Ukrajina dokáže udržet frontovou linii, říká její premiér poté, co Trump pozastavil vojenskou pomoc

4. 3. 2025

čas čtení 11 minut

Spojenci Ukrajiny nebyli předem informováni o rozhodnutí Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc, uvedlo polské ministerstvo zahraničí, zatímco zneklidnění evropští politici potvrdili svou podporu Kyjevu tváří v tvář dalším dramatickým důkazům o změně politiky USA.

Oznámení amerického prezidenta „bylo učiněno bez jakýchkoli informací či konzultací, a to ani se spojenci v NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny,“ uvedl v úterý mluvčí ministerstva Paweł Wroński.

Wroński označil toto rozhodnutí, které zvyšuje tlak na zbývající spojence Kyjeva, aby zvýšili alternativní pomoc, a zdá se, že má Ukrajinu dotlačit ke kapitulaci před požadavky Ruska, za „velmi důležité“ a situaci za „velmi vážnou“.

 

Denis Šmyhal prohlásil, že Ukrajina je připravena podepsat dohodu o minerálech poté, co Trump pozastavil pomoc, a uvedl, že jeho země „bude i nadále klidně spolupracovat s USA"

Šmyhal uvedl, že jeho země je připravena podepsat s USA dohodu o nerostných surovinách. Administrativa Donalda Trumpa se snaží přesvědčit Ukrajinu, aby jí poskytla nerostné suroviny výměnou za dřívější americkou  vojenskou pomoc.

Šmyhal řekl: „Naše armáda a vláda mají schopnosti, řekněme nástroje, jak udržet situaci na frontě. Ty samozřejmě nepodléhají zveřejnění. Budeme i nadále klidně spolupracovat s USA všemi dostupnými kanály.“


Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý uvedl, že se ve středu sejde s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, aby s ním jednal o Ukrajině před mimořádným summitem lídrů Evropské unie, který je naplánován na čtvrtek.

Orbán rovněž uvedl, že na čtvrtečním summitu vidí větší šanci najít způsoby spolupráce v oblasti společné bezpečnosti EU než v otázce Ukrajiny.

V odpovědi na dotaz novináře Orbán potvrdil, že v neděli telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a že spolu hovořili „o všem“.

Polský premiér Donald Tusk na zasedání vlády ve Varšavě řekl, že Evropa nyní čelí bezprecedentním rizikům, včetně „největších za posledních několik desetiletí, pokud jde o bezpečnost“.

Tusk uvedl, že jeho vláda bude muset přijmout některá „mimořádná“ rozhodnutí. „Bylo oznámeno rozhodnutí pozastavit americkou pomoc Ukrajině a možná začít rušit sankce vůči Rusku. Nemáme žádný důvod si myslet, že to jsou jen slova,“ řekl.

„To staví Evropu, Ukrajinu a Polsko do obtížnější situace,“ dodal s tím, že Varšava je odhodlána ‚zintenzivnit aktivity v Evropě, aby zvýšila naše obranné schopnosti‘, a zároveň udržovat co nejlepší vztahy s USA.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad uvedl, že Trumpův krok vzdaluje vyhlídky na mír, protože „jen posiluje ruku agresora na místě, kterým je Rusko“.


V Londýně oficiální mluvčí premiéra uvedl, že Keir Starmer v pondělí hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale odmítl upřesnit, zda k rozhovoru došlo před  Trumpovým oznámením o pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině, nebo až po něm. Mluvčí odmítl pozastavení podpory ze strany USA přímo komentovat.

Rusko přesune zdroje, pokud válka na Ukrajině skončí, a přesune svou pozornost do Finska a dalších částí Evropy, varovaly finské bezpečnostní služby.

Podle výroční zprávy finské bezpečnostní a zpravodajské služby Supo za rok 2025, která byla zveřejněna v úterý, by ukončení války na Ukrajině „zlepšilo schopnost Ruska zapojit se do nepřátelských aktivit jinde v Evropě“. To by také „zvýšilo hrozbu pro Finsko“, uvádí se ve zprávě.

Zpráva rovněž varovala, že více států, včetně Ruska, zvýšilo využívání svých proxies jak ve zpravodajských, tak v širších vlivových kampaních, a to i ve snaze „podkopat západní podporu Ukrajině“.

Supo ve zprávě uvedl:

Jedním z příkladů jsou sabotážní operace v Evropě napojené na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Pomocí prostředníků se Rusko snaží zamést stopy. Cílem ruských sabotážních operací je ovlivnit veřejné mínění a pocit veřejné bezpečnosti a přemoci úřady v cílových zemích. V současné době je hlavním cílem podkopat západní podporu Ukrajině.

Finsko je cílem „nepřetržitých a aktivních špionážních operací“ ze strany Ruska a Číny, uvádí se ve zprávě, stejně jako Írán.

Ředitel společnosti Supo Juha Martelius uvedl:

Západní zpravodajská komunita má na rostoucí hrozbu ze strany Ruska velmi jednotný názor. Jako země, která sousedí s Ruskem, a jako stát u Baltského moře se Finsko musí připravit na růst ruského vlivu.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal prohlásil, že jakékoli ukončení vojenské pomoci USA Ukrajině ohrožuje používání systémů protivzdušné obrany Patriot. Podle agentury Reuters uvedl, že existují rizika ohledně oprav, údržby a dodávek munice pro Patrioty, a že jsou jediným systémem, který Ukrajina má a který je schopen odrazit údery ruských balistických raket.

„Připoutejte se prosím, vstupujeme do zóny turbulencí, dalo by se říci,“ řekl dnes polský premiér Donald Tusk při zahájení zasedání polského kabinetu ve Varšavě.

V úvodním projevu Tusk varoval před „bezprecedentními“ riziky, kterým Evropa čelí, včetně „největších za posledních několik desetiletí, pokud jde o bezpečnost“. Vyzval ministry své koaliční vlády, aby odložili stranické rozdíly stranou, neboť očekává, že bude nutné přijmout „mimořádná“ rozhodnutí.

„Jak víte, bylo oznámeno rozhodnutí pozastavit americkou pomoc Ukrajině a možná začít rušit sankce vůči Rusku. Nemáme důvod si myslet, že to jsou jen slova,“ řekl.

Dodal, že zprávy, které dostává z polsko-ukrajinské hranice a polského logistického centra v Rzeszówě-Jasionce, které slouží k zásobování Ukrajiny, potvrzují, že rozhodnutí USA o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině bylo realizováno.

„To staví Evropu, Ukrajinu a Polsko do obtížnější situace, které nyní musíme čelit,“ řekl.

Dodal, že Polsko je odhodláno „zintenzivnit aktivity v Evropě s cílem zvýšit naše obranné schopnosti a zároveň dbát, navzdory tomu, co se děje, na co nejlepší transatlantické vztahy a spolupráci s naším nejbližším spojencem, USA“.


Na rozhodnutí USA pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině reagoval také Troels Lund Poulsen, dánský ministr obrany. Řekl: „Existují věci, na kterých jsou Ukrajinci zcela závislí, pokud jde o Američany. Patří mezi ně rakety používané v systému protivzdušné obrany Patriot, který je americký. Takže to Evropu postaví do situace, kdy nyní skutečně budeme muset sami udělat více, abychom Ukrajině pomohli.“


Šéfka Evropské komise uvedla, že pětidílný plán na posílení evropského obranného průmyslu a zvýšení jeho vojenských schopností by mohl použít téměř 800 miliard eur a pomoci poskytnout Ukrajině naléhavou vojenskou podporu poté, co USA pozastavily pomoc Kyjevu.

Ursula von der Leyenová v úterý uvedla, že 27členný blok navrhne poskytnout členským státům větší fiskální prostor pro investice do obrany, jakož i 150 miliard eur ve formě půjček na tyto investice, a bude rovněž usilovat o mobilizaci soukromého kapitálu.

„Nastává nová éra,“ napsala předsedkyně Komise vedoucím představitelům EU. „Evropa čelí jasnému a aktuálnímu nebezpečí takového rozsahu, jaký nikdo z nás za svůj dospělý život nezažil... Žijeme v  nejnebezpečnější době.“

Plán komise zahrnuje nové společné půjčky EU ve výši 150 miliard eur, které by byly půjčeny vládám členských států EU na financování celoevropských kapacit v oblastech, jako je protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, rakety, munice, bezpilotní letouny a další potřeby.

„Pomůže to členským státům sdružit poptávku a nakupovat společně. To sníží náklady, omezí roztříštěnost, zvýší interoperabilitu a posílí naši obrannou průmyslovou základnu,“ uvedla von der Leyenová.

„Díky tomuto vybavení mohou členské státy masivně zvýšit svou podporu Ukrajině. Tedy okamžité vojenské vybavení pro Ukrajinu,“ dodala.


Polský premiér Donald Tusk na sociálních sítích napsal, že Polsko bude bezpečnější, pokud bude Ukrajina „suverénní, prozápadní a schopná se bránit ruské agresi“.

"Suverénní, prozápadní a proti ruské agresi schopná Ukrajina znamená silnější a bezpečnější Polsko. V politickém zmatku a rostoucím chaosu je to to nejdůležitější. Kdo tuto zjevnou pravdu zpochybňuje, přispívá k Putinovu triumfu. Rozumíte?"



Kreml v úterý uvítal pozastavení vojenské pomoci Ukrajině ze strany USA s tím, že by to mohlo Kyjev dotlačit k jednacímu stolu.

„Pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Byl by to pravděpodobně nejlepší příspěvek k věci míru,“ dodal.

Peskov uvedl, že očekává, že se evropské země pokusí „kompenzovat“ výpadek v dodávkách munice z USA. „Ale hlavní objem samozřejmě stále přichází z USA, americkými kanály,“ řekl.

Moskva rovněž uvítala zprávy médií, že USA zvažují plán možného zmírnění sankcí pro Rusko.

„Náš postoj k sankcím je dobře známý - považujeme je za nezákonné,“ řekl Peskov. „Samozřejmě, pokud hovoříme o normalizaci dvoustranných vztahů, je třeba je zbavit této negativní zátěže takzvaných sankcí.“


Polské ministerstvo zahraničních věcí: Polsko: Rozhodnutí USA pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině bylo přijato bez konzultace a informování spojenců

Polské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí Trumpovy administrativy pozastavit vojenskou pomoc USA Ukrajině bylo přijato bez konzultace se spojenci.

Podle agentury Reuters to v prohlášení uvedl mluvčí Paweł Wroński: „Jedná se o velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná. Tato věta může znít banálně, ale má velký politický význam - bylo (rozhodnutí) učiněno bez jakýchkoli informací, bez konzultací, a to ani se spojenci z NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny v jejím boji.“



Český premiér Petr Fiala v reakci na rozhodnutí Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině vyzval k „zásadní změně“ evropské politiky.

V příspěvku na sociálních sítích uvedl:

Musíme posílit své ekonomické a vojenské schopnosti a převzít plnou odpovědnost za vlastní bezpečnost. To vyžaduje zvýšené investice do obrany. Zajištění naší bezpečnosti také znamená zintenzivnit naši podporu Ukrajině. Nesmíme dopustit, aby agresivní politika Ruska, která nás všechny ohrožuje, uspěla.

Éra spoléhání se na to, že zásadní mezinárodní výzvy budou za nás řešit jiní, skončila. Nyní nastal čas, aby Evropa rozhodně přešla od slov k činům.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1799

Diskuse

Obsah vydání | 6. 3. 2025