Krize na Blízkém východě: USA a Írán oznámily dosažení mírové dohody, Izrael však vyloučil stažení svých jednotek z Libanonu

15. 6. 2026

 

Donald Trump se dnes chystá odjet do francouzského lázeňského města Évian-les-Bains na výroční summit G7

Znovuotevření a odminování Hormuzského průlivu bude pravděpodobně jedním z hlavních bodů programu během jeho třídenního setkání se světovými lídry.

Británie a Francie patří mezi země, které projevily zájem o pomoc s odminováním, jakmile boje ustanou.


Íránská agentura Fars v pondělí s odvoláním na údajně dobře informovaný zdroj uvedla, že Teherán krátce před oznámením rámcové dohody s USA do ní doplnil klauzuli o zavedení poplatků za námořní služby.

„V závěrečných fázích jednání byl text memoranda o porozumění upraven tak, aby jasně a výslovně zdůrazňoval otázku íránsko-ománské suverenity nad Hormuzským průlivem,“ informovala agentura Fars, která je blízká íránským bezpečnostním službám.

„Použití termínu ‚námořní služby‘ znamená, že Spojené státy akceptovaly, že budou Íránu placeny poplatky,“ dodala. Ze strany USA zatím nepadl žádný oficiální komentář k těmto poplatkům, ale Donald Trump tvrdil, že dohoda zajišťuje, že průliv bude „trvale bez mýtného“, a opakovaně trval na tom, že Íránu nebude dovoleno ukládat mýtné obchodním plavidlům, která se budou snažit touto vodní cestou proplout.


Íránský ministr zahraničí telefonoval s Tureckem, Irákem a Egyptem ohledně rámcové dohody mezi USA a Íránem

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghčí vedl telefonické rozhovory se svými protějšky v Turecku, Iráku a Egyptě, jak vyplývá z příspěvku na jeho kanálu Telegram.

Seznámil je s obsahem rámcové mírové dohody mezi USA a Íránem, poděkoval jim za jejich zprostředkovatelské úsilí a zopakoval stanovisko Íránu, že Izrael musí zastavit své útoky na Libanon, aby mohla být dohoda dodržena.

Araghčítaké telefonoval se svým japonským protějškem Toshimitsu Motegim, který podle prohlášení uvítal memorandum o porozumění s USA. Oba ministři zahraničí se také zavázali zůstat v úzkém kontaktu „ohledně budoucí spolupráce v otázce Hormuzského průlivu“.


Šéf Mezinárodní námořní organizace Arsenio Dominguez rámcovou dohodu uvítal a uvedl, že je známkou „zásadního návratu k míru“.

„Toto signalizuje zásadní návrat k míru, dialogu, multilateralismu a diplomacii, a zejména představuje důležitý krok k obnovení bezpečnosti v tomto životně důležitém námořním koridoru pro námořníky a lodě, jakož i k zajištění základního principu svobody plavby,“ uvedl ve svém prohlášení.

„Dohoda rovněž umožňuje IMO pokročit v plánu evakuace tisíců námořníků uvízlých v této oblasti. Organizace úzce spolupracuje s členskými státy a partnery na bezpečném a efektivním provedení tohoto plánu. Jeho realizace však bude vyžadovat čas, aby bylo zajištěno, že budou zavedena všechna nezbytná bezpečnostní opatření.“

Donald Trump uvedl, že Hormuzský průliv bude znovu otevřen v pátek po podpisu počátečního memoranda o porozumění (ve Švýcarsku), a potvrdil, že námořní blokáda íránských přístavů ze strany USA bude zrušena.

Podle podmínek dohody by se tato strategická vodní cesta, kterou obvykle prochází pětina světové ropy a zkapalněného plynu, měla postupně znovu otevírat, jak budou íránské síly během prvního měsíce odstraňovat miny.

O budoucím statusu průlivu však nadále panuje nejistota. V nedělním rozhovoru pro NY Times Trump prohlásil, že vodní cesta bude „trvale bez mýtného“. Íránská státní agentura Mehr však informovala, že memorandum o porozumění mezi vládami požaduje znovuotevření průlivu do 30 dnů na základě „íránských opatření“.


Dohoda mezi USA a Íránem je „špatná pro Izrael a celý svobodný svět“ – Smotrich

Izraelský ministr financí z krajní pravice, Bezalel Smotrich, uvedl, že rámcová mírová dohoda je „špatná pro Izrael“ a „celý svobodný svět“. V příspěvku na X napsal:

Společná válka dosáhla mnoha úspěchů při oslabování Íránu a ty nepřijdou vniveč. Budeme muset ve válce pokračovat, abychom svrhli režim sami a kreativními způsoby, a zajistit, že Írán nikdy nebude mít jaderné zbraně.
    
Žádný z kandidátů, kteří se považují za vhodné pro premiérský post, by nevydržel ani deset procent tlaku, který je v současné době vyvíjen na izraelskou vládu, a zejména na jejího předsedu.

V Libanonu budeme podrobeni zkoušce. Jedná se o naši válku, naše bojovníky a bezprostřední bezpečnost našich obyvatel na severu. Budu i nadále jednat tak, abychom si udrželi pevný postoj a poskytli IDF plnou svobodu jednání, aby mohla pokračovat v odrážení Hizballáhu.

Benjamin Netanjahu stojí v čele nejpravicovější koalice v izraelské historii, jejíž součástí je Smotrich, ultranacionalista, který volal po odvetných vládních útocích na Palestince a je vedoucí, mnozí by řekli extrémní, postavou izraelského osadnického hnutí. Má značný vliv na Netanjahua, který kandiduje ve volbách, které se musí konat do října.

Budou to první volby od útoků vedených hnutím Hamás na jižní Izrael 7. října 2023, při nichž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 bylo vzato jako rukojmí. Netanjahu opakovaně odmítl převzít přímou odpovědnost za selhání bezpečnostních a zpravodajských složek, k nimž došlo v období před útokem, který vyvolal izraelský útok na Gazu, široce vnímaný jako genocida palestinského obyvatelstva.

Podle deníku Times of Israel chtěl Netanjahu jít do voleb s tím, že se bude moci chlubit pádem a vymýcením íránského režimu, ale nyní se údajně snaží získat čas a odložit termín voleb na co nejpozdější datum poté, co se tento cíl nepodařilo uskutečnit, přičemž USA chtějí rychlý konec války a v Íránu se upevňuje tvrdší režim.


Egypt rovněž uvítal rámcovou mírovou dohodu s tím, že by mohla být „zlomovým bodem“ pro stabilitu v regionu. Káhirské ministerstvo zahraničí uvedlo:

    Egypt doufá, že tato dohoda bude představovat významný zlomový bod směrem k posílení vzájemné důvěry, položení nových základů pro spolupráci, vytvoření prostředí podporujícího mír a pokroku v diplomatických snahách zaměřených na řešení zbývajících regionálních otázek.

Ačkoli Egypt, blízký spojenec USA, nebyl do války přímo zapojen, byl jí silně zasažen, zejména v energetickém sektoru, jelikož je závislý na dováženém palivu. Náklady prudce vzrostly v důsledku narušení těžby a obchodu s ropou a plynem v celém regionu.

Egypt se snažil zaujmout pozici prostředníka mezi USA a Íránem, zatímco se pokoušel zmírnit eskalující ekonomické a bezpečnostní dopady konfliktu.

„Izraelský zdroj“ sdělil CNN, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu v soukromí obvinil Jareda Kushnera, zetě Donalda Trumpa, a Steva Witkoffa, jeho zvláštního vyslance, z toho, že mezi ním a prezidentem vytvořili propast.

Podle tohoto zdroje se Netanjahu domnívá, že američtí vyjednavači byli ovlivněni „Katarem, který se obávaje Íránu prosazoval postoje, které prohlubovaly rozdíly mezi Jeruzalémem a Washingtonem.“

Katarské zprostředkovatelé včera odcestovali do Teheránu, aby dokončili podmínky memoranda o porozumění mezi USA a Íránem, a vedle Pákistánu představují klíčový diplomatický kanál.

Katar má úzké kontakty s vůdci v Teheránu a sdílí s Íránem přístup k největšímu nalezišti zemního plynu na světě.

Stejně jako ostatní země Perského zálivu je Katar neuvěřitelně zranitelný vůči útokům ze strany Íránu a na začátku války se stal terčem raket a dronů, když Teherán začal útočit na spojence USA v regionu jako odvetu za útoky ze strany USA a Izraele.

IDF zůstane v Libanonu, Sýrii a Gaze „na dobu neurčitou“, říká izraelský ministr obrany

Izraelský deník Haaretz citoval ministra obrany Izraele Izraela Katze, který uvedl, že „IDF zůstane v bezpečnostních zónách v Libanonu, Sýrii a Gaze – na dobu neurčitou – aby bránila hranice a izraelské komunity před džihádistickými prvky.“

Izrael v současné době okupuje rozsáhlé oblasti jižního Libanonu a Katz uvedl, že se vojáci z této země nestáhnou.

Přestože Izrael koncem února zahájil válku proti Íránu po boku USA, byl vyloučen z jednání o mírové dohodě zprostředkovaných Pákistánem – a mnoho izraelských politiků i veřejnosti chce, aby IDF pokračovala ve válce proti Libanonu, aby dále oslabila schopnosti Hizballáhu.

Podle ministerstva zdravotnictví země bylo od začátku války 2. března při izraelských útocích na Libanon zabito nejméně 3 711 lidí. Obnovená izraelská válka proti Libanonu byla vyvolána jako reakce na raketové útoky Hizballáhu na severní Izrael poté, co USA a Izrael 28. února zabili bývalého nejvyššího íránského vůdce v Teheránu.

Izraelský útok na zemi nejenže zabil mnoho civilistů, ale vedl také k rozsáhlému ničení domů v jižním Libanonu a vyvolal uprchlickou krizi, v níž byly statisíce lidí nuceny uprchnout v reakci na rozsáhlé evakuační rozkazy, které byly často vydávány s malým nebo žádným předběžným upozorněním.


Izraelský krajně pravicový ministr kritizuje dohodu mezi USA a Íránem a vyzývá k intenzivnější kampani v Libanonu

Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir v pondělí odsoudil dohodu mezi USA a Íránem o ukončení války na Blízkém východě, včetně Libanonu, a trval na tom, že jeho země jí není vázána.

„Trumpova dohoda nás nezavazuje... nejsme stranou této dohody. Nezajišťuje naši bezpečnost,“ uvedl Ben Gvir na svém kanálu Telegramu v první reakci izraelského představitele na tuto dohodu.

„Nesmíme se spokojit s ničím menším než s rozpuštěním Hizballáhu. Nesmíme se stáhnout ani o jediný centimetr z území, které naši vojáci dobyli a vyčistili od teroristické infrastruktury,“ řekl.


Oznámená dohoda mezi Spojenými státy a Íránem představuje „potenciální průlom“ ve válce a EU nyní zváží, jak se může zapojit do další fáze, uvedla v pondělí šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová.

„Od ekonomického vlivu přes jaderné odborné znalosti až po dlouhodobé vztahy s partnery v Perském zálivu je EU připravena přispět k udržitelnému řešení,“ uvedla Kallasová v příspěvku na X před zasedáním ministrů zahraničních věcí 27 členských států EU v Bruselu. 

Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla umožnit „okamžité znovuotevření“ Hormuzského průlivu, uvedla v pondělí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Prioritou je nyní její rychlé a plné provedení všemi stranami,“ řekla von der Leyenová o oznámené dohodě.

„Svoboda plavby musí být obnovena bez jakýchkoli poplatků. To je zásadní pro regionální stabilitu a globální ekonomiku. Otevírá to dveře k širším jednáním o míru a bezpečnosti na Blízkém východě,“ dodala.

Von der Leyenová také uvedla, že mír na Blízkém východě je nemožný, „dokud je Libanon v plamenech“.

„Evropa opět vyzývá všechny strany, aby respektovaly suverenitu a územní celistvost Libanonu a zavedly skutečné příměří,“ řekla.


Předseda Evropské rady Antonio Costa v pondělí uvítal dohodu mezi USA a Íránem o ukončení války na Blízkém východě a dodal, že blok je připraven přispět ke strategii pro „trvalý mír“.

„Těším se na konec této nákladné války a na plné obnovení svobody plavby v Hormuzském průlivu,“ napsal Costa, předseda Evropské rady, na X.

Spojené státy a Írán oznámily, že dosáhly dohody o ukončení války na Blízkém východě na všech frontách včetně Libanonu a o znovuotevření strategicky důležitého Hormuzského průlivu, ale k ožehavé otázce íránského jaderného programu se příliš nevyjádřily, informuje agentura Agence France-Presse.

Washington a Islámábád uvedly, že dohoda má být podepsána v pátek ve Švýcarsku. Obsah dohody, která je výsledkem několik týdnů trvajících napjatých jednání a pravidelných hrozeb ze strany Trumpa, že pokud Írán nedosáhne dohody, dojde k novým nepřátelským akcím, však zůstává nejasný.

Íránská agentura Mehr informovala, že USA uvolní Íránu před zahájením jednání zmrazené prostředky ve výši 12 miliard dolarů.

Citovala 14bodové „memorandum o porozumění“ mezi oběma zeměmi, které podle ní stanoví „uvolnění 24 miliard dolarů ze zmrazených íránských aktiv během 60denního vyjednávacího období“, které začíná po podpisu memoranda.

Trumpova administrativa se k detailům dohody, která by se mohla ukázat jako sporná, okamžitě nevyjádřila, jelikož USA vyvíjejí tlak na ukončení jaderných ambicí Teheránu a řešení jeho zásob vysoce obohaceného uranu – o nichž se předpokládá, že byly loni zničeny americkými údery.

V nedělním rozhovoru pro New York Times Trump uvedl, že Washington stále jedná o tom, zda Írán pozastaví obohacování uranu na 20 let.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že dohoda mezi USA a Íránem bude projednána na summitu G7, který začíná v pondělí ve francouzském letovisku Evian-les-Bains a na němž se sejdou představitelé hlavních vyspělých ekonomik světa, včetně prezidenta Donalda Trumpa.

„Cílem bude posoudit dopady této dohody, podporu Libanonu, dlouhodobé znovuotevření Hormuzského průlivu a samozřejmě dosažení dohody o íránských jaderných a balistických (raketových) programech,“ uvedl Macron ve videu zveřejněném na X.

Egypt, Katar a Spojené arabské emiráty se k diskusím v Évianu připojí v úterý. Do skupiny G7 patří USA, Francie, Kanada, Německo, Itálie, Japonsko a Velká Británie.

Jak dlouho vydrží „velká dohoda“ – jak ji popsal Trump – vzhledem k tomu, že tolik detailů ještě zbývá vyřešit?

V rozhovoru pro Australian Associated Press Kylie Moore-Gilbertová, expertka na politiku Blízkého východu, která strávila více než dva roky v íránském vězení, uvedla, že příměří bude pravděpodobně dočasné kvůli nevyřešeným sporným bodům.

Dohoda se nezabývala ambicemi Teheránu vyvinout jaderné zbraně, jeho využíváním zástupců v regionu, raketovým programem a porušováním lidských práv, řekla.
    
„Ani jeden z důvodů, které Trumpova administrativa uváděla pro tuto válku, nebyl vyřešen,“ řekla.

    Všechny tyto sporné body zůstávají a můžeme očekávat, že Islámská republika bude i nadále neústupná a bude se bránit jakémukoli ujednání či dohodě ohledně těchto bodů.
    
Tím se jen odkládá problém na další konflikt.“


Světoví lídři reagují na mírovou dohodu

Zpráva o dohodě vyvolala reakce lídrů z celého světa, včetně Francie, Kataru, Velké Británie, Turecka, Japonska a Austrálie.

Katarské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „plnou podporu všem snahám a iniciativám zaměřeným na posílení regionální bezpečnosti a stability“.
    
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zdůraznil „nutnost vyvarovat se rétoriky, provokací a činů, které by mohly eskalovat napětí v období před podpisem dohody, a zůstat ostražití vůči možnému sabotážnímu jednání.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k „naléhavému a bezpodmínečnému znovuotevření Hormuzského průlivu“ a dodal, že Francie a Velká Británie jsou „připraveny poskytnout podporu“.
    
Australský premiér Anthony Albanese a ministryně zahraničí Penny Wongová vyzvali k „pokračující zdrženlivosti a konstruktivnímu dialogu“. „Írán musí vyřešit dlouhodobé obavy ohledně svého jaderného programu a hrozby, kterou představuje pro mezinárodní bezpečnost,“ uvedli ve společném prohlášení.


Ceny ropy klesají, akcie stoupají díky mírové dohodě mezi USA a Íránem

Zprávy o mírové dohodě mezi USA a Íránem byly globálními trhy přijaty s úlevou.

Hormuzský průliv – klíčový námořní průliv, kterým prochází zhruba 20 % světových dodávek ropy – byl Teheránem fakticky uzavřen krátce poté, co americko-izraelské údery na Írán 28. února odstartovaly konflikt, který po měsíce rozvířil globální trhy.

Prezident Trump ve svém příspěvku na Truth Social u příležitosti svých 80. narozenin uvedl:

„Tímto plně povoluji bezplatné otevření Hormuzského průlivu a současně s tím povoluji okamžité zrušení námořní blokády Spojených států. „Lodě světa, nastartujte motory. Ať ropa teče!“


Ceny ropy v pondělí klesly až o 5 %, přičemž cena ropy West Texas Intermediate se poprvé od začátku března přiblížila 80 dolarům za barel. Cena ropy Brent klesla o více než 4 % na přibližně 83,60 dolarů

Asijské akcie prudce vzrostly, v čele s Tokiem a Soulem, které posílily o více než 5 %.
    
USA a Írán dosáhly předběžné mírové dohody o ukončení války, ačkoli mnoho zásadních otázek a detailů, včetně znovuotevření Hormuzského průlivu a budoucnosti íránského jaderného programu, zůstává nezodpovězeno.

Dohodu jako první oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf, který v této věci působil jako prostředník. O několik minut později dohodu potvrdil Donald Trump, který napsal: „Dohoda s Íránskou islámskou republikou je nyní uzavřena. Gratuluji všem!“

    Trump následně uvedl, že „velká dohoda“ přinese do regionu mír a bezpečnost, a prohlásil, že Hormuzský průliv bude znovu otevřen. „Vůdci regionu poprvé našli prezidenta, který jim může pomoci dosáhnout skutečného míru,“ uvedl v příspěvku na Truth Social. „S otevřením průlivu po podpisu dohody v pátek, za účelem odstraňování min, bude ropa opět proudit na obou koncích pro region i pro svět!“

V televizním komentáři íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi uvedl, že dohoda se Spojenými státy znamená „okamžité ukončení“ války mezi oběma zeměmi. Řekl, že konec války byl vyhlášen na všech frontách, včetně Libanonu.
    
Jak však bude Hormuzský průliv spravován, se zdá být nejisté, přičemž íránská státní média Mehr uvádějí, že memorandum o porozumění, které má být v pátek podepsáno v Ženevě, stanoví, že bude prováděno podle „íránských ujednání“.

    V telefonátu s New York Times Trump tvrdil, že podle dohody bude průliv „trvale bez mýtného“.
    Trump také trval na tom, že pokud Írán nedosáhne konečné jaderné dohody s USA, obnoví vojenské útoky na Teherán nebo učiní z USA „strážce Blízkého východu“ výměnou za 20 % příjmů regionu.
    
Někteří, jako například republikánský senátor Lindsey Graham, vyjádřili obavy ohledně rozdílů v obsahu mezi americkým a íránským vyjednávacím týmem.

    Vedoucí představitelé v Evropě, Japonsku a Austrálii dohodu uvítali, zatímco generální tajemník OSN António Guterres ji označil za „klíčový krok“.
    
Asijské trhy na tuto zprávu reagovaly pozitivně, když indexové hodnoty v Tokiu a Soulu v pondělí brzy ráno vzrostly o více než 5 %. Ceny ropy klesly o více než 3 dolary za barel.