O otvírání Masarykova dopisu ve skotském tisku
20. 9. 2025
čas čtení
6 minut
Foto: Mladý Lumír Soukup na československém ministerstvu informací před rokem 1948
V pátek skoro celá Česká republika sledovala mimořádné vysílání ze zámku v Lánech, kde se otvíral po dvacet let utajovaný dokument, který napsal u lože nemocného TGM jeho syn Jan Masaryk. Skutečnost, že otevření dopisu bylo odloženo dvacet let, vyvolávala zájem, protože proč něco po dvacet let tajit? Obsahovala snad zapečetěná obálka nějaké Masarykovy důvěrnosti? Nakonec se ukázalo, že nikoliv, že obsahovala jen Masarykova doporučení pro český a slovenský národ v době prohlubující se krize poté, co se v Německu dostal k moci Adolf Hitler, a pak ještě urážku slovenského politika Hlinky.
Z vysílání a z informací o utajovaném dokumentu v České republice poněkud vypadlo, že dokument psaný Janem Masarykem byl déle než třicet let v držení dr. Lumíra Soukupa, jednoho ze tří tajemníků Jana Masaryka. Dr. Soukup po emigraci z Československa po roce 1948 se stal profesorem bohemistiky na Glasgow University někdy v roce 1950 a pracoval tam až do svého odchodu do důchodu v roce 1983. Pak odvezli tajný dokument do svého bytu ve Franci, kde pak žili až do Soukupovy smrti. Dobře jsem Lumíra Soukupa znal, poznamenává Jan Čulík, který se po různých extempore (potížích způsobených Margaret Thatcherovou) stal na Glasgow University jeho nástupcem.
Příběh zaujal skotský deník The Scotsman, kde o něm v sobotu vyšel tento článek:
Zapečetěný a tajný dopis českého hrdinského prezidenta schovaný 30 let v bytě v Glasgow
Autorka: Alison Campsie
Zveřejněno 20. září 2025, 06:00 BST
Dopis napsaný českým hrdinou, prezidentem Tomášem Masarykem, byl více než 90 let zapečetěn a po mnoho desetiletí ukryt ve Skotsku. Včera byl konečně otevřen v Praze.
Jednalo se o zapečetěný dopis, který napsal hrdina, český prezident Tomáš Garrigue Masaryk, v posledních letech svého života a který, jak se říká, držel národ v napětí, když byl otevřen nedaleko Prahy v přímém přenosu národního rozhlasu.
Málo známé však je, že dopis, zajištěný čtyřmi razítky, byl více než 30 let ukryt v činžovním bytě v západní části Glasgow.
Byt v Queen Margaret Drive s výhledem na Botanickou zahradu sloužil jako tiché úložiště předmětů spojených s prezidentem Masarykem, který v roce 1918 po pádu Rakouska-Uherska zajistil založení Československa, a jeho synem Janem, který později působil jako ministr zahraničí a zemřel po pádu z okna po puči v roce 1948.
Dopis uchovával Lumír Soukup, jeden ze dvou náměstků Jana Masaryka, který se oženil se Skotkou a po útěku před novým komunistickým režimem přednášel od roku 1950 česká studia na univerzitě v Glasgow.
Dr. Jan Čulík, který v 70. letech na krátkou dobu převzal Soukupovu funkci na univerzitě a později se vrátil do jeho kanceláře jako přednášející českých studií, znal svého bývalého kolegu dobře.
Řekl: „Několikrát jsem byl pozván do Lumírova bytu s výhledem na Botanickou zahradu, kde ten dopis uchovával, ale vůbec o něm nemluvil.
„Byl opravdovým strážcem Masarykova odkazu.. Velmi mu záleželo na tom, aby toto dědictví zůstalo živé.“
Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), první prezident Československa, který byl ve funkci v letech 1918–1935.
Dr. Čulík uvedl, že pan Soukup odešel v roce 1983 do důchodu a odešel žít do Francie, kde strávil zbytek svého života. Později nabídl dopis českému národnímu archivu, ale nařídil, že nesmí být otevřen po dobu dalších 20 let.
Dodal: „Lumír Soukup byl velmi ochranářský vůči Masarykovým, takže pokud byl v dopise něco osobního, proto chtěl, aby zůstal 20 let zapečetěný. Z nějakého důvodu to respektovali. To bylo v roce 2005 – a teď ho otevírají.“
Po jeho otevření je nyní známo, že dopis byl napsán na pěti stranách, pravděpodobně v roce 1934, kdy byl bývalý prezident již vážně nemocný.
Dr. Čulík, který poslouchal živé vysílání Českého rozhlasu, řekl: „Dokument obsahuje Masarykovy politické doporučení pro Československo po jeho smrti. Vážně se obává nebezpečí, které po jeho smrti představuje Hitler a německá menšina v Československu.
V dopise dále stojí: „Uspořádejte mi velký pohřeb, aby to mělo skutečný politický dopad. Lidé se velmi bojí smrti, ale neměli by.“
Psací stroj Jana Masaryka, bývalého českého ministra zahraničí, který desítky let stál v kanceláři na Glasgowské univerzitě.
Psací stroj Jana Masaryka, který byl darován panu Soukupovi, zůstal v jeho kanceláři na Glasgowské univerzitě, když se tam nastěhoval dr. Čulík
Po desítkách let v držení dr. Čulík byl psací stroj nedávno vrácen do České republiky s pomocí Veroniky MacLeodové, honorární konzulky České republiky v Edinburghu.
Nyní zaujímá čestné místo v bývalém bytě a kanceláři Jana Masaryka v Černínském paláci v Praze, který je na jeho počest znovu obnovován.
637
Diskuse