Trump vyhrožuje cly 60 zemím světa včetně Velké Británie a Kanady kvůli „nucené práci“
4. 6. 2026
Návrh na 10–12,5% cla, který by zahrnoval i EU, Tchaj-wan a Austrálii, by americkému prezidentovi umožnil obejít soudně stanovené limity
Donald Trump pohrozil cly ve výši 10–12,5 % na 60 zemí světa, včetně Velké Británie, EU a Austrálie, kvůli údajným selháním v oblasti nucené práce, v nejnovějším pokusu oživit svou charakteristickou obchodní politiku.
EU okamžitě zareagovala a uvedla, že očekává, že USA budou respektovat dohodu o clech, kterou uzavřely loni v červenci, a argumentovala, že skrytá cla porušují ducha této dohody.
Navrhovaná cla na partnery obviněné z povolování dovozu zboží vyrobeného pracovníky pod nátlakem přicházejí poté, co americký Nejvyšší soud v únoru rozhodl, že prezidentova cla z jeho tzv. „dne osvobození“ jsou nezákonná.
Trump reagoval zavedením plošných 10% cel, ale minulý měsíc americký obchodní soud shledal, že i ta jsou protiprávní, ačkoli během odvolacího řízení zůstávají v platnosti.
Nejnovější návrh cel z důvodu nucené práce, který by se dotkl hlavních partnerů včetně Kanady, Japonska, Norska, Tchaj-wanu a Číny, by Trumpovi umožnil obejít předchozí soudní omezení jeho protekcionistické agendy. Přicházejí v době, kdy USA hrozí uložením nových 25% cel na Brazílii.
Americký obchodní zástupce Jamieson Greer uvedl: „Selhání našich nejdůležitějších obchodních partnerů při řešení dovozu zboží vyrobeného za pomoci nucené práce je nepřijatelné. Vytváří to situaci, kdy jsou američtí pracovníci nuceni soutěžit na globální úrovni za nerovných podmínek. Tuto nerovnost již nebudeme tolerovat.“
Hrozba nových celových narušení zneklidní obchodní partnery, včetně britského premiéra Keira Starmera, kteří tvrdě bojovali za vybudování důvěry s Trumpem a za omezení nákladů na obchodování s jeho nepředvídatelnou administrativou.
Odborníci předpovídali, že Trump, který je již desítky let posedlý cly jako nástrojem údajné národní ekonomické bezpečnosti, se pokusí najít způsob, jak obejít rozhodnutí Nejvyššího soudu.
V té době vyhrožoval, že cla použije „mnohem silnějším a nepříjemnějším způsobem“ s využitím nejméně šesti dalších právních cest k potrestání těch zemí, které považoval za nebezpečné pro americkou ekonomiku.
Nejnovější cla jsou výsledkem vyšetřování pracovních zákonů 60 obchodních partnerů na základě článku 301 Obchodního zákona z roku 1974.
Podle 98stránkové zprávy o tomto šetření „pouze Kanada, Ekvádor, Evropská unie, Indonésie, Mexiko a Pákistán zavedly zákaz dovozu zboží vyrobeného za použití nucené práce“.
Bílý dům však usoudil, že Kanada své zákony nevymáhá, zatímco v EU plošný zákaz dovozu zboží vyrobeného za použití nucené práce vstoupí v platnost až v prosinci 2027, což znamená, že clům by mohli čelit oba tito obchodní partneři.
Zpráva uvádí, že EU, Kanada, Mexiko, Tchaj-wan a Spojené království by čelily 10% clům, zatímco na Čínu, Japonsko, Indii, Jižní Koreu, Brazílii a Švýcarsko by byla uvalena cla ve výši 12,5 %.
Nová cla by nevstoupila v platnost okamžitě a podléhají veřejnému připomínkování a přezkumu.
Evropská komise uvedla, že EU „plně sdílí“ obavy USA ohledně nucené práce, ale „považuje cla uvalená z těchto důvodů za neopodstatněná“.
Uvedla, že nadále stojí za dohodou uzavřenou loni v červenci, která stanovila 15% cla na většinu zboží, a dodala, že očekává, že USA „budou plně respektovat podmínky“ této dohody.
Britská vláda uvedla, že se otázkou nucené práce již zabývala prostřednictvím legislativy, včetně zákona o moderním otroctví.
„V rámci našich jednání nadále pravidelně komunikujeme s americkou administrativou a jasně jsme vysvětlili, jaká opatření přijímáme,“ uvedl mluvčí.
„Preferenční přístup, z něhož britské podniky těží na základě naší stávající dohody, zůstává v platnosti a sazba cla pro Spojené království se nemění.“
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse