Macinkova mladická nerozvážnost v Mnichově

16. 2. 2026 / Jakub Roubíček

čas čtení 4 minuty

Pozn. red. Bože. Macinka ve Fox News. 

Česko se baví výkonem ministra zahraničí Petra Macinky na mnichovském bezpečnostním fóru. Plénum obohatil názory na počet genderů, cancel culture či woke revoluci. Veřejnost se však více než samotným obsahem zabývá jeho jazykovou vybaveností a jednoduchostí argumentace. Co jsme tedy v Mnichově vlastně sledovali?

Hlavními tématy debaty byl hodnotový a kulturní střet mezi „dvěma Západy“ a pokračující konflikt na Ukrajině. Macinka, profilující se jako Patriot pro Evropu, otevřel vystoupení tezí o střetu svobodných konzervativců s „woke revolucionáři“. Své myšlenky rámoval revoluční výzvou, aby si obě strany především naslouchaly. To je sice svatá pravda, nicméně na dojmu mu to rozhodně nedodalo.

K Ukrajině se vyjádřil ve smyslu, že brání především sebe a svou suverenitu. Zda Spojené státy skutečně bojují za mír, prý neví, ale je třeba jim věřit. A právě zde, v celé své kráse, shledáváme jádro pudla.

Co se to tedy stalo?

Macinka v Mnichově totiž působil jako průměrný internetový debatér než jako státník. Jeho argumenty se nesnažily přesahovat jím kritizovaný koncept nálepek. Nešel do hloubky a nedokázal se ani pořádně bránit konfrontacím, se kterými si navíc začal sám. Vcelku logicky však kritizoval EU za to, že není zdaleka tak demokratická, co se reprezentace jednotlivých států týče, jak se může jevit.

Řekněme, že se stále jedná o jeho první krůčky před světovým a politickým publikem. Díky tomu si ho ale jeho debatní partneři, jako Radoslaw Sikorski či Hillary Clinton, jednoduše namazali na chleba.

A to i ve chvíli, kdy se Sikorski snažil obhajovat špatně nastavený systém evropské reprezentace. Clintonová také nezahálela a využila zbraní Patriotů pro Evropu. Připomněla, jak za prezidentů Clintona a Obamy Spojené státy deportovaly více lidí než dnes, aniž by přitom zemřel jediný Američan.

MAGA Larp

Motoristé sobě se netají náklonností k dnešním americkým republikánům. Rétorika i styl argumentace Petra Macinky tak místy připomínaly zkratkovitost a vyhrocenost současných amerických kulturních sporů. Příkladem toho je nedávné vystupování generální prokurátorky Pam Bondi před soudním výborem Sněmovny reprezentantů v souvislosti s kauzou kolem Jeffreyho Epsteina.

Podobně jako Bílý dům pracuje s důrazem na krásnou „novosvětskou“ klasicistní architekturu a vizuální reprezentaci moci, také české ministerstvo zahraničí zvýrazňuje ve své komunikaci monumentalitu barokního Černínského paláce. Tato estetika rezonuje napříč konzervativním spektrem. Odpovídající politický obsah k ní zatím ale nenacházíme.

Obdobně nepomohl Macinkovi jeho spoludebatér Gladden Pappin, přiznaný volič Trumpa. Upozornil, že konzervativci s volným trhem zašli příliš daleko, stejně jako progresivci s rozšiřováním všemožných občanských práv. I zde se ukazuje, že MAGA dokáže procházet vývojem a debatou, zatímco česká pravice často přejímá pouze zjednodušená hesla.

Na co se soustředit?


Česká veřejná debata má tendenci redukovat motoristy na jednoduchá historická přirovnání či kýčovitá symbolická gesta. Na posledním chvilkařském protestu v Praze byla použita vlajka SSSR, kde byl namísto srpu a kladiva automobil. Realita je nicméně úplně jiná. Nejde o návrat k minulosti, nýbrž o dlouhodobý import současných amerických kulturních konfliktů do českého prostředí.

Někdo tak tvrdí, že se Macinka ztrapnil před liberály z dob konce dějin. Mnichovské vystoupení ale ukázalo něco důležitějšího. Sledovali jsme nedozrálost českých Patriotů pro Evropu. Přijali marketingové a ideové teze, jež ještě nedokážou přetavit v reálnou politiku. Kazí si to sami spolu se svými koaličními partnery.

Pokud se však motoristé spolu s ANO skutečně začnou jezdit učit do Washingtonu, může přijít etapa, na kterou tu dlouho nezapomeneme, ať už se nyní nacházíme na jakékoliv straně tohoto konfliktu. Musíme vyčkat, zda má na tohle všechno Andrej Babiš odvahu a zda bude ochoten za Macinkovu mládežnickou nerozvážnost nést odpovědnost.

0
Vytisknout
3010

Diskuse

Obsah vydání | 17. 2. 2026