Plány EU na posílení výdajů na obranu budou zřejmě stát až 800 miliard eur, říká von der Leyenová

4. 3. 2025

čas čtení 10 minut
 

Předsedkyně Evropské komise prohlásila, že blok je připraven masivně zvýšit výdaje na obranu a vojenské kapacity.

USA pozastavily veškerou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl představitel Bílého domu v důsledku "sporu" mezi Trumpem a Zelenským


Von der Leyenová: Plány EU na posílení výdajů na obranu by mohly stát 800 miliard eur


Nové plány EU na posílení evropského obranného průmyslu a zvýšení vojenských kapacit by mohly mobilizovat téměř 800 miliard eur, uvedla v úterý v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podle agentury Reuters von der Leyenová uvedla, že EU navrhne poskytnout členským státům větší fiskální prostor pro investice do obrany a půjčky ve výši 150 miliard eur na tyto investice a bude usilovat také o mobilizaci soukromého kapitálu.


Polské ministerstvo zahraničí: Rozhodnutí USA pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině bylo přijato bez konzultace a informování spojenců

Polské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí Trumpovy administrativy pozastavit vojenskou pomoc USA Ukrajině bylo přijato bez konzultace se spojenci.

Uvedl to mluvčí Paweł Wroński: „Jedná se o velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná. Tato věta může znít banálně, ale má velký politický význam - toto rozhodnutí bylo učiněno bez jakýchkoli informací, bez konzultací, a to ani se spojenci z NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny v jejím boji.“

 
Kreml uvedl, že pokud USA skutečně pozastavují vojenskou pomoc Ukrajině, mohlo by to Kyjev donutit k mírovým jednáním

Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury Tass během svého pravidelného denního brífinku rovněž uvedl, že jakákoli normalizace vztahů mezi Ruskem a USA by vyžadovala zrušení ekonomických sankcí a že největším příspěvkem k míru by ze strany USA bylo přestat sponzorovat Ukrajinu.


Český premiér Fiala: „Nemůžeme připustit, aby ruská agresivní politika uspěla"


Český premiér Petr Fiala v reakci na rozhodnutí Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině vyzval k „zásadní změně“ evropské politiky.

V příspěvku na sociálních sítích uvedl:

Rozhodnutí prezidenta Trumpa zdůrazňuje naléhavou potřebu zásadní změny současné evropské politiky.

Musíme posílit své ekonomické a vojenské schopnosti a převzít plnou odpovědnost za vlastní bezpečnost. To vyžaduje zvýšené investice do obrany. Zajištění naší bezpečnosti také znamená zintenzivnit naši podporu Ukrajině. Nesmíme dopustit, aby agresivní politika Ruska, která nás všechny ohrožuje, uspěla.

Éra spoléhání se na to, že zásadní mezinárodní výzvy budou za nás řešit jiní, skončila. Nyní nastal čas, aby Evropa rozhodně přešla od slov k činům.
usilovat také o mobilizaci soukromého kapitálu.


Maďarská vláda uvedla, že ministr zahraničí Péter Szijjártó se má ještě dnes ve Washingtonu setkat s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem

Minulý týden navštívila hlavní město USA vysoká představitelka Evropské komise pro zahraniční věci Kaja Kallasová, ale „časové problémy“ zabránily jejímu očekávanému setkání s Rubiem.

Jeden z diplomatů EU tehdy pro server Politico poznamenal, že „se zdá, že Trumpova administrativa nevynechá žádnou příležitost, aby ukázala, že pro ni EU není hráčem“.


Britská vláda zopakovala, že se zavazuje podporovat Ukrajinu poté, co administrativa Donalda Trumpa pozastavila americkou vojenskou pomoc

Ve svém prohlášení Downing Street uvedla:

Jsme i nadále naprosto odhodláni zajistit trvalý mír na Ukrajině a spolupracujeme s klíčovými spojenci na podpoře tohoto úsilí. Je to správné a je to v našem zájmu.

Posílili jsme ukrajinské vojenské schopnosti prostřednictvím našeho závazku poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 3 miliard liber ročně po dobu, po kterou to bude nutné, a prostřednictvím půjčky ve výši 2,26 miliardy liber s využitím sankcionovaných ruských aktiv.

Kromě toho jsme s Ukrajinou navázali partnerství, které jí umožňuje využít 1,6 miliardy liber z britského exportního financování na nákup 5 000 raket protivzdušné obrany vyrobených v Belfastu, což Ukrajině zajistí co nejsilnější pozici pro mír.


Maďarská vláda nabídla podporu rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině v době, kdy se země brání ruské invazi a nezákonné anexi ukrajinského území.


Mluvčí vlády Viktora Orbána uvedl: „Americký prezident a maďarská vláda sdílejí stejný postoj: namísto pokračování dodávek zbraní a války je třeba co nejdříve nastolit příměří a vést mírové rozhovory.“

Vysoce postavený ukrajinský zákonodárce přirovnal pozastavení americké vojenské pomoci k ústupkům Hitlerovi v roce 1938

Oleksandr Merežko, předseda ukrajinského parlamentního zahraničního výboru, řekl, že krok Trumpovy administrativy pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině připomíná mnichovanství vůči Adolfu Hitlerovi Mnichovskou dohodou z roku 1938.

Vysoce postavený ukrajinský zákonodárce uvedl: „Zastavit pomoc nyní znamená pomoci Putinovi. Na první pohled to vypadá opravdu špatně. Vypadá to, jako by nás (Donald Trump) tlačil ke kapitulaci, (přijetí) ruských požadavků. Hlavní je, že je to psychologický úder, politický úder na Ukrajinu, nepomáhá to našemu duchu.

Je to horší než Mnichov, protože tam se alespoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora, ale tady se snaží obvinit oběť z agrese - to je nesmírně nebezpečné."


Britský ministr: Diplomacie se nedá dělat „přes rozhlasové vlny"


Ministr britské vlády prohlásil, že diplomacii nelze dělat „po rozhlasových vlnách“ a že si nemyslí, že by britská vláda mohla působit jako čestný zprostředkovatel, pokud by průběžně komentovala každý „zvrat“.

Dodal, že vojenské výdaje USA jsou záležitostí americké vlády.

PA Media cituje ministra pro bydlení Alexe Norrise, který hovořil ve Velké Británii v rádiu Times:

Jsme naprosto odhodláni zajistit na Ukrajině trvalý mír. Na podporu tohoto cíle se angažujeme společně s našimi spojenci.

Přijali jsme vůči Ukrajině významné závazky, v tom budeme pokračovat, to vše ve snaze o dosažení trvalého míru, kterého bude dosaženo tím, že Ukrajina získá silnou pozici.

Vojenské výdaje USA jsou rozhodnutím Spojených států. Všichni jsme, myslím, odhodláni zajistit tento trvalý mír.

Jsme v tomto procesu čestnými zprostředkovateli, spojujeme partnery, abychom dosáhli toho, co považujeme za cíl, který jistě chceme jako Spojené království, ale myslím, že ho chceme i globálně. Nemyslím si, že můžeme být tímto poctivým zprostředkovatelem, pokud budeme průběžně komentovat každý zvrat. Víte, nemyslím si, že se diplomacie dá dělat přes rozhlasové vlny, takže to nemám v úmyslu.

Na otázku, jak by měl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagovat na zjevný tlak, který je na něj vyvíjen, aby se veřejně omluvil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, Norris odpověděl: „Nemyslím si, že je na mně, abych se snažil hlídat [Zelenského] slova nebo mu říkat, co by měl říkat.“


Uprostřed diplomatické vřavy posledních dnů válka pokračuje. Ukrajinské letectvo v úterý uvedlo, že během noci sestřelilo 65 z 99 bezpilotních letounů vypuštěných Ruskem. Energetická společnost DTEK v úterý ráno uvedla, že obnovila dodávky pro 7 000 rodin v Oděské oblasti poté, co tam ruské síly v pondělí poškodily energetické zařízení.

Francie: Pauza ve vojenské pomoci USA činí mír pro Ukrajinu „vzdálenějším“.

Ministr francouzské vlády prohlásil, že rozhodnutí USA pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině činí mír „vzdálenějším“.

Benjamina Haddada, mladšího ministra pro Evropu, cituje agentura Reuters: „V zásadě, pokud chcete mír, posiluje rozhodnutí o pozastavení dodávek zbraní Ukrajině mír, nebo ho vzdaluje? Vzdaluje ho, protože jen posiluje ruku agresora na místě, kterým je Rusko“. Haddad hovořil pro televizi France 2.

V dalších evropských reakcích na rozhodnutí Trumpovy administrativy označil náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk tento krok za „špatnou zprávu“, zatímco předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu podle agentury Reuters uvedl, že to vypadá, jako by Donald Trump tlačil Ukrajinu ke kapitulaci.

Pozastavení se týká dodávek munice, vozidel a dalšího vybavení včetně dodávek dohodnutých v době, kdy byl prezidentem Joe Biden.

„Je to to, co jsem říkal, ten chlap nechce, aby byl mír, dokud má podporu Ameriky, a Evropa na schůzce, kterou měla se Zelenským, na rovinu prohlásila, že bez USA to nedokáže. Asi to nebylo nejlepší prohlášení, které mělo být učiněno v rámci demonstrace síly vůči Rusku. Co si o tom myslí?“


Podle ukrajinského gubernátora Chersonské oblasti se ruské síly opakovaně snaží získat opěrný bod za ukrajinskou řekou Dněpr a vysílají vojáky na mise s vysokým počtem obětí, aby získali území pro budoucí mírová jednání. Oleksandr Prokudin uvedl, že ruské síly se pokoušejí přejít na čtyřech místech, aby ospravedlnily svůj nárok na celou oblast, jednu ze čtyř ukrajinských oblastí, které chce Moskva podle svých slov připojit k Ukrajině

Viceprezident USA JD Vance prohlásil, že nejlepší způsob, jak ochránit Ukrajinu před další ruskou invazí, je zaručit, že USA budou mít finanční zájem na budoucnosti Ukrajiny.
„Pokud chcete skutečné bezpečnostní záruky, pokud chcete skutečně zajistit, aby Vladimir Putin znovu nenapadl Ukrajinu, tou nejlepší bezpečnostní zárukou je poskytnout Američanům ekonomické výhody v budoucnosti Ukrajiny,“ řekl Vance v rozhovoru se Seanem Hannitym z Fox News, který byl odvysílán v pondělí večer.

Mezi Francií a Velkou Británií se objevilo napětí ohledně toho, zda je možné zabavit zmrazená ruská aktiva v hodnotě 350 miliard dolarů a následně je nabídnout USA k nákupu obranného vybavení, čímž by se Amerika blíže zavázala k obraně Evropy.

Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že jeho vláda zváží jakýkoli návrh na vyslání vojáků na Ukrajinu v rámci mnohonárodních mírových sil, zatímco Evropa zvažuje vytvoření „koalice ochotných“ k prosazení jakékoli mírové dohody

Zdroj v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
2241

Diskuse

Obsah vydání | 6. 3. 2025