Zelenskyj říká, že by se vzdal prezidentství za mír a členství Ukrajiny v NATO

24. 2. 2025

Vedoucí představitelé EU se sejdou 6. března na zvláštním summitu, „aby přijali rozhodnutí“ o Ukrajině a evropské obraně, uvedl šéf Evropské rady. António Costa, který předsedá zasedáním vedoucích představitelů EU, v neděli oznámil, že zasedání svolává na 6. března: „Prožíváme rozhodující okamžik pro Ukrajinu a evropskou bezpečnost“. Uvedl, že evropští lídři mají společný závazek posílit evropskou obranu a přispět k dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Vlodymyr Zelenskyj v rozhovoru s novináři řekl: „Opravdu bychom si přáli, aby USA prioritně hovořily nejprve s námi a až poté s Ruskem.“ Dále dodal: „Ve vzájemných vztazích mohou diskutovat o čemkoli... ale bez nás není možné o Ukrajině nic rozhodnout. Žádné takové dohody neuznáme, ať už budou mít jakýkoli formát.“

Vedoucí představitelé EU a světa mají zítra zamířit do Kyjeva, aby vyjádřili podporu Ukrajině a Volodymyru Zelenskému a jednali o bezpečnostních zárukách. Zelenskyj uvedl, že doufá, že zítřejší setkání bude „bodem obratu“. Mezi těmi, kdo by se měli setkání osobně zúčastnit, jsou španělský premiér Pedro Sánchez, předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ruská vláda podpořila výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Volodymyra Zelenského - například označení ukrajinského vůdce za „diktátora“ - jsou „pochopitelné“ poté, co Zelenskyj pronesl „nevhodné poznámky“ na adresu Trumpa. „Zelenskyj činí nevhodné poznámky na adresu hlavy státu. Dělá to opakovaně,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruské státní televizi.

Kritické zdroje Ukrajiny v hodnotě přibližně 350 miliard dolarů se nacházejí v oblastech, které zabralo Rusko, uvedly v neděli ukrajinské úřady. „Máme informace, že na dočasně obsazeném území se bohužel nachází tyto užitečné kritické suroviny v hodnotě asi 350 miliard dolarů,“ uvedla na tiskové konferenci v Kyjevě vicepremiérka Julia Svyrydenko.

Vedoucí představitelé EU se sejdou 6. března na zvláštním summitu, „aby přijali rozhodnutí“ o Ukrajině a evropské obraně, uvedl šéf Evropské rady.

António Costa, který předsedá zasedáním vedoucích představitelů EU, v neděli oznámil, že zasedání svolává na 6. března.

Podle návrhu plánu, který v pondělí projednají ministři zahraničí, EU doufá, že se jí podaří získat miliardovou vojenskou podporu pro Ukrajinu „co nejdříve v roce 2025“.

Podle návrhu šéfky zahraniční politiky EU Kaji Kallase by EU poslala Ukrajině nejméně 1,5 milionu kusů munice velkého kalibru, systémy protivzdušné obrany, rakety schopné hloubkových přesných úderů, bezpilotní letouny a také výcvik brigád.

EU uvádí, že v roce 2024 poskytla Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 20 miliard eur, což je částka, která se rychle stává referenčním bodem pro další plán. Diplomatické zdroje uvedly, že EU by měla být připravena poskytnout v roce 2025 přinejmenším stejnou částku, zatímco podle jiných by měla poskytnout více.

Zprávu o navrhovaných 6 miliardách eur označil jeden ze zdrojů z EU za „raný návrh, který byl rychle znehodnocen“.

Plán přichází v nebezpečném okamžiku války, protože Donald Trump je zřejmě připraven odsunout Ukrajinu a Evropu na vedlejší kolej ve snaze uzavřít dohodu s Kremlem.

EU uvádí, že od začátku plnohodnotné invaze poskytla Ukrajině vojenskou podporu ve výši 48,5 miliardy eur, včetně 20 miliard eur v roce 2024.

Je nepravděpodobné, že by ministři v pondělí stanovili konkrétní částku, a rozhodnutí tak přenechají vedoucím představitelům EU, kteří se sejdou 6. března.


Newyorská ukrajinská komunita je po Trumpově zradě „zklamaná“.


Členové početné newyorské ukrajinské komunity vyjádřili směs rozčarování, vzdoru a akutní nejistoty ohledně toho, jaká budoucnost čeká Ukrajinu poté, co se tento týden vystupňovalo napětí mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

Geopolitické události minulého týdne šokovaly Ukrajince doma i v zámoří, stejně jako americké zákonodárce a spojence, neboť se zdálo, že americký prezident v předvečer třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu výrazně upřednostňuje ruského prezidenta Vladimira Putina a nechává ho, aby mu Putin diktoval mírové podmínky.

Trump se pustil do ukrajinského prezidenta Zelenského, označil ho za „diktátora“ a nepravdivě tvrdil, že Ukrajina začala válku.

Zelenskyj vyjádřil krajní frustraci z toho, že byl - stejně jako evropští představitelé - vyloučen z jednání o ukončení války mezi USA a Ruskem. Zelenskyj obvinil Trumpa, že žije v kremelské „dezinformační bublině“, zatímco američtí asistenti kontrovali tím, že Zelenskému řekli, aby své výroky „zmírnil“.

S blížícím se pondělním výročím ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vyvolala bezprecedentní eskalace napětí mezi Kyjevem a Washingtonem, na pozadí toho, že Trump narušuje desetiletí trvající zahraniční politiku USA tím, že se odklání od Evropy a přiklání k Rusku, obavy o budoucí americkou podporu Ukrajiny.



Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer pojedou příští týden do Washingtonu, aby se zasadili o podporu Ukrajiny a vyzvali USA, aby neuspěchaly dohodu o příměří.

Volodymyr Zelenskyj v odpovědi na otázku týkající se pořádání voleb uvedl:   „Jak byste uznali volby, když by polovina obyvatelstva nemohla volit? Protože to by byl ten případ... Nebudou toho schopni. Lidé vznášejí otázku jako např: 'Co teď uděláme s dočasně okupovanými územími, co tam budou lidé dělat, jak budou volit?'“.

„Jak tam budou lidé cestovat uprostřed bojových operací? Kdo je tam pustí? Nebo jsme ochotni jim říct, jako něco v tomto případě, že Rusové budou kontrolovat volby na dočasně okupovaných územích? Takových otázek je spousta.“

Ukrajinský prezident Vlodymyr Zelenskyj hovoří s novináři: „Opravdu bychom si přáli, aby USA prioritně mluvily nejprve s námi, a pak s Ruskem.“

Dále dodal: „Ve svých vztazích mohou diskutovat, o čem chtějí... ale bez nás není možné o Ukrajině nic rozhodnout. Žádné takové dohody neuznáme, ať už budou mít jakýkoli formát.“

Bezpečnostní zárukou, kterou Zelenskyj skutečně chce, je členství v NATO. Evropští členové vojenské aliance tento cíl stále podporují (alespoň veřejně), ale zdá se, že Washington jej prozatím smetl ze stolu, stejně jako ukrajinské naděje na znovuzískání 20 % území, které zabralo Rusko.

Zelenskyj uvedl, že v případě neexistence členství v NATO by na Ukrajině mohlo být zapotřebí více než 100 000 evropských vojáků, kteří by zaručili, že po případném příměří nezačnou boje znovu.


Zelenskyj doufá, že pondělní setkání vedoucích představitelů EU na Ukrajině bude znamenat „bod obratu“.

Vedoucí představitelé EU a světa mají zítra zamířit do Kyjeva, aby vyjádřili podporu Ukrajině a Volodymyru Zelenskému a jednali o bezpečnostních zárukách. Zelenskyj uvedl, že doufá, že zítřejší setkání bude „bodem obratu“. Mezi těmi, kdo by se měli setkání osobně zúčastnit, jsou španělský premiér Pedro Sánchez, předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Potřebujeme partnerství, potřebujeme pomoc, ale nesmíme ztratit svou nezávislost, nesmíme ztratit svou důstojnost,“ řekl Zelenskyj.

Kromě bezpečnostních záruk - které podle Zelenského mohou Evropa a USA Kyjevu poskytnout - budou evropští lídři podle ukrajinského vůdce hovořit o své strategii „ne pro příští roky, ale pro příští týdny“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zítra zamíří do Bílého domu v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu. Britský premiér Keir Starmer ho bude následovat později v průběhu týdne.

„Jedu tam, abych řekl, že bezpečnost Francouzů a Evropanů je důležitá,“ řekl Macron o víkendu. Rusko je podle něj „silně vyzbrojeno“ a nadále se „ještě více vyzbrojuje“.

Ukrajina „pokročila“ s USA v dohodě o zdrojích

Zelenskyj byl dotázán na dohodu o přístupu USA k důležitým ukrajinským nerostným surovinám.

„Děláme pokroky,“ řekl a dodal, že ukrajinští a američtí představitelé byli ohledně dohody v kontaktu již dříve. „Jsme připraveni se podělit,“ řekl ukrajinský vůdce, ale dal jasně najevo, že Washington musí nejprve zajistit, aby Vladimir Putin ‚ukončil tuto válku‘.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz v pátek uvedl, že Zelenskyj by měl dohodu podepsat v nejbližší době. Zelenskyj tentýž den uvedl, že ukrajinské a americké týmy pracují na návrhu dohody. „Doufám ve ... spravedlivý výsledek,“ řekl.


Zelenskyj dodal, že by chtěl Donalda Trumpa vidět jako partnera Ukrajiny a více než pouhého prostředníka mezi Kyjevem a Moskvou.

Ukrajinský prezident pozval Trumpa na Ukrajinu a „velmi si ho tam přeje“, ale to se podle něj „bohužel“ zatím nepodařilo.

USA navrhly rezoluci OSN o válce, která vynechává jakoukoli zmínku o ukrajinském území okupovaném Ruskem. Konkuruje návrhu rezoluce vypracovanému Ukrajinou a jejími evropskými spojenci, který zdůrazňuje potřebu zdvojnásobit diplomatické úsilí o ukončení války v tomto roce. Text Washingtonu z minulého týdne vyzývá k „rychlému ukončení konfliktu“, aniž by zmiňoval územní celistvost Ukrajiny, a moskevský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia jej uvítal jako „dobrý krok“.


Volodymyr Zelenskyj proonesl projev v předvečer třetího výročí ruské invaze v plném rozsahu a uzavírá tím zprávu o Ukrajině: Rok 2025 v Kyjevě. Řekl, že se zaměřuje na bezpečnost Ukrajiny nyní, nikoliv za 20 let. Zopakoval, že si přeje bezpečnostní záruky, které by Ukrajinu postavily do co nejsilnější pozice během tzv. mírových rozhovorů. Ukrajinský vůdce uvedl, že NATO „je nejlevnější možností“, a prohlásil, že je „stále na stole“, i když Rusko prohlásilo, že vstup Ukrajiny do této obranné aliance by pro něj představoval „přímou hrozbu“. Trvá na tom, že dohoda uzavřená bez přímé účasti Ukrajiny na rozhovorech by nebyla uznána.


Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vystoupil na fóru Ukrajina roku 2025, které se koná v Kyjevě.

Sybiha řekl, že „je čas zapnout si diplomatické pásy“ a „nepodléhat emocím“, a dodal, že Kyjev je „přesvědčen, že máme skutečně šanci ukončit válku v tomto roce“. Podle něj je důležité spolupracovat s Trumpovou administrativou na zajištění spravedlivého a dlouhodobého „míru“.

V dnešním příspěvku na Twitteru Sybiha uvedl, že obrovský noční útok ruských dronů „ukazuje, že vyhýbání se označení Ruska za agresora nic nemění na tom, že jím je“.