Potravinová bezpečnost

19. 3. 2025

čas čtení 4 minuty
Dobrý den

Zachytil jsem na BL velmi zajímavý článek.


Nejde o to, že bych s čímkoli v tomto článku nesouhlasil, spíše jsou tam věci, které by žádaly doplnění, píše Peter Nešvara.

1.) Autor si doma dělá zásoby potravin. Což je v pořádku, je to jedna ze základních preperských rad. Autor si uložil běžné potraviny, které mají dlouhou dobu spotřeby. Asi by bylo dobré přidat informaci, že na balíky velmi dlouho trvanlivých potravin existuje speciální prodej přes web https://shop.conserva.de/en/

2.) Je nutno počítat s tím, že v případě krize vlády dokáží velice svižně vyvlastnit zásoby jednotlivců i firem pod těžkými tresty za nepřiznání. V historii se opakovalo mnohokrát, například i u nás v hladových letech po první světové válce. Nejedná se jenom o potraviny, i u nás po druhé světové válce byly zabavovány třeba zásoby látek a oděvů. Vláda prostě nemůže připustit stav, kdy část obyvatelstva hladoví a část je v pohodě, protože situaci odhadli včas a zásobili se jídlem a jinými potřebnými věcmi v době hojnosti.


 
3.) Nedostatek nemusí být pouze v důsledku války – i když jedna z hlavních exportních mocností Rusko je nám znepřátelená. Globální zemědělství je závislé na chemických produktech z fosilních zdrojů a s těmi může být a bude problém. Víme, jak byl v Evropě problém, když se v prvních letech rusko-ukrajinského konfliktu omezil dovoz umělých hnojiv vyráběných z ruského plynu. Velice dobrý, byť starší článek na toto téma je zde:
4.) Zdá se, že dřívější požadavek na potravinovou soběstačnost státu byl rozumný. Pokud budeme u nás pěstovat na polích řepku a vycházet z předpokladu, že budeme vyvážet auta a dovážet jídlo, můžeme dopadnout jak se zdravotnickými pomůckami za covidu. Stačí klimatický výkyv, který způsobí neúrodu ve zdrojových oblastech největších exportérů potravin (Kanada, Argentina, Austrálie, Rusko, Ukrajina), nebo větší válečný konflikt a vznikne problém. Pokud nebude dostatek jídla v těchto státech tak bezpečně zakážou export.

5.) Anglie (kterou popisuje autor článku) je na importu potravin závislá už po staletí. Dobře to dokumentuje báseň Rudyarda Kiplinga „Veliké lodě“, (v překladu Otokara Fišera), která je již více než sto let stará, ale na problému se nezměnilo vůbec nic.:

Proč chcete zas vyplout, vy veliké lodi,
s tím anglickým uhlím tam na vodní step?
„My pro maso plujem ti, pro sýr a jabka,
my přivezem vejce a máslo i chléb.“

A kam pro to jedete, velké vy lodi,
a kam, až mi zmizíte, zprávu vám dám?
„My na Quebec plujem, my před Honkong plujem,
piš na Nový Zéland, piš do Bombay nám.“

A když se co stane, vy veliké lodi,
a zkázou-li bude Vám cizí ten kraj?
„Pak nebudeš snídat jam ani kávu,
pak nebude suchar a nebude čaj.“

Tak vám vymodlím slunko, vy veliké lodi,
hru modravých vlnek a od vichru klid.
„Nech si vánek a vlnky! My veliké lodi
jsme železné vespod, máme z ocele kryt.“

Tak vám zbuduji maják, vy veliké lodi,
a řidiče přidám, kde jsou bradla i tes.
„Ach, řidičů máme jak o posvícení,
a průplav je světlý, jak byl by tam ples.“

Tedy cože vám smím, vy veliké lodi,
co na pomoc vyslat a do kterých míst?
„Vyšli koráby na stráž tam do oceánů,
ať nás nestíhá nikdo, když nesem ti jíst;

neboť kýta, již krájíš, a chléb, který lámeš,
a všechno, co musíš, a všechno, co rád,
co den my ti vezem, my veliké lodi,
a kdyby nás lapili, hladem bys pad!“

Dokonce se říká, že jedním z důvodů, proč Hitler nenapadl Anglii byl ten, že nechtěl mít pod kontrolou národ o desítkách milionů lidí, kteří byli závislí na dovozu potravin a které by neuživil. I když já mám pochybnost, že zrovna Hitler by to příliš řešil.

S pozdravem a přáním hezkého dne
Petr Nešvara

0
Vytisknout
1508

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2025