Orbán pozve Netanjahua do Maďarska

22. 11. 2024

Izraelské úřady přestanou zadržovat židovské osadníky na okupovaném Západním břehu Jordánu ve správní vazbě neboli ve vězení bez soudu, oznámilo v pátek izraelské ministerstvo obrany

Tato praxe umožňuje zadržovat osoby po dlouhou dobu, aniž by byly obviněny nebo postaveny před soud, a často se používá proti Palestincům, které Izrael považuje za bezpečnostní hrozbu.

Ministr obrany Israel Katz uvedl, že je „nevhodné“, aby Izrael používal administrativní zadržení proti izraelským osadníkům, kteří „čelí vážným palestinským teroristickým hrozbám a neoprávněným mezinárodním sankcím“.

Podle organizace Peace Now, která dohlíží na osady, je to však jeden z mála účinných nástrojů, jimiž izraelské úřady mohou zabránit útokům osadníků na Palestince. Počet těchto útoků na Západním břehu v posledním roce prudce vzrostl.

Katz v prohlášení vydaném jeho úřadem uvedl, že k řešení kriminálních činů na Západním břehu bude použito trestní stíhání nebo „jiná preventivní opatření“.

Izraelská skupina na ochranu práv B'Tselem uvedla, že úřady „hojně a rutinně“ využívají administrativní zadržování, při němž dlouhodobě zadržují tisíce Palestinců.

Skupina na obranu palestinských vězňů v srpnu agentuře AFP sdělila, že ve správní vazbě je zadržováno 3 432 Palestinců. Izraelský deník Haaretz v pátek uvedl, že v listopadu bylo na základě stejné praxe zadrženo osm osadníků.

Yonatan Mizrahi, ředitel organizace Peace Now pro sledování osad, agentuře AFP řekl, že ačkoli se administrativní zadržení většinou používá na Západním břehu k zadržování Palestinců, je to jeden z mála účinných nástrojů, jak dočasně odstranit hrozbu násilí ze strany osadníků prostřednictvím zadržení.

„Zrušení příkazů ke správnímu zadržení pouze pro osadníky je cynický... krok, který pod rouškou války normalizuje eskalující židovský terorismus,“ uvedla skupina v prohlášení s odkazem na nárůst útoků osadníků v celém izraelsko-hamasovském konfliktu za posledních 13 měsíců.

Západní vlády, včetně spojence Izraele a jeho vojenského podporovatele Spojených států, nedávno uvalily sankce na izraelské osadníky a osadnické organizace kvůli vazbám na násilí vůči Palestincům.

V pondělí americké úřady oznámily sankce proti hnutí Amana, které podporuje rozvoj osad, a dalším osobám, které mají „vazby na násilné aktéry na Západním břehu“.

„Amana je klíčovou součástí izraelského extremistického osadnického hnutí a udržuje vazby na různé osoby, na které vláda USA a její partneři dříve uvalili sankce za páchání násilí na Západním břehu Jordánu,“ uvedlo americké ministerstvo financí.

S výjimkou Izraelem anektovaného východního Jeruzaléma žijí na Západním břehu Jordánu, který Izrael okupuje od roku 1967, tři miliony Palestinců a také asi 490 000 Izraelců žijících v osadách, které jsou podle mezinárodního práva nelegální.


Postoj německé vlády k dodávkám zbraní Izraeli se „nemění“ poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na izraelského prezidenta Benjamina Netanjahua a jeho bývalého šéfa obrany, uvedl v pátek její mluvčí.

„Dodávky zbraní do Izraele vždy podléhají individuálnímu posouzení, a to platí i nyní,“ uvedl mluvčí. „Náš postoj k Izraeli se nemění.“

Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru pochází přibližně 30 % celosvětového vývozu zbraní do Izraele z Německa. Prodej zahrnuje přenosné protitankové zbraně a náboje pro automatické nebo poloautomatické střelné zbraně.

Berlín považuje podporu židovského státu za věc Staatsräson neboli státního důvodu, a to kvůli své odpovědnosti za holocaust.

Spojené státy uvedly, že „zásadně odmítají“ zatykače Mezinárodního trestního soudu na vysoké izraelské představitele, a prohlásily, že soud nemá v této věci pravomoc.

Ve čtvrtek soud vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Yoava Gallanta a zesnulého vojenského vůdce Hamásu Mohammeda Deifa kvůli údajným válečným zločinům spáchaným v Gaze.

Spojené státy, které nejsou členem ICC, předtím uvítaly zatykače ICC na válečné zločiny proti Vladimiru Putinovi a dalším ruským představitelům za zvěrstva spáchaná na Ukrajině.

Jean-Pierreová uvedla, že USA se jasně vyjádřily, že ICC nemá v této věci jurisdikci, a dodala, že „ať už tento prokurátor naznačuje cokoli“, mezi Izraelem a Hamásem „neexistují žádné důkazy“.

USA podle ní v současné době vedou rozhovory s partnery, včetně Izraele, ohledně dalších kroků.


Propalestinské skupiny se v pátek obrátily na nizozemský stát s výzvou k zastavení vývozu zbraní do Izraele a obvinily vládu, že nedokázala zabránit tomu, co označily za genocidu v Gaze.

Nevládní organizace konstatují, že Izrael v Gaze a na Západním břehu porušuje mezinárodní právo, a odvolávaly se mimo jiné na Úmluvu OSN o genocidě z roku 1948, která byla vytvořena po holocaustu.

„Izrael je vinen genocidou a apartheidem“ a ‚používá nizozemské zbraně k vedení války‘, řekl Wout Albers, právník zastupující nevládní organizace.

Izrael zuřivě odmítá obvinění z genocidy a pokračuje v ofenzivě v Gaze, kterou zahájil po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.

Při zahájení případu u soudu v Haagu soudkyně Sonja Hoekstra poznamenala: „Je důležité zdůraznit, že závažnost situace v Gaze nizozemský stát nezpochybňuje, ani status Západního břehu Jordánu.“

„Dnes jde o to zjistit, co je právně ve hře a co lze od státu očekávat, zda lze od státu očekávat, že udělá více nebo bude jednat jinak, než jak jedná v současnosti,“ dodala.

Připustila, že se jedná o „citlivý případ“, a řekla: „Je to citlivý případ: „Je to celá právní debata.“


Humanitární úřad OSN v pátek uvedl, že letos bylo zabito více humanitárních pracovníků než v kterémkoli jiném roce od začátku sčítání, přičemž většinu z nich zabil Izrael v konfliktu v Gaze.

Podle databáze Aid Worker Security, která zaznamenává incidenty od roku 1997, bylo letos zatím zabito 281 humanitárních pracovníků, oproti 280 v roce 2023, který držel předchozí rekord.

Vyplývá z ní, že na okupovaných palestinských územích včetně Gazy bylo letos zabito 178 osob, což je pro OSN nejsmrtelnější konflikt. V Súdánu bylo zabito 25 osob, ukázala zpráva.

„Tito lidé dělají Boží práci a jsou za to zabíjeni. Co to sakra je?“ řekl Jens Laerke, mluvčí Humanitárního úřadu OSN (OCHA), na tiskovém brífinku v Ženevě.

Dodal, že většinu obětí tvořili místní zaměstnanci, 13 z nich byli mezinárodní humanitární pracovníci.

Humanitární pracovníci požívají ochrany podle mezinárodního humanitárního práva, ale odborníci uvádějí jen málo precedentů, kdy se takové případy dostaly před soud, přičemž jako překážky jsou uváděny obavy o zajištění budoucího přístupu pro humanitární skupiny a obtížné prokazování úmyslu.

„Toto násilí je bezohledné a ničivé pro humanitární operace,“ uvedl v prohlášení šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher.

„Státy a strany konfliktu musí chránit humanitární pracovníky, dodržovat mezinárodní právo, stíhat odpovědné osoby a ukončit tuto éru beztrestnosti,“ dodal.

Dva zdravotníci byli zabiti při izraelském úderu zaměřeném na vozidlo v jiholibanonském městě Deir Qanoun Ras Al-Ain, uvedlo v pátek libanonské ministerstvo zdravotnictví.


Itálie ve čtvrtek uvedla, že bude muset Netanjahua zatknout, pokud do země přijede.

V návaznosti na zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC), založeným na Římském statutu, ministr obrany Guido Crosetto v rozhovoru pro Rai uvedl, že jeho země by byla povinna Netanjahua v případě jeho návštěvy zatknout.

Ačkoli italská vláda uvedla, že se domnívá, že ICC „nemá pravdu“, Crosetto řekl, že pokud by Netanjahu a jeho bývalý ministr obrany Yoav Gallant „přijeli do Itálie, museli bychom je zatknout“ podle mezinárodního práva.

„Tím, že jsme se připojili k soudu, musíme uplatňovat jeho rozsudky, je to součást smlouvy,“ řekl.

    Každý stát, který se připojí, by byl povinen, jedinou možností, jak je neuplatňovat, by bylo odstoupit od smlouvy. Tento rozsudek mohu považovat za nesprávný. Myslím si, že je nesprávný. Vynesli rozsudek, který staví izraelského prezidenta a (bývalého) ministra obrany na stejnou úroveň jako toho, kdo vedl a organizoval hanebný útok, při němž byly zmasakrovány ženy, muži a děti a uneseni Izraelci. A od kterého se odvíjela válka. A to jsou dvě zcela odlišné věci: na jedné straně je tu teroristický čin, na druhé straně je tu země, která se v důsledku tohoto činu snaží zlikvidovat zločineckou teroristickou organizaci.

Opoziční středolevicová Demokratická strana (Pd) uvedla, že vláda by měla udělat vše pro to, aby byly zatykače vykonány.

„Itálie má povinnost jej respektovat, ale také plnit jeho rozhodnutí“.


Země reagují na zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydané ve čtvrtek na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého ministra obrany země Yoava Gallanta a vojenského vůdce Hamásu Mohammeda Deifa za údajné válečné zločiny související s válkou v Gaze.

Netanjahuovi a Gallantovi hrozí zatčení, pokud vycestují do některé ze 124 zemí, které podepsaly Římský statut o zřízení soudu.

Irsko uvedlo, že je připraveno Netanjahua zatknout, pokud do země přijede, řekl premiér Simon Harris.

„Ano, rozhodně. Podporujeme mezinárodní soudy a uplatňujeme jejich zatykače,“ řekl Harris v pátek v rozhovoru pro národní televizní stanici RTE na otázku, zda bude Netanjahu zatčen, pokud z jakéhokoli důvodu přijede do Irska.

Německo uvedlo, že „zkoumá“, jak reagovat na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat na Netanjahua zatykač, uvedla v pátek německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Slovinsko rovněž uvedlo, že bude respektovat zatykač na Izrael a vůdce Hamásu vydaný Mezinárodním trestním soudem a „plně se podřídí“, citovala slovinská tisková agentura STA premiéra Roberta Goloba.

Jak již bylo zmíněno v úvodním shrnutí, maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že pozve na návštěvu svého izraelského protějšku Benjamina Netanjahua.


Zdroj v angličtině ZDE