dokud mají ještě moc a jsou stále ve funkci,“ uvedla Butina, která byla v roce 2019 v USA uvězněna na 18 měsíců poté, co se pokusila infiltrovat americké konzervativní skupiny a Národní střeleckou asociaci, aby prosazovala ruské politické zájmy kolem voleb v roce 2016. Nyní je poslankyní vládnoucí strany Jednotné Rusko.

„Mám velkou naději, že (Donald) Trump toto rozhodnutí překoná, pokud bylo učiněno, protože vážně riskují začátek třetí světové války, což není v ničím zájmu,“ řekla agentuře Reuters.

Biden v neděli zrušil zákaz odpalování amerických raket dlouhého doletu na ruské území tím, že povolil jejich použití proti ruským a severokorejským silám v Kurské oblasti. Americký prezident umožní Ukrajině používat rakety Atacms americké výroby, které mají dolet 190 mil (300 km) .

Prezident Vladimir Putin 12. září prohlásil, že souhlas Západu s takovým krokem by znamenal „přímé zapojení zemí NATO, Spojených států a evropských zemí do války na Ukrajině“, protože do zaměřování a odpalování raket by musela být zapojena vojenská infrastruktura a personál NATO.

Koncem října Putin uvedl, že ruské ministerstvo obrany pracuje na různých způsobech reakce, pokud by Spojené státy a jejich spojenci z NATO pomohli Ukrajině zasáhnout hluboko v Rusku západními raketami dlouhého doletu.

„Hádám, že ve Spojených státech jsou lidé, kteří z jakéhokoli důvodu nemají co ztratit nebo jsou úplně mimo, takže je jim to prostě jedno,“ řekl Butina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle všeho potvrdil zprávy o obratu v politice USA, ačkoli řekl, že jakýkoli důkaz o změně politiky se objeví až na bojišti, pokud a kdy budou rakety použity. „Dnes se v médiích hodně mluví o tom, že jsme dostali povolení k příslušným akcím. Ale údery se neprovádějí slovy. Takové věci se neoznamují. Rakety budou mluvit samy za sebe. Určitě budou,“ řekl Zelenskyj.

Rusko v neděli v časných ranních hodinách zasáhlo ukrajinskou energetickou síť v rámci „masivního“ útoku 120 raketami a 90 bezpilotními letouny, při kterém podle Kyjeva zahynulo nejméně sedm lidí. Útok byl největším raketovým a dronovým útokem na Ukrajinu od srpna a prvním velkým ruským útokem od amerických voleb, což ukazuje, že Kreml nemá po vítězství Donalda Trumpa příliš náladu na kompromisy.

Společnost Ukrenergo, hlavní ukrajinský dodavatel energie, uvedla, že od pondělí budou „ve všech regionech“ zavedeny výpadky proudu a omezení spotřeby, protože technici se snaží opravit co nejvíce škod na energetických zařízeních. S blížící se krutou ukrajinskou zimou se země již nyní potýká s velkým nedostatkem energie.

Polský premiér Donald Tusk dva dny po telefonátu německého kancléře Olafa Scholze prohlásil, že útok ukázal, že telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem válku na Ukrajině nezastaví. „Telefonáty Putina nikdo nezastaví. Včerejší útok, jeden z největších v této válce, ukázal, že telefonická diplomacie nemůže nahradit skutečnou podporu Ukrajiny ze strany celého Západu,“ napsal Donald Tusk na X. stránkách.

Scholz své rozhodnutí telefonovat do Kremlu obhajoval a v neděli novinářům řekl, že je důležité mu (Putinovi) říci, že nemůže počítat s tím, že podpora Německa, Evropy a mnoha dalších zemí světa slábne“. Dodal: „Rozhovor byl velmi podrobný, ale přispěl k poznání, že se v názorech ruského prezidenta na válku změnilo jen málo - a to není dobrá zpráva.“

Keir Starmer přislíbil, že Ukrajina bude tento týden na setkání lídrů nejmocnějších ekonomik světa „hlavním bodem programu“, ačkoli uvedl, že „nemá v plánu“ následovat Scholze a hovořit přímo s Putinem. Starmer se setká se světovými lídry v pondělí na summitu G20 v Brazílii, kterého se ruský prezident odmítl zúčastnit a místo sebe vyslal svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Ve Finsku se koná první rozsáhlé dělostřelecké cvičení NATO od loňského vstupu této severské země do vojenské aliance, přičemž cvičení s ostrou střelbou začíná v neděli. Cvičení prováděné v severním Laponsku v listopadu je součástí Dynamické fronty 25, největšího dělostřeleckého cvičení NATO, které se kdy konalo v Evropě a jehož součástí jsou palebná cvičení ve Finsku a také v Estonsku, Německu, Rumunsku a Polsku. Severská země, která sdílí hranici s Ruskem, se loni připojila k NATO a upustila od desetiletí trvajícího vojenského neangažmá po invazi Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022.

Asi 1 500 příznivců ruské exilové opozice v neděli pochodovalo centrem Berlína - v čele s Julií Navalnou a skandovalo „Ne válce!“ a „Ne Putinovi“ - na demonstraci proti invazi Moskvy na Ukrajinu. Pochod zaznamenal menší účast, než se očekávalo, a byl vnímán jako zkouška důvěryhodnosti hnutí, které bylo oslabeno roky represí a po smrti svého hlavního vůdce Alexeje Navalného ve vězení na začátku tohoto roku se dostalo do chaosu.

Ruské jednotky protivzdušné obrany zničily dron mířící na Moskvu, uvedl v pondělí brzy ráno starosta města Sergej Sobjanin. „Podle předběžných informací nejsou na místě pádu trosek žádné škody ani oběti,“ napsal Sobjanin na svém kanálu pro zasílání zpráv Telegram.

Zdroj v angličtině ZDE