Německo: Merz po vítězství konzervativců ve volbách volá po evropské nezávislosti na USA
24. 2. 2025
čas čtení
10 minut
Nadšení Alice Weidelová, a Tino Chrupalla, vedoucí představitelé AfD, v Berlíně v rozhovoru s novináři prohlásili, že je nejvyšší čas, aby nás média přestala „protahovat kakaem“, což je narážka na spojování strany s fašismem.
Sebevědomýáa rozzářená Weidelová opět předpověděla, že její strana v příštích letech ve volbách převezme vládu nad CDU a „zavede v Německu pořádek“. Poznamenala, že strana získala ve východním Německu dvakrát více hlasů než CDU a zajistila si tam 45 ze 48 dostupných křesel.
Na otázku, zda ji po silném volebním výsledku AfD kontaktoval Elon Musk, odpověděla:
Dnes ráno, když jsem zapnula telefon, jsem viděla, že mi volali a psali z USA, včetně Elona Muska s osobními gratulacemi.
Jsme v kontaktu. Jsme v Německu mocností, která je mezinárodně uznávaná. Jsme v kontaktu se všemi stranami, a to včetně Trumpovy administrativy.
Očekává se, že Friedrich Merz zahájí dlouhá koaliční jednání poté, co konečné výsledky ukázaly, že jeho strana CDU vyhrála volby v Německu, ale zdaleka nedosáhla absolutní většiny.
V listopadu 2019 se Freidrich Merz zúčastnil konference německých studentů na Harvardu.
Čerstvě se vrátil do politiky po deseti letech v byznysu, ale v té době ještě nebyl ani lídrem CDU/CSU, protože prohrál souboj o nástupnictví po Angele Merkelové s Annegret Kramp-Karrenbauerovou, a dlouze hovořil o své náklonnosti k USA, kam „cestuje už 40 let“ a kde absolvoval „více než 150 návštěv“.
Když v neděli večer promluvil v přímém televizním přenosu poté, co dovedl unii CDU/CSU k volebnímu vítězství, nasadil znatelně jiný tón.
Hovořil o svých rozhovorech s evropskými lídry o „co nejrychlejším posílení Evropy, abychom krok za krokem dosáhli nezávislosti na USA“.
„Nikdy jsem si nemyslel, že budu muset někdy něco takového říci, a to v televizi, ale po posledních výrocích Donalda Trumpa z minulého týdne je jasné, že Američanům - každopádně těmto Američanům, této administrativě - je osud Evropy většinou tak či onak ukradený,“ dodal.
A pokud by to nestačilo k
tomu, aby ukázal dramatickou změnu svého tónu, vzal si na mušku také
blízkého Trumpova spolupracovníka Elona Muska, když řekl, že jeho
„zásahy z Washingtonu nebyly o nic méně drastické, dramatické a nakonec
ani méně nestoudné než zásahy, které jsme viděli z Moskvy“.
V době, kdy se evropští lídři sešli v Kyjevě, aby si připomněli třetí výročí ruské agrese na Ukrajině, se k válce vyjádřil i předpokládaný příští německý kancléř Friedrich Merz, který na sociálních sítích napsal, že „Evropa zůstává pevně na straně Ukrajiny“.
„Nyní musíme více než kdy jindy postavit Ukrajinu do pozice síly. Pro spravedlivý mír musí být napadená země součástí mírových jednání,“ uvedl.
Aliance CDU/CSU chce co nejdříve zahájit koaliční rozhovory, uvedl Jens Spahn, místopředseda parlamentní frakce.
"Z našeho pohledu to může začít velmi, velmi rychle. První rozhovory bychom měli vést již tento týden, v nejbližších dnech.
S odkazem na současnou globální situaci a válku na Ukrajině: „Potřebujeme německé vedení v Evropě“.
Dále uvedl, že CDU/CSU musí být v rozhovorech s SPD připravena na kompromisy, a dodal, že rozhodující bude, zda obě strany budou mít společnou vůli Německo posílit, obnovit důvěru v demokracii a omezit imigraci.
Podle televizní stanice ZDF se takto budou rozdělovat křesla podle poměrně komplikovaného německého volebního systému, který byl nedávno reformován tak, aby omezil počet poslanců na 630:
CDU/CSU: 208 křesel
AfD: 152 křesel
SPD: 120 křesel
Zelení: Zelení: 85 křesel
Levice: 64 křesel
SSW: 1 křeslo
Výsledky znamenají, že Merzova aliance CDU/CSU může vytvořit „velkou koalici“ s SPD a vyhnout se nutnosti vytvořit těžkopádnou trojkoalici, jakou vedl Olaf Scholz a která ho nakonec zničila.
Mezi SPD a CDU však existují značné politické rozdíly, v neposlední řadě v otázkách ekonomiky - Německo je již dva roky v recesi - a Ukrajiny. Německo je po USA druhým největším dodavatelem vojenské pomoci Kyjevu.
Rekordní výsledek krajně pravicové AfD byl pro mnohé nejdůležitějším výsledkem večera. Strana se umístila na druhém místě s 20,8 %, což z ní, pokud se SPD kancléře Olafa Scholze spojí s CDU ve „velké koalici“, udělá největší opoziční stranu v parlamentu.
Pro zemi, která se pyšní kulturou paměti, odkazem na holocaust a další hrůzy druhé světové války, a odhodláním nedopustit, aby se něco takového opakovalo, je to střízlivý výsledek.
Mnozí varovali, že pokud se Friedrich Merz a jeho nová vláda nedokážou vypořádat s mnoha domácími i zahraničními výzvami, kterým země čelí, pak AfD bude v příštích volbách čekat v záloze a potenciálně se stane největší stranou.
Německo bylo dlouho považováno za „nepostradatelný stát“ EU - největší, nejbohatší a nejdůslednější mocnost. V posledních letech je však Berlín všeobecně považován za zemi, která v EU chybí a kterou brzdí vzájemné spory v koaliční vládě, jež způsobují výkyvy a odkládání rozhodnutí.
Olaf Scholz má chladné vztahy s Emmanuelem Macronem, což zpomaluje pověstný francouzsko-německý motor, který pohání EU. Polsko-německé vztahy jsou rovněž bouřlivé, napjaté kvůli sporům o evropskou protivzdušnou obranu a historickým stížnostem.
Friedrich Merz, který je na cestě stát se příštím německým kancléřem, slíbil, že obnoví německé vedoucí postavení v Evropě.
Předseda CDU Friedrich Merz prohlásil, že jeho „absolutní prioritou“ bude posílit Evropu tak, aby dosáhl nezávislosti na USA v otázkách obrany, zatímco se připravuje na zahájení koaličních jednání, která by měla trvat až do Velikonoc.
V projevu v neděli večer Merz uvedl, že americký prezident Donald Trump dal „jasně najevo, že [jeho] vládě je osud Evropy poměrně lhostejný“ a že Německo bude muset počkat, zda „budeme moci ještě mluvit o NATO v jeho současné podobě“, až se aliance sejde na svém dalším summitu v červnu.
„Pro mě bude absolutní prioritou co nejrychlejší posílení Evropy, abychom krok za krokem skutečně dosáhli nezávislosti na USA“ v otázkách obrany, řekl Merz.
Jeho středopravá aliance CDU/CSU se v německých volbách umístila na prvním místě se ziskem 28,5 % hlasů, zatímco sociální demokraté (SPD) odstupujícího kancléře Olafa Scholze se propadli na nejhorší výsledek od druhé světové války, když získali pouhých 16,4 % hlasů. Obě strany by měly právě tolik mandátů, aby mohly vytvořit tzv. velkou koalici, a to je pro Merze považováno za nejpravděpodobnější variantu.
Krajně pravicová strana Alternative für Deutschland (AfD) mezitím slavila svůj nejlepší výsledek v historii, když si s 20,8 % zajistila druhé místo. Kandidátka na kancléřku a spoluvedoucí strany Alice Weidelová to označila za „historický úspěch - náš nejlepší výsledek v historii“.
„Podáváme ruku k nabídce spolupráce s CDU. Jinak nebude změna v Německu možná,“ dodala. Všechny mainstreamové strany však koalici s AfD vyloučily kvůli firewallu neboli tabu, které v zemi zakazuje spolupráci s krajní pravicí.
Zelení, koaliční partner SPD, se propadli o tři procentní body na 11,6 %. Levice se vyšplhala na 8,8 % a liberální FDP - která vyvolala předčasné volby rozpadem koalice Olafa Scholze - spolu s krajně levicovou Aliancí Sahry Wagenknechtové nedosáhla 5% hranice nutné pro vstup do parlamentu.
Výsledky znamenají, že Merz by mohl vytvořit tzv. velkou koalici s SPD, aniž by musel hledat třetí stranu. To by znamenalo, že budoucí vláda by byla stabilnější a méně roztříštěná než například Scholzova.
Odstupující kancléř Olaf Scholz přiznal, že jde o „hořký výsledek“. Uvedl, že se nebude účastnit žádných koaličních rozhovorů s CDU/CSU, přičemž se očekává, že jednání povedou jiní představitelé SPD.
Merz přivítal „historický volební večer“ a uznal odpovědnost a rozsah úkolu, který je před ním. Řekl, že plánuje sestavit koalici do Velikonoc, a stranickým věrným vzkázal, že „svět tam venku nečeká na nás a na zdlouhavá jednání“.
Alice Weidelová, spoluvedoucí krajně pravicové Alternative für Deutschland (AfD), označila výsledek za „historický“ pro svou stranu, která zdvojnásobila počet hlasů z roku 2021. Weidelová uvedla, že její strana zůstává otevřená koaličním rozhovorům s ostatními stranami, a vyloučení AfD označila za ekvivalent „podvodu na voličích“.
AfD zvítězila vevšech pět bývalých východoněmeckých spolkových zemích: Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Sasko a Durynsko. V každé spolkové zemi získala výrazně přes 30 % hlasů a v Durynsku dokonce 38,6 % - právě tam se AfD v září zapsala do historie jako první krajně pravicová strana, která vyhrála zemské volby od druhé světové války.
Christian Lindner, předseda liberální FDP, jehož roztržka se Scholzem vyvolala pád jeho koaliční vlády a vydláždila cestu k předčasným volbám, odstoupil poté, co jeho strana nedosáhla 5% hranice pro opětovný vstup do parlamentu. V příspěvku na Twitteru uvedl, že odejde z aktivní politiky, a vyjádřil naději, že volby přinesou „nový začátek pro Německo“.
Zdroj v angličtině ZDE
1897
Diskuse