Trump je ten, kdo nyní žádá Zelenského o pomoc

5. 3. 2026 / Fabiano Golgo

čas čtení 4 minuty
 
Spojené státy a další partneři požádali Ukrajinu o pomoc při likvidaci íránských dronů, čímž se role v oblasti vojenské podpory obrátily. Prezident Zelenskyj potvrdil, že Kyjev již jedná s partnery na Blízkém východě o nasazení svých zkušených specialistů na protidronovou obranu. https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-s-iranskymi-drony-to-umime-ukrajina-jedna-o-nasazeni-specialistu-na-blizkem-vychode-40565923


 
Válka na Ukrajině bývá často posuzována pouze podle pohybu fronty nebo podle toho, kdo kontroluje konkrétní území. Takový pohled je však příliš zjednodušený. V moderních konfliktech se vítězství neprojevuje pouze mapou, ale také technologickým, taktickým a strategickým posunem. A právě v těchto oblastech se Ukrajina během války s Ruskem proměnila v jednu z nejcennějších bezpečnostních opor Evropy.

Události posledních měsíců ukazují, že karta se skutečně obrátila. Zatímco na začátku konfliktu byla Ukrajina odkázána na vojenskou pomoc ze Západu, dnes se situace částečně obrací: Spojené státy a další partneři se obracejí na Kyjev s žádostí o pomoc při obraně proti íránským dronům. Tento fakt má hluboký symbolický i praktický význam.

Ukrajinská armáda během více než dvou let intenzivního konfliktu prošla extrémně rychlým procesem učení. Zkušenosti, které jiné armády získávají desetiletí v různých konfliktech, Ukrajinci absorbovali během několika let. Výsledkem je unikátní kombinace bojových zkušeností, technologické improvizace a schopnosti rychle inovovat.

Zvlášť výrazně se to projevilo v oblasti bezpilotních prostředků. Drony se staly jedním z hlavních nástrojů moderní války – od průzkumu přes útoky až po obranu proti jiným dronům. Právě zde se Ukrajina stala skutečnou laboratoří budoucího boje.

Nedávné vojenské cvičení NATO v Polsku poskytlo výmluvný příklad. Jednotky několika členských států testovaly schopnosti zachytávání nepřátelských dronů. Zatímco většina účastníků měla omezenou úspěšnost, ukrajinští specialisté byli jediní, kteří dokázali drony systematicky a efektivně zlikvidovat. Jejich know-how vychází z každodenní reality války, kde podobné útoky probíhají téměř nepřetržitě.

Zprávy o tom, že Pentagon a některé státy Blízkého východu zvažují nákup ukrajinských interceptorů proti íránským dronům, potvrzují zásadní změnu role Ukrajiny. Země, která byla ještě nedávno příjemcem vojenské pomoci, se postupně stává exportérem kritických vojenských schopností.

Ukrajinské systémy byly vyvinuty přímo v reakci na ruské útoky drony Šáhid (v ruském označení Geraň-2). Tyto zkušenosti dnes mohou využít státy, které čelí podobné hrozbě – ať už na Blízkém východě, nebo jinde.

Tento vývoj má širší důsledky. Ukrajina už není pouze zemí, která potřebuje ochranu. Stává se partnerem, jehož zkušenosti a technologie potřebují ostatní.

Pro Evropu má tento vývoj zásadní význam. Ukrajina se během války proměnila v jakýsi „přední obranný štít" kontinentu. Její armáda dnes disponuje zkušenostmi, které žádná jiná evropská armáda v takovém rozsahu nemá – především v oblasti hybridní války, elektronického boje a masového nasazení dronů.

Evropské státy investují miliardy eur do modernizace armád, ale žádný výcvik nemůže plně nahradit zkušenosti z reálného bojiště. Ukrajinští vojáci jsou dnes v jistém smyslu „doktorandi" moderní války – prošli nejtvrdší možnou zkouškou.

To znamená, že budoucí bezpečnostní architektura Evropy se bez Ukrajiny neobejde. Její armáda bude nejen obráncem vlastní země, ale také zdrojem znalostí, výcviku a technologických inovací pro celý kontinent.

Z tohoto pohledu lze říci, že Rusko už strategicky prohrálo. I kdyby se konflikt v určité fázi zastavil bez jasného územního vítěze, jeden zásadní důsledek zůstane: Ukrajina se stala jednou z nejzkušenějších armád světa.

A právě to je pro Moskvu dlouhodobě nejhorší scénář. Místo slabého souseda vznikl stát s mimořádně zkušenou armádou, hlubokou integrací se západními strukturami a rostoucím technologickým průmyslem v oblasti obrany.

Vladimir Putin chtěl oslabit Ukrajinu a odradit Západ. Výsledkem je však pravý opak: Ukrajina se stává klíčovým bezpečnostním partnerem nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy a další regiony.

Jinými slovy – karta se skutečně obrátila.

-1
Vytisknout
315

Diskuse

Obsah vydání | 5. 3. 2026