Financujme pomoc Ukrajině ze zmrazených ruských aktiv, doporučil polský premiér Tusk

20. 2. 2025

 
Díky Trumpovi jsme na prahu míru v Evropě, tvrdí JD Vance

Americký viceprezident prohlásil, že Trump je odhodlán „nastolit mír v této nekonečné válce“,  americký vyslanec zrušil tiskovou konferenci se Zelenským

Díky Trumpovi jsme na prahu míru v Evropě, tvrdí americký viceprezident JD Vance

JD Vance rovněž tvrdil, aniž by nabídl další důkazy nebo informace o pokroku v rozhovorech s Ruskem, že díky americké administrativě „jsme na prahu míru v Evropě“, jak uvedl, že americký prezident Donald Trump je odhodlán „přinést mír do této nekonečné války“.

Myslím, že u prezidenta Trumpa je to, co ho dělá tak efektivním vyjednavačem, a viděl jsem to i v soukromí, že nic neshazuje ze stolu. ... Všechno je na stole. A z toho samozřejmě v Americe vybuchují hlavy, protože říkají: „Proč mluvíte s Ruskem?“.

Jak chcete ukončit válku, když nejednáte s Ruskem? Musíte mluvit se všemi, kdo se účastní bojů.

Trump podle něj „uznává, že spousta těchto otázek je těžká, bude potřeba chytrého státníka, aby tyto věci vyřešil“, ale trvá na tom, že „opravdu věřím, že jsme poprvé za tři roky na prahu míru v Evropě“.

V Řecku premiér Kyriakos Mitsotakis zdůraznil potřebu Evropy posílit své obranné schopnosti, když dříve řekl televizi Bloomberg: „Toto je opravdu čas, kdy musíme více přejít od slov k činům.“ 

Středopravicový lídr, který se dlouhodobě zasazuje o to, aby kontinent vynakládal více prostředků na obranu, uvedl, že je zapotřebí větší rozpočtové flexibility, která by členským státům EU umožnila vyčlenit finanční prostředky na tento sektor.

„Vždy jsem byl zastáncem názoru, že Evropa by si měla obrannou politiku určovat sama. Potřebujeme navýšit zdroje na obranu a potřebujeme větší rozpočtovou flexibilitu v Evropě, takže když budeme vydávat více na obranu, neměly by se tyto dodatečné výdaje započítávat do našich výpočtů evropského deficitu,“ řekl televizi.

Podle něj je zásadní, aby se o této otázce rozhodlo na příštím zasedání Evropské rady v polovině března.

„Toto rozhodnutí už nemůžeme dále odkládat. V mimořádné době musíme přijmout mimořádná opatření.“

Řecko přispívá na obranu více než 3 % svého HDP než většina ostatních členů 27členného bloku.

Mitsotakisovy připomínky se shodují s nedávnými prohlášeními předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která nevyloučila, že výdaje na obranu budou vyňaty z limitů EU pro vládní výdaje.

Řecký premiér zdůraznil, že je důležité, aby Evropa v otázce Ukrajiny vystupovala „jednotně“.

„Bez zapojení Ukrajiny nemůže existovat žádné řešení pro Ukrajinu,“ řekl agentuře Bloomberg. „Evropa musí udělat to, co je nezbytné pro její vlastní bezpečnost, nejen pro bezpečnost Ukrajiny.“

Mitsotakis, který vystudoval Harvard, označil amerického prezidenta za „chytrého muže“ a dodal, že Trump má „svůj vlastní jedinečný způsob vyjadřování“.

„Nacházíme se ve fázi probuzení. Když Trump řekl, že v Evropě nevydáváme mnoho na obranu, měl pravdu,“ dodal.

Ukrajina je po staletí domovem početné řecké etnické komunity. Před ruskou nevyprovokovanou invazí do země před téměř třemi lety 24. února byla velká část z této 200tisícové menšiny soustředěna v Mariupolu.

Zelenskyj hovořil s dánskou premiérkou Frederiksenovou

A abychom zůstali u severského tématu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil zprávu o svém telefonátu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou.

V příspěvku na sociálních sítích uvedl, že dvojice „společně diskutovala o evropských záležitostech“ a porovnávala své poznámky z nedávných jednání s dalšími světovými lídry.

„Hluboce si vážíme jasného postoje Dánska ke skutečnému míru - míru, o který všichni usilujeme, míru, na kterém pracujeme, a míru, který musí být bezpečně zaručen,“ uvedl.

Frederiksenová o této výzvě rovněž napsala:

Solidarita. Síla. Evropa. To byl můj vzkaz vúči @ZelenskyyUa, když jsme spolu dnes telefonovali.

V této době musíme držet při sobě a využít sílu Evropy, abychom překonali toto náročné období.


Bývalá finská premiérka se ohradil proti „bezprecedentním“ komentářům „bývalého důvěryhodného spojence“ Trumpa


Bývalá finská premiérka Sanna Marinová se vyjádřila k USA pod vedením Donalda Trumpa a označila USA za „naše bývalé důvěryhodné spojence“, když poznamenala, že prezident „říká věci, které jsou od vůdce svobodného světa bezprecedentní“.

Nyní jsme svědky toho, že nejen Putin a Rusko, ale bohužel i naši bývalí důvěryhodní spojenci v USA nyní zvedají hlasy... Donald Trump říká věci, které ... [jsou] od vůdce svobodného světa bezprecedentní.

Při pohledu z perspektivy menšího národa je taková budoucnost, kdy nám bude diktovat pouze síla a moc - brutální, tvrdá moc -, děsivá.

Skepticky se vyjádřila i k Trumpově snaze ukončit válku.

Nemyslím si, že se ji podaří vyřešit, ne s těmito prohlášeními, která jsme slyšeli. ... Jak znám ukrajinský lid, protože jsem od začátku války mnohokrát navštívil Kyjev a Ukrajinu, a jak znám jeho smýšlení, nevzdá se.

Nemyslím si, že se v dohledné době dočkáme ukončení této války.

Dodala, že „vstupujeme do této ... velmi obtížné éry v Evropě“, ale trvala na tom, že kontinent může a měl by převzít iniciativu, „protože si nemyslím, že Evropa je tak slabá, jak si možná myslí.

Máme prostředky a máme zdroje, teď jen musíme skutečně zvýšit naše úsilí a zajistit, abychom byli co nejvíce jednotní, abychom se ujistili, že jsme v bezpečí a v bezpečí. Už se nemůžeme spoléhat na to, že nám přijde na pomoc někdo jiný, že nám USA přijdou na pomoc, když nastanou problémy.


Putin se na Ukrajině nezastaví, varuje bývalá finská premiérka

Sanna Marinová varovala, že Rusko Vladimira Putina se nezastaví na Ukrajině, pokud mu bude umožněno pokračovat v agresi, a mohlo by zaútočit na další sousedy a nakonec i na spojence v NATO.

Ve svém projevu na akci Brand Finance v Londýně varovala, že „svět se nyní jeví jako velmi nebezpečné místo“, a vyzvala k další podpoře Ukrajiny.

Pokud nezastavíme Putina na Ukrajině, pokud nepomůžeme Ukrajině v boji proti této válce, budeme svědky pouze větší a rozsáhlejší agrese ze strany Putina a Ruska.

Nemyslím si, že by se Rusko zastavilo u Ukrajiny. Myslím, že by se příště vrhlo na Moldavsko, pak možná na západní Balkán a pak možná i na země NATO.

Mluvila také o rozhodnutí Finska vstoupit do NATO v roce 2023, když byla premiérkou této země.

Řekla, že pro ni bylo „evidentní, když Rusko brutálně a plnou silou zaútočilo na ... sousední zemi, že se finské myšlení přes noc změnilo“.


Zdroj v angličtině ZDE