Vedoucí představitelé EU schválili plán na obrovské zvýšení výdajů na obranu

7. 3. 2025

 
Dříve během dne při příchodu na summit Volodymyr Zelenskyj, který se měl původně připojit prostřednictvím videospojení, uvedl:  „Jsme velmi vděční, že nejsme sami.“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila vedoucím představitelům plán na zvýšení evropských výdajů na obranu ve výši 800 miliard eur, uvedla, že se jedná o „zlomový okamžik pro Evropu“ a také pro Ukrajinu.

Zelenskyj na začátku jednání potřásl vedoucím představitelům rukou a několik z nich ho objalo u stolu. Byl to ostrý kontrast k nepřátelství ze strany Washingtonu, kde představitelé USA učinili rozhodnutí omezit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

Vyslanec USA na Ukrajině Keith Kellogg uvedl, že se tak stalo, aby se ukázalo, že USA to s ukončením války myslí vážně. „Nejlépe to mohu popsat tak, že je to něco jako udeřit mezka dřevem přes nos. Získáte jejich pozornost,“ řekl.

Odděleně ukrajinští opoziční představitelé potvrdili, že se setkali s členy Trumpova doprovodu, ale popřeli, že by usilovali o odstranění Zelenského od moci.

Na adresu vedoucích představitelů EU Zelenskyj prohlásil: „Skutečnou otázkou pro jakákoli jednání je, zda je Rusko schopno vzdát se války.“ Poznamenal přitom, že Rusko zvyšuje vojenské výdaje, zvětšuje svou armádu a „nedělá žádné přestávky ve snaze překonat sankce“.

Zelenskyj později na sociálních sítích uvedl, že v pondělí plánuje navštívit Saúdskou Arábii a setkat se s korunním princem Mohamedem bin Salmánem. „Poté můj tým zůstane v Saúdské Arábii, aby pracoval s našimi americkými partnery,“ napsal. „Ukrajina má největší zájem na míru. Jak jsme řekli americkému prezidentu, Ukrajina pracuje a bude i nadále konstruktivně pracovat na rychlém a -spolehlivém míru.“

Zvláštní summit EU byl svolán minulý týden poté, co se Trump pustil do přímé diplomacie s Vladimirem Putinem, ale ještě před šikanózním setkáním amerického prezidenta se Zelenským v Oválné pracovně a pozastavením americké vojenské pomoci.

Vedoucí představitelé EU do značné míry schvalují plán „přezbrojení Evropy“, který von der Leyenová nastínila na začátku tohoto týdne, ačkoli částka 800 miliard eur je velmi teoretická a závisí na rozhodnutích členských států.

„Evropa se musí stát suverénnější, odpovědnější za svou vlastní obranu a lépe vybavená k tomu, aby mohla samostatně jednat a řešit bezprostřední i budoucí výzvy a hrozby,“ uvádí se v závěrečných závěrech. EU „urychlí mobilizaci nezbytných nástrojů a financování“, aby posílila bezpečnost a „posílila svou celkovou obrannou připravenost [a] snížila svou strategickou závislost“.

Při příchodu na summit von der Leyenová novinářům řekla: „Evropa čelí jasnému a aktuálnímu nebezpečí, a proto musí být schopna se chránit, bránit se, stejně jako my musíme Ukrajinu postavit do pozice, aby se mohla bránit a prosazovat trvalý a spravedlivý mír.“

Komise uvedla, že její plán má hodnotu 800 miliard eur, včetně systému půjček ve výši 150 miliard eur zajištěných z nevyužitých prostředků v rozpočtu EU, jakož i větší flexibility ve fiskálních pravidlech EU, která by mohla uvolnit 650 miliard eur nových výdajů.

Roste tlak na všechny země, aby zvýšily národní obranné rozpočty, zejména na sedm členů NATO, včetně Španělska a Itálie, které jsou pod 2% cílem stanoveným před více než deseti lety. Nový belgický premiér Bart De Wever prohlásil, že jeho země je „extrémně špatným žákem“ a „dostává facku, kterou si zasloužíme“.

V rámci seismického posunu se pravděpodobní příští koaliční partneři Německa, CDU-CSU a SPD, dohodli na změně „dluhové brzdy“ země, která umožní zvýšení výdajů na obranu a předznamená miliardy na zbrojní výrobu. Budoucí německý kancléř Friedrich Merz, fiskální jestřáb, který se stal zastáncem výdajů na obranu, se před summitem setkal s von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, ačkoli zatím není u jednacího stolu.


Scholz chladně reagoval na návrh Emmanuela Macrona umožnit evropským spojencům schovat se pod francouzský jaderný deštník a prohlásil, že Evropa by se neměla vzdát zapojení USA. Merz však prohlásil, že chce s Paříží a Londýnem jednat o tom, zda by se britská a francouzská jaderná ochrana mohla rozšířit i na Německo.

Polský premiér Donald Tusk uvedl, že francouzský návrh na jaderné odstrašení by měl být vážně zvažován jako součást širšího plánu na koordinaci evropských obranných kapacit.

Evropa ztratila mnoho času, „ale dnes se vše skutečně změnilo“, řekl Tusk s odkazem na návrhy Komise a nedávná setkání evropských lídrů v Paříži a Londýně. Válka na Ukrajině, nový přístup americké administrativy a závody ve zbrojení iniciované Ruskem představují pro Evropu nové výzvy, dodal: „Jsem přesvědčen, že Rusko tyto závody ve zbrojení prohraje - stejně jako Sovětský svaz prohrál podobné závody ve zbrojení před 40 lety.“

Představitelé EU uvedli, že je nepravděpodobné, že by se vedoucí představitelé dohodli na přesném plánu evropské vojenské pomoci Ukrajině pro rok 2025 poté, co obdrželi návrh šéfky zahraniční politiky EU Káji Kallasové. Od chvíle, kdy Kallasová představila svůj plán, jak dostat zbraně a munici na Ukrajinu, se hovořilo o částkách v rozmezí od 20 do 40 miliard eur.

Kallasová uvedla, že doufá, že na čtvrtečním summitu dojde k politické dohodě o jejím návrhu, přičemž čísla budou doplněna na zasedání Evropské rady 20. a 21. března. Na otázku ohledně odporu Maďarska uvedla, že její iniciativa by mohla být založena také na „koalici ochotných“, aby se zabránilo tomu, že jedna země bude blokovat všechny ostatní.

Před čtvrtečním summitem vyvolal Orbán hněvivou reakci, když v dopise, v němž oznámil svůj záměr vetovat závěry summitu o Ukrajině, vyzval EU, aby následovala Trumpa a zahájila přímá mírová jednání s Putinem.

Slovensko naopak upustilo od svého odporu vůči textu o Ukrajině poté, co si zajistilo zmínku o svém sporu s Kyjevem o tranzit plynu. Ukrajina 1. ledna, kdy vypršela dohoda o tranzitu, uzavřela plynovod, který desítky let dodával ruský zemní plyn na Slovensko, což vyvolalo Ficovy hrozby, že omezí finanční podporu pro ukrajinské uprchlíky.

Litevský prezident Gitanas Nausėda prohlásil, že EU musí hledat jiné způsoby přijímání rozhodnutí a obejít odpor jedné či dvou zemí, „protože jinak nás historie potrestá“.

Řekl:„Trvá to příliš dlouho, naše neschopnost přijímat rozhodnutí. A nyní nastal čas [jednat].“

V návrhu textu EU chybí návrhy na nové společné půjčky (eurobondy), ale tato myšlenka nadále koluje, a to i přes odpor Německa, který Scholz ve čtvrtek zopakoval.