1. 9. 2025
Dezolát z francouzského désolé.
Florisát z florissant.
Kontrastát od contrastés.
A třeba i degrandanti nebo hautáni (povýšenci).
A přece – všechno lidé. Dost
stejní lidé.
Někdy laskaví, někdy nadávající, vždycky lidští.
Dezolát z francouzského désolé.
Florisát z florissant.
Kontrastát od contrastés.
A třeba i degrandanti nebo hautáni (povýšenci).
A přece – všechno lidé. Dost
stejní lidé.
Někdy laskaví, někdy nadávající, vždycky lidští.
Jen ty škatulky.
Když chci svět vnímat, slova nepotřebuji.
Když chci rozumět, musím popisovat.
Jenže popisem vždy zjednodušuji.
Vždy něco ztrácím.
A vytvářím popisné bublinky.
Pak je amplifikuji zveřejněním.
A do nich vstupují další, s nimiž ten daný zjednodušený model
právě rezonuje.
Stěny bubliny zesílí a nepustí
jiný popis.
Složitost, kterou mohu prostě vnímat, je tím odmítnuta.
Ale je odmítnuta ve všech
bublinách.
Dokonce i v bublinkách florisantů, kteří se jinak zdají, že dále
kvetou a rozvíjejí.
Ale nerozvíjejí všichni jen ten svůj zjednodušený model?
Tím se pak prezentují, tím se
identifikují.
Jenže stále jsou lidmi, stále všichni také vnímají veškerou
složitost.
I když jejich aktuální model ji pozbyl.
A tam – ve světě popsaném – se
může zjevit propojení modelů:
lidskost chápání a prožívání světa.
Tu máme všichni společnou.
Pozn. JČ:No ano, jenže podle mého názoru se Bohumil Kartous snaží zjišťovat motivaci svých spoluobčanů, právě je nedává do škatulek. Otázka je, zda je to možné.
Diskuse