Krize na Blízkém východě: Izraelská armáda nařizuje statisícům lidí opustit Bejrút

5. 3. 2026

My cousin Katayoon was killed by an airstrike in Tehran on Tuesday. She was a lovely, intelligent mother and physician. Her building was rocked by bombs and she was killed under the rubble. Her husband is in critical condition. This war does not discriminate. Innocent people are… pic.twitter.com/gyuhlwCoSc

— Justin Mashouf (@Mashouf) March 5, 2026

There is a sense of panic and foreboding in #Beirut now. Tens of thousands are fleeing the southern suburbs, roads are gridlocked, as Israel threatens to flatten #Dahiyeh as it did #Gaza. They showed no mercy or restraint there, so Lebanese fear the worst. https://t.co/nUtLQThKhX

— Lindsey Hilsum (@lindseyhilsum) March 5, 2026

 
Ve čtvrtek izraelská armáda oznámila, že izraelské námořnictvo zabilo v oblasti Tripolisu velitele Hamásu Wasima Attallaha Aliho.


Návrh USA zapojit kurdské bojovníky do konfliktu s Íránem by otevřel Pandořinu skříňku, která by mohla vést k rozpadu Iráku i Íránu, uvedl H. A. Hellyer, vedoucí spolupracovník pro geopolitiku a bezpečnost v Royal United Services Institute.

„Nikdy jsem neviděl tak hlasitou opozici vůči politickému návrhu ve Washingtonu ze všech stran politického spektra, jako v případě tohoto konkrétního návrhu,“ řekl Hellyer ve čtvrtek na semináři Chatham House v Londýně.

Americký úředník obeznámený s diskusemi mezi Washingtonem a kurdskými představiteli řekl Guardianu na začátku tohoto týdne, že USA jsou připraveny poskytnout leteckou podporu, pokud kurdští bojovníci překročí hranici ze severního Iráku. Ve středu Khalil Nadiri, představitel Kurdistánské strany svobody (PAK), uvedl, že američtí představitelé kontaktovali vůdce kurdských opozičních skupin ohledně možné operace a že některé z jejich sil se přesunuly do oblastí poblíž íránských hranic v provincii Sulaymaniyah a jsou v pohotovosti.

Hellyer uvedl, že zapojení Kurdů do tohoto konfliktu s sebou nese riziko, že se do něj zapojí i další země v regionu, například Turecko. „Rovněž riskujete, že vyvoláte nepokoje mezi dalšími etnickými skupinami v Íránu, včetně Ázerbájdžánců a Balúčů,“ řekl Hellyer.

„Všechno toto je podle mého názoru velmi riskantní, velmi nebezpečné a následky by mohly být skutečně velmi závažné,“ uvedl.

Nechirvan Barzani, prezident iráckého Kurdistánu, se zdál narážet na současný konflikt na Blízkém východě ve svém prohlášení zveřejněném na sociálních médiích u příležitosti 35. výročí kurdského povstání v roce 1991.

„Při této příležitosti znovu zdůrazňujeme, že kurdský region musí jako vždy zůstat klíčovým faktorem míru a stability a nesmí se stát součástí žádného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by ohrozila životy a bezpečnost našich spoluobčanů,“ napsal Barzani na sociálních sítích.

„Ochrana územní celistvosti kurdského regionu a našich ústavních úspěchů může být dosažena pouze prostřednictvím jednoty, soudržnosti a sdílené národní odpovědnosti všech politických sil a složek v Kurdistánu.“


Pákistánec souzený v Brooklynu za spiknutí s cílem zavraždit Trumpa tvrdí, že byl najat Íránem

Pákistánský podnikatel obviněný ze spiknutí s cílem zavraždit Donalda Trumpa ve středu federální porotě řekl, že k tomuto plánu byl donucen Íránskou revoluční gardou, která podle jeho slov vyhrožovala jeho rodině, aby si zajistila jeho účast.

Ve středu ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že osoba, která vedla spiknutí s cílem zavraždit Trumpa, byla zabita při leteckých úderech na Írán.

Plán se datuje do roku 2024, kdy federální prokurátoři za vlády Bidena obvinili 51letého íránského občana Farhada Shakeriho a dva muže z New Yorku z organizování nájemné vraždy jménem Íránských revolučních gard. Cílem bylo podle tehdejšího prohlášení ministerstva spravedlnosti pomstít Trumpovo zabití íránského generála Qasema Soleimaniho v roce 2020.

Ceny ropy nadále rostou, protože krize na Blízkém východě nevykazuje žádné známky uklidnění

Írán oznámil, že zastavuje veškerý provoz v Hormuzském průlivu, jednom z nejrušnějších námořních koridorů pro přepravu ropy a plynu, ale americký prezident se pokusil uklidnit jak voliče, tak podniky. Donald Trump uvedl, že USA poskytnou lodím nezbytné pojištění rizik (mnoho pojišťoven buď zdvojnásobilo pojistné, nebo zrušilo pojistné smlouvy) a také slíbil, že americké námořnictvo bude v případě potřeby lodě průlivem eskortovat.

Další prohlášení vydala tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která se v příspěvku na X snažila uklidnit Američany ohledně cen benzínu: „Trumpova administrativa bude i nadále rozvíjet energetickou dominanci USA a využívat naše nově objevené ropné zdroje ve Venezuele.“

Ázerbájdžán ostře reagoval na údajný útok dronů v oblasti Nachičevan poblíž hranic s Íránem. Ačkoli Írán jakoukoli účast popřel, prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev nařídil ozbrojeným silám země, aby byly v „nejvyšší pohotovosti“ pro případné odvetné akce, a předvolal íránského velvyslance na ministerstvo zahraničí v Baku.

Írán tvrdil, že zasáhl americký ropný tanker v severní části Perského zálivu a že loď hoří. Incident nebyl okamžitě potvrzen a USA se k němu nevyjádřily. Íránská Islámská revoluční garda (IRGC) uvedla, že si udržuje plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem a účinně jej uzavřela pro vývoz ropy a zemního plynu.

Britský ministr obrany John Healey odletěl na Kypr, aby uklidnil diplomatické napětí vyvolané dronem, který unikl detekci a zasáhl základnu RAF, což vyvolalo rozhořčení místních ministrů. Britští představitelé se domnívají, že dron, který zasáhl základnu RAF na Kypru, unikl detekci tím, že letěl nízko a pomalu, když byl vypuštěn proíránskou milicí v Libanonu nebo západním Iráku.

Írán pokračoval ve vlně raketových útoků na Izrael, kvůli nimž se miliony obyvatel uchýlily do protileteckých krytů, jen několik hodin poté, co byly ve Washingtonu zablokovány kroky k omezení Donalda Trumpa a jeho schopnosti prodloužit válku. Ostatní země v oblasti Perského zálivu se nadále potýkaly s následky: v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech bylo šest lidí zraněno padajícími troskami poté, co protivzdušná obrana zachytila dron, a katarští představitelé vyzývali obyvatele, aby zůstali doma, zatímco protivzdušná obrana pracovala na zastavení útoku. Ministerstvo obrany v Bahrajnu ve čtvrtek oznámilo, že jejich protivzdušná obrana od začátku konfliktu zničila 75 raket a 123 dronů.

Izraelská armáda oznámila, že zahajuje novou rozsáhlou vlnu útoků v Teheránu. Izrael také uvedl, že provedl údery na Bejrút zaměřené na Hizballáh, zatímco libanonská státní média informovala, že izraelský úder dronem zabil představitele Hamásu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že ověřila více než tucet útoků na zdravotnickou infrastrukturu v Íránu v rámci americko-izraelské kampaně. Podle této organizace byli zabiti čtyři zdravotníci a dalších 25 bylo zraněno.


Hlavní body z tiskové konference Starmera

Britský premiér Keir Starmer se dnes odpoledne obrátil na národ v tiskové konferenci, aby podal aktuální informace o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě. Zde jsou hlavní body z tiskové konference:

Starmer uvedl, že trvá na svém rozhodnutí nepřipojit se k americko-izraelským útokům na Írán. Dodal, že nejlepším řešením pro Írán i pro celý svět je vyjednané urovnání.

V reakci na otázky týkající se Trumpových poznámek, že „zničil zvláštní vztah“, Starmer uvedl, že tento vztah „v současné době funguje“. Dodal, že je na Trumpovi, aby učinil správná rozhodnutí pro USA, a na něm, aby učinil totéž pro Spojené království. „Na tom není nic kontroverzního.“

Spojené království vysílá do Kataru další čtyři stíhačky Typhoon a na Kypr vrtulníky Wildcat s protidronovou výbavou. Starmer uvedl, že USA bylo povoleno využívat britská letiště k provádění obranných misí a že HMS Dragon míří do Středozemního moře.

Dnes odstartoval první charterový let z Ománu. Premiér uvedl, že více než 4 000 lidí se vrátilo do Velké Británie komerčními lety ze Spojených arabských emirátů. Stalo se tak poté, co byl repatriační let z Ománu naplánovaný na včerejší večer zpožděn z důvodu, který úředníci označili jako „provozní problémy“.

Do sobotního odpoledne nebyla ze strany USA podána žádná konkrétní žádost o využití britských základen. Když byl požádán o reakci na zprávy, že minulý týden chtěl dát USA povolení k využití britských letišť, ale byl zablokován ministry vlády, uvedl, že v pátek nebyla ze strany USA podána žádná žádost, a proto nebylo třeba přijímat žádné rozhodnutí. Americko-izraelské útoky na Írán začaly v sobotu ráno.


Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že ověřila více než tucet útoků na zdravotnickou infrastrukturu v Íránu v rámci americko-izraelské kampaně.

Podle organizace byli zabiti čtyři zdravotníci a 25 dalších bylo zraněno.

„WHO ověřila 13 útoků na zdravotnickou péči v Íránu a jeden v Libanonu,“ uvedl generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci, aniž by přiřazoval vinu.

Regionální ředitelka Hanan Balkhy uvedla, že byly zasaženy také čtyři sanitky v Íránu a že nemocnice a další zdravotnická zařízení utrpěla menší škody v důsledku útoků v jejich blízkosti.

Uvedla, že logistické centrum WHO v Dubaji, které dodává zdravotnické potřeby do desítek zemí, je dočasně mimo provoz kvůli dopravním omezením v regionu.


Ázerbájdžánský prezident nařídil ozbrojeným silám, aby se připravily na „nejvyšší stupeň bojové pohotovosti“

Ilham Aliyev, prezident Ázerbájdžánu, svolal ve čtvrtek bezpečnostní schůzi ohledně údajného útoku dronů v regionu Nachičevan a ve svém projevu uvedl, že „jakákoli nepřátelská síla pocítí plnou sílu naší ‚železné pěsti‘“.

Íránské ozbrojené síly popřely, že by vyslaly drony na ázerbájdžánské území. Aliyev nicméně uvedl, že Ázerbájdžán „důrazně odsuzuje tento ohavný teroristický čin“ a že jeho vláda předvolala íránského velvyslance na ministerstvo zahraničí v Baku.

„Odpovědné osoby musí být bezodkladně postaveny před soud,“ řekl. „Íránská strana musí Ázerbájdžánu poskytnout oficiální vysvětlení, vydat omluvu a zajistit, aby pachatelé byli trestně odpovědní.“

Aliyev uvedl, že ázerbájdžánské ozbrojené síly „byly uvedeny do nejvyšší bojové pohotovosti a jsou připraveny provést jakékoli požadované operace“.

„Nebudeme tolerovat tento nevyprovokovaný teroristický čin a agresi proti Ázerbájdžánu,“ řekl Alijev.


Americký zákonodárce o íránském vedení: „Prostě je zabíjejte, dokud nezmizí“

Ve Spojených státech senátní republikáni ve středu zamítli rezoluci o válečných pravomocích, která by Donaldu Trumpovi ukládala povinnost požádat Kongres o souhlas před pokračováním války s Íránem.

Hlasování se rozdělilo podle stranických linií, přičemž John Fetterman z Pensylvánie byl jediným demokratem, který hlasoval proti tomuto opatření. Ve středu, před hlasováním, Fetterman vystoupil v CNN News Central, aby vyjádřil svou podporu americko-izraelským útokům na Írán a řekl, že se jedná o situaci, kdy „země je nad stranou“.

„Snažím se dosáhnout toho, aby každý senátor v Kongresu řekl, že nikdy nesmíme dovolit Íránu získat jadernou zbraň. To nyní umožnilo, aby se tak stalo. A nyní odstranili toto vedení,“ řekl Fetterman. „Opravdu to chcete? Záleží na tom opravdu? Mysleli jste to opravdu vážně? Protože pokud ano, proč to prostě nepřiznáme – nesouhlasím se vším – ale pro region to byl velký pokrok.“

Moderátorka Kate Bolduan se Fettermana zeptala, zda si myslí, že USA a Izrael mají stejné válečné cíle, konkrétně s ohledem na komentář izraelského ministra obrany Israela Katze, že „každý vůdce jmenovaný íránským teroristickým režimem“ se stane „jednoznačným cílem k eliminaci“.

„Jo, prostě je zabíjejte, dokud nezmizí,“ řekl Fetterman. „Myslím tím, absolutně. Četl jsem, že oni (Izrael) se zaměří na kohokoli, koho oni (Írán) zvolí za svého příštího vůdce, a zabijí ho. Absolutně. Plně to podporuji. Takže to je naprosto přiměřené.“

Když Bolduan dále naléhal na tuto otázku a zeptal se Fettermana, kdo by měl rozhodovat o vůdci Íránu, „pokud si myslíte, že Spojené státy by se měly podílet na likvidaci každého dalšího vůdce“, pokud vůdce nesplňuje správná kritéria, odpověděl, že „absolutně“ podporuje zabíjení íránského vedení.

„Hele, je mi líto, ale naprosto podporuji zabití íránského vedení. Naprosto. Naprosto to podporuji,“ řekl Fetterman. „Myslím, že je to zcela na místě, dokud si, doufejme, nevyberou někoho, kdo si uvědomí, že musí žít a koexistovat v míru v regionu a přestat se snažit zničit Izrael a stabilizovat region.“