Macron oznámil, že Evropa je připravena zvýšit výdaje na obranu a převzít odpovědnost za bezpečnost

21. 2. 2025

čas čtení 3 minuty
Francouzský prezident Emmanuel Macron shrnul výsledky jednání se zástupci Evropské unie, Kanady, Islandu a Norska a oznámil, že Evropa je připravena převzít odpovědnost za zajištění bezpečnosti na kontinentu. Zároveň zdůraznil, že klíčovou prioritou zůstává podpora Ukrajiny. "Přejeme si trvalý a spolehlivý mír na Ukrajině. Podporujeme Ukrajinu a převezmeme plnou odpovědnost za zajištění míru a bezpečnosti v Evropě. To je zásadní zájem Francie a já působím jako jeho garant," napsal Macron na sociální síti X (dříve Twitter).

Podle Macrona se evropský cíl shoduje se záměrem amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku rozpoutanou Ruskem. Francouzský prezident poznamenal, že evropské mírové úsilí bude založeno na několika klíčových principech: Ukrajina musí zůstat spojencem a její zájmy musí být respektovány; mír musí být dlouhodobý a musí se opírat o důvěryhodné záruky; nezbytným předpokladem bude pozornost věnovaná evropské bezpečnosti. Macron dodal, že Evropa je přesvědčena o potřebě zvýšit výdaje na obranu a posílit své bezpečnostní schopnosti. Příslušná rozhodnutí budou podle prezidenta učiněna v blízké budoucnosti.

Americký prezident Donald Trump dříve trval na tom, aby země NATO zvýšily výdaje na obranu na 5 % HDP, čímž by překročily dohodnutou normu 2 %. Podle NATO se však v roce 2024 podařilo dosáhnout úrovně 2 % HDP pouze 23 z 32 členských států. Zdroje Financial Times uvedly, že v tomto ohledu může Trump zmírnit své požadavky a snížit je na 3-3,5 % HDP.

Donald Trump také vyjádřil podporu myšlence rozmístění evropských jednotek na Ukrajině po skončení aktivních nepřátelských akcí. Zdůraznil však, že američtí vojáci se této mise nezúčastní. Trumpova administrativa požádala evropské lídry o informace o počtu vojáků a typech zbraní, které by mohly být na Ukrajinu vyslány. Země EU zase oznámily, že je třeba pokračovat v americké podpoře, a evropské zpravodajské služby vyjádřily vážné obavy z možného stažení vojsk Spojených států z Evropské unie.

Země Evropské unie uspořádaly 17. února mimořádný summit, kde diskutovaly o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, ale nepodařilo se jim dospět ke společnému rozhodnutí. Proti této iniciativě se postavilo Německo, Itálie, Polsko a Španělsko. Francie, Velká Británie a Švédsko tuto myšlenku podpořily. Nizozemsko přijalo 19. února rezoluci, která stanoví možnost vyslání mírových sil na Ukrajinu v případě příměří s Ruskem.

Mezitím americké zpravodajské služby hlásí, že Vladimir Putin stále usiluje o úplné obsazení ukrajinského území, a to navzdory zahájení mírových rozhovorů s administrativou Donalda Trumpa. Podle NBC News s odvoláním na zdroje může Kreml považovat rozhovory za dočasnou pauzu k obnově armády a posílení pozic před možným obnovením nepřátelských akcí. "Putin je přesvědčen, že vyhrává," řekl jeden západní zpravodajský důstojník a dodal, že významné ztráty ruské armády Putina nenutí tento názor změnit.

0
Vytisknout
1838

Diskuse

Obsah vydání | 24. 2. 2025