Evropa musí konečně začít pořádně financovat vyzbrojování Ukrajiny
20. 11. 2025
Ať už prostřednictvím zmrazených ruských aktiv nebo jinými prostředky, EU musí poskytnout finanční prostředky nezbytné k odolání Putinově válce na vyčerpání, varuje redakční komentář deníku Guardian
Na začátku tohoto roku, když americký viceprezident JD Vance v Mnichově kritizoval evropské lídry a Volodymyr Zelenskyj byl v Bílém domě terčem televizního útoku, se jasně ukázalo, že je třeba posílit pouta solidarity mezi Evropskou unií a Ukrajinou, aby bylo možné čelit nové geopolitické realitě. S blížícím se koncem roku 2025 nastal okamžik zúčtování.
Podle odhadů EU bude Ukrajina v příštím roce potřebovat více než 70 miliard eur na dodatečnou finanční pomoc, aby se mohla i nadále bránit proti Vladimíru Putinovi. Tyto peníze nepřijdou z Washingtonu, kde Donald Trump odmítl požádat Kongres o nové finanční prostředky na vojenskou pomoc. Schopnost Kyjeva vyjednat přijatelný mír však závisí na jeho schopnosti odolat Putinově neúprosné válce na vyčerpání, jejímž cílem je zbavit Ukrajinu zdrojů nezbytných k odporu a oslabit odhodlání jejích evropských spojenců.
Mezinárodní měnový fond, který v současné době jedná s Kyjevem o nových půjčkách v hodnotě přibližně 8 miliard dolarů, varoval, že jeho vlastní rozhodnutí bude záviset na tom, s čím přijde EU. Hrozba katastrofálního nedostatku hotovosti na jaře, který by mohl vést k vyschnutí finančních prostředků pro základní sociální infrastrukturu i armádu, je reálná. Riziko potenciálně katastrofálního poškození morálky a vyjednávací síly Ukrajiny je zřejmé. Dosud však naléhavost situace nebyla doprovázena rychlou reakcí Bruselu.
Po měsících debat – a sporů na summitu Evropské rady v říjnu – stále není dohodnuta myšlenka „reparační půjčky“ Ukrajině ve výši 140 miliard eur, která by byla zajištěna zmrazenými ruskými aktivy. Pokud se nepodaří překonat belgické právní výhrady – peníze jsou uloženy v belgické finanční instituci –, možnou alternativou by bylo, aby členské státy EU samy získaly hotovost vydáním společného dluhu. To by se nelíbilo takzvaným úsporným zemím severní Evropy. Jak však tento týden zdůraznila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, „dokonalá nebo jednoduchá řešení neexistují“.
Váhavost musí skončit do prosince, kdy se lídři EU sejdou na posledním zasedání Rady v tomto roce. Sabotáž polské železniční sítě, kterou Varšava připisuje ukrajinským občanům pracujícím pro ruskou rozvědku, opět vyvolala obavy z toho, do jaké míry je Moskva připravena použít hybridní válčení v zemích NATO k prosazení svých cílů. Investovat do ochrany Ukrajiny znamená také investovat do budoucí bezpečnosti Evropy, protože Putin usiluje o rozdělení, které by mu umožnilo vrhat dlouhý a hrozivý stín na východní křídlo EU.
Diskuse