USA tlačí na Kyjev, aby odstranil rezoluci OSN odsuzující Rusko

23. 2. 2025

 
Náhlá změna postoje USA v OSN, kde Spojené státy dlouhodobě stojí v čele rezolucí podporujících Ukrajinu a odsuzujících Rusko, svědčí o rostoucím napětí mezi Kyjevem a Washingtonem. Přichází poté, co se  Donald Trump spojil s Putinem  a zároveň označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ a obvinil Ukrajinu ze zahájení války. V úterý vrcholní američtí představitelé jednali s Ruskem s vyloučením Ukrajiny.

Jak se spor protáhl do víkendu, Spojené státy prý zvažovaly, že nabídnou svou verzi na samostatném zasedání patnáctičlenné Rady bezpečnosti OSN, uvedli představitelé a diplomaté, kteří o dosud nevyřešených diskusích hovořili pod podmínkou zachování anonymity. Nebylo jasné, co by to znamenalo pro ukrajinskou rezoluci Valného shromáždění.

Trumpova administrativa požádala o svolání zasedání Rady v pondělí v 9 hodin ráno, tedy hodinu před plánovaným zasedáním 193členného Valného shromáždění.

Zdálo se, že Trumpova administrativa je odhodlána získat podporu pro svůj postoj. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vydal v pátek prohlášení, v němž uvedl, že Washington „navrhl v OSN jednoduchou, historickou rezoluci, kterou naléhavě žádáme všechny členské státy, aby podpořily a vytyčily tak cestu k míru“.

„Podporou této rezoluce potvrzujeme, že tento konflikt je hrozný, že OSN může pomoci jej ukončit a že mír je možný. Jsme pevně přesvědčeni, že nastal okamžik, kdy je třeba se zavázat k ukončení války,“ uvedli v prohlášení. Rubio se rovněž podepsal pod pokyn všem americkým diplomatickým zastoupením po celém světě, v němž vyzval americké diplomaty, aby tlačili na země, aby podpořily americkou rezoluci namísto ukrajinské.

Zdálo se, že Kyjev provádí vlastní lobbing, neboť Zelenskyj a ministr zahraničí Andrij Sybiha v sobotu na sociálních sítích uvedli, že hovořili se svými nizozemskými a britskými protějšky a oba podpořili ukrajinský postoj.

Americká rezoluce má   čtyři řádky. Je nazvána „Cesta k míru“, „truchlí“ nad ztrátami na životech, konstatuje, že „hlavním účelem OSN“ je udržovat mír a urovnávat spory, a „prosí o rychlé ukončení konfliktu a dále naléhavě vyzývá k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem“.

Naproti tomu dlouhá ukrajinská rezoluce s desítkami spolupředkladatelů podrobně popisuje obvinění z ruské exteritoriální agrese a porušování lidských práv a potvrzuje právo Ukrajiny na svrchovanost nad celým jejím územím. Bere na vědomí prozatímní rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN proti Rusku, zdůrazňuje „potřebu zajistit odpovědnost za nejzávažnější zločiny“ a varuje, že zapojení severokorejských jednotek bojujících po boku Ruska „vyvolává vážné obavy z eskalace“.

Znovu „připomíná naléhavou potřebu ukončit válku v tomto roce“ prostřednictvím mnohostranné diplomacie a „dosáhnout komplexního, spravedlivého a trvalého míru“ v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem.

Představitelé Trumpovy administrativy označili ukrajinskou rezoluci za příliš nepřátelskou vůči Rusku a méně pravděpodobnou, že povede k úspěšnému výsledku.

Ukrajinská verze je velmi podobná rezolucím, které USA spoluvytvářely a které byly v drtivé většině přijaty za Bidenovy administrativy. Proti verzi 2023 hlasovalo pouze sedm členských států - Rusko, Severní Korea, Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua a Sýrie.

Poté, co Washington přezkoumal ukrajinskou rezoluci, „požadoval provést některé změny, aby byla slabší“, včetně „proruského“ jazyka, uvedl jeden z úředníků obeznámených s výměnou. Spojené státy poté navrhly novou rezoluci a požadovaly, aby Kyjev stáhl svou verzi, která již byla naplánována na pondělní zasedání Valného shromáždění.

Návrh USA Ukrajince „šokoval“, uvedl úředník, a Zelenskyj nařídil svému ministerstvu zahraničí, aby stávající ukrajinskou rezoluci nestáhlo.

„Jejich návrh je velmi krátký a zcela nově formulovaný,“ řekl úředník o americké verzi. „Mnozí představitelé ostatních zemí říkají, že to vypadá spíše jako výzva k ústupkům Putinovi než jako výzva k míru.“

Žádost Trumpovy administrativy adresovaná Kyjevu naznačuje, že se snaží „obejít všechny možné postupy v OSN“ tím, že požaduje, aby Ukrajina dobrovolně stáhla svůj text a připravila tak cestu ostatním zemím, aby se připojily k americkému textu.

„Máme spoustu náznaků možných špatných věcí, ale je šokující, že vyvíjejí nátlak na (Ukrajinu), ale ne na Rusy,“ řekl úředník.

Rezoluce Valného shromáždění nejsou závazné, ale vyjadřují názory členských států, zatímco rezoluce patnáctičlenné Rady bezpečnosti mají sílu mezinárodního práva. Ukrajina není členem Rady bezpečnosti, kde má pět stálých členů - Spojené státy, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie - právo veta. Zbývajících 10 členů je jmenováno na dvouleté období na základě rotace v jednotlivých regionech. Aby byla rezoluce Rady přijata, nesmí ji nikdo vetovat a musí pro ni hlasovat nejméně devět členů.

V prohlášení zveřejněném v sobotu ráno ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rubio v pátek hovořil s ministrem zahraničí Sybihou, „aby potvrdil závazek prezidenta Trumpa ukončit konflikt na Ukrajině, a to i prostřednictvím účinných opatření v Radě bezpečnosti OSN“.

Washington se rovněž postavil proti formulacím v prohlášení, které se skupina sedmi zemí - zahrnující Spojené státy, Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Británii a Japonsko - chystala vydat příští týden a v němž odsoudila ruskou agresi k výročí invaze, uvedli další dva evropští diplomaté.

„Je to podstatně slabší než v předchozích letech,“ řekl jeden z nich. Příští týden se mají s Trumpem ve Washingtonu setkat francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v sobotu novinářům řekla, že Trump „velmi pevně věří, že Rusko je ochotno uzavřít dohodu“ o ukončení války, „a bojuje za to, aby dohodu uzavřel“.

Zdroj v angličtině ZDE