Channel 4 News: Jak to dopadne s Ukrajinou?
24. 11. 2025
čas čtení
9 minut
Moiderátorka, Channel 4 News, pondělí 24. listopadu 2025, 19 hodin: Může prezident Zelenskyj zachránit dohodu o ukončení války, když
Ukrajina spolupracuje s Washingtonem na přepracování mírového plánu
Trumpa, který postoupil území a moc Rusku? Dobrý večer. I prezident
Trump říká, že tomu nemáme věřit, dokud to neuvidíme, ale také řekl, že
se možná blíží něco dobrého, co ukončí válku na Ukrajině.
Američtí a
ukrajinští představitelé pracují na úpravě 28bodového mírového plánu,
který unikl na veřejnost minulý týden. Rusům se líbil, možná proto, že
vypadal jako plán, který mohl být napsán Ruskem pro Rusko, požadující od
Ukrajiny postoupení území, snížení vojenské síly a trvalý zákaz vstupu
do NATO. Ve společném prohlášení dnes Washington a Kyjev uvedly, že nyní
vypracovaly upravený mírový návrh, ale první reakce Moskvy nejsou
povzbudivé.
Donald Trump naznačil, že věří, že se daří dosáhnout
velkého pokroku v úsilí o ukončení ruské války na Ukrajině. Volodymyr
Zelenskyj však uvedl, že hlavní problém původního 28bodového mírového
plánu vypracovaného Spojenými státy se týká území, které by bylo předáno
Rusku. Zahrnoval by území vyznačené červeně, které bylo zabráno již od
invaze v roce 2022, ale také území v Donbasu, které je stále pod
kontrolou Ukrajiny a které by se stalo demilitarizovanou zónou. Mezitím
ruská vojenská akce nepolevuje a při útocích na obytnou čtvrť v Charkově
bylo včera v noci zabito několik lidí. Náš zahraniční korespondent Paraic O'Brien má nejnovější informace.
(Pozn. red.: Níže je český překlad tohoto zpravodajského bloku, ale na YouTube zde si můžete zakliknout české titulky)
Reportér: Než se pokusíme posoudit životaschopnost případné mírové dohody, podívejme se na náklady války v Charkově včera v noci. Podle úředníků ve druhém největším městě Ukrajiny zemřeli v důsledku těchto útoků dronů čtyři lidé, 13 bylo zraněno a poškozeno bylo osm domů, škola a elektrické vedení. Dnes ráno Donald Trump na sociálních médiích naznačil možnost průlomu v mírových jednáních, ale pak dodal, že tomu nemáme věřit, dokud to neuvidíme. A s tímto posledním bodem souhlasí alespoň 67letý Oleksandr Voropaev:
"Nevěříme v mírová jednání, protože zatímco politici sedí u jednacího stolu s perem v ruce, my jsme zasaženi raketami a bombami. Lidé umírají. Dnes byla zabita jedna žena. Její ostatky byly teprve teď nalezeny."
Volodymyr Zelenskyj dnes ve svém projevu před švédským parlamentem uznal určitý pokrok v jednáních, která se o víkendu konala v Ženevě, ale jeho klíčové poselství, ukrajinská suverenita, je nekompromisní:
Zelenskyj: V médiích je hodně hluku, velký politický tlak a ještě větší odpovědnost za rozhodnutí, která nás čekají. Putin chce právní uznání toho, co ukradl, aby porušil zásadu územní celistvosti a suverenity. A to je hlavní problém."
Von den Leyen: "Území a suverenita Ukrajiny musí být respektovány. Pouze Ukrajina jako suverénní země může rozhodovat o svých ozbrojených silách. Volba jejich osudu je v jejich vlastních rukou."
Reportér: Původní plán USA z minulého týdne hovořil o tom, že Ukrajina sníží velikost své armády a vzdá se nároků na 20 % území, které Rusko okupuje. Evropané však nyní předložili protinávrh. Podle zpráv evropská verze například odmítá myšlenku omezení rozšiřování NATO.
Formulace týkající se bezpečnostních záruk pro Ukrajinu jsou důraznější a umožňují výrazně větší ukrajinskou armádu než americká verze z počátku týdne.
Bylo to sedm dní plných diplomatických jednání. Původní 28bodový mírový plán, který minulý týden unikl na veřejnost, vypracovali v Miami Steve Witkoff a Jared Kushner ve spolupráci s Putinovým spojencem Kirillem Dmitrijevem.
V podstatě se jednalo o seznam ruských požadavků. Pro Ukrajinu bylo dostatek sporných bodů, které mohly být stejně dobře sepsány na mucholapce.
Delegace americké armády dorazila 19. listopadu do Kyjeva, aby plán projednala se Zelenským. Donald Trump řekl Fox News, že čtvrtek, den Díkůvzdání, by byl pro Ukrajince vhodným termínem pro přijetí lhůty.
Pak přišel odpor. V Ženevě začala technická jednání, kterých se účastnily USA, Ukrajina a evropští partneři. Na straně USA se mnohem více angažuje ministr zahraničí Marco Rubio.
To nás přivádí k dnešnímu diplomatickému přetahování mezi návrhem USA a Evropské unie. V posledních několika hodinách mluvčí Kremlu uvedl, že Moskva dosud neobdržela žádný oficiální protinávrh. Ale až se tak stane, vzhledem k současné situaci se svět možná nebude o moc blíže k příměří než minulý týden.
Rasmussen: Bylo to skutečně velmi alarmující. Je důležité si uvědomit, že 28bodový plán není mírovým plánem. Je to dokument kapitulace. Je to plán porážky Trumpa a vítězství Putina. A proto musí být zásadně změněn.
Moderátorka: A kdo musí být architektem této změny? Protože jste nedávno řekl, že Evropa musí přestat být komentátorem a stát se aktérem. V jakém okamžiku musí Evropa přijmout, že Trump se stále vrací k požadavkům Moskvy, a skutečně se prosadit?
Rasmussen: Myslím, že je nejvyšší čas, aby Evropa převzala iniciativu a nezabývala se myšlenkami Bílého domu. Evropa musí rozhodně vystoupit a hrát tvrdou mocenskou politiku, což znamená poskytnout Ukrajině silné bezpečnostní záruky podpořené přítomností vojsk na Ukrajině a za druhé uvolnit zmrazené ruské aktiva pro Ukrajinu.
Moderátorka: Ale jak by měla vypadat ta přítomnost vojsk na Ukrajině, o které mluvíte?
Rasmussen: No, evropská vojenská přítomnost na Ukrajině by neměla být na frontové linii. Frontovou linii bude i nadále tvořit ukrajinská armáda. Ale za frontovou linií by Evropa mohla a měla nasadit vojáky na obranu populačních center, civilní infrastruktury atd. Odhaduji, že bychom potřebovali 20 000 evropských vojáků. Začneme s menším počtem, ale konečným cílem by mělo být 20 000. Kromě toho budeme potřebovat 150 bojových letadel a měli bychom vytvořit vzdušný štít na ochranu těchto měst na Ukrajině.
Moderátorka: Ale je to možné bez nějaké formy pomoci nebo podpory ze strany USA? Má Evropa na to dostatek vojáků?
Rasmussen: Máme na to dostatek prostředků, ale odstrašující účinek by byl samozřejmě mnohem silnější, kdyby USA takovou evropskou bezpečnostní sílu podpořily sdílením zpravodajských informací, vesmírným sledováním, letadly, dopravou atd. Cílem by tedy jednoznačně bylo získat americkou podporu. Můj názor však je, že i v případě, že USA nezasáhnou, Evropané tak musí učinit.
Moderátorka: Vzhledem k původnímu mírovému plánu, který tak jasně odráží ruské požadavky, mají nějaké bezpečnostní záruky USA vůbec nějakou hodnotu?
Rasmussen: Ano, ale pouze pokud jsou podpořeny konkrétní přítomností vojsk. Faktem je, že Putin se o papírové záruky nezajímá. Respektuje pouze záruky podpořené konkrétní vojenskou přítomností. Nastal tedy čas, aby Evropa změnila prohlášení na prohlášení vojákům.
Moderátorka: Mluvíte o tom už delší dobu. Vidíte nějaké známky toho, že Evropa je připravena se zapojit, zasáhnout?
Rasmussen: Víte, je to křehká rovnováha. Polský premiér řekl, že nikdo nechce odradit amerického prezidenta od toho, aby Spojené státy stály v tomto procesu na naší straně.
Moderátorka: Jsou stále nervózní, že?
149
Diskuse