Mistrovství světa převrátilo starý světový řád – a navzdory Trumpovi a Infantinovi stále inspiruje

12. 7. 2026

Trumpovo podvodné srdce nedokáže pochopit bezkonkurenční a všudypřítomnou moc, kterou „krásná hra“ vyvíjí na životy obyčejných lidí po celém světě. Ta jeho vlastní moc masivně převyšuje. Svět opravdu miluje fotbal. Jeho však nemiluje. A pak USA ten zápas stejně prohrály. Karma. Tato moderní morální hra radostně osvětlila meze autoritářství.

V době ovládané arogantními, neliberálními ekonomickými a vojenskými mocnostmi převrací fotybalové mistrovství světa konvenční geopolitické hierarchie a rovnováhu sil osvěžujícím a poučným způsobem. V tomto alternativním vesmíru mohou menší národy – a obyčejní lidé – získat větší slovo, a často se tak i děje. Navzdory obrovským státním investicím do všech aspektů této hry se Číně opět nepodařilo kvalifikovat. Rusko, které v fotbale nikdy nebylo nijak zvlášť dobré, bylo vyloučeno po invazi na Ukrajinu. A navzdory veškerému Trumpovu chuligánství ve stylu „Make America Great Again“ zůstávají USA ve fotbale bezvýznamným hráčem. Tolik k supervelmocím.

Malá Belgie byla pochopitelně šokována rozhodnutím FIFA, které porušilo pravidla a na Trumpovu skrytou žádost znovu povolilo do hry amerického hráče Folarina Baloguna, jenž dostal červenou kartu. Odpověď přišla přímo na hřišti. Spoluorganizátoři turnaje byli rozdrceni 4:1 během večera, kdy se zdálo, že celý svět mimo USA fandí Belgii. Byl to triumf, který měl význam jak demokratický, tak sportovní. Intriky megalomanského tyrana a organizace proslulé korupcí a chamtivostí byly zmařeny. V raných fázích turnaje se také řada outsiderů hrdě vzepřela mocným. Potlesk pro Kapverdy, Curaçao a Demokratickou republiku Kongo! Jak často se to stává?

Skutečnost, že osm z deseti nejlidnatějších zemí planety chybí na dosud největší sportovní akci světa, představuje další bouřlivý převrat v tradičním řádu. Indie je často popisována, spolu s Čínou, jako nový velký hráč 21. století. Přestože má nejvyšší celkový počet obyvatel na světě – téměř 1,5 miliardy, včetně milionů fotbalových fanoušků –, vždy se jí jen těžko dařilo postoupit přes kvalifikační fáze mistrovství světa. Chybí také další dvě rozvíjející se velmoci, Indonésie a Nigérie. Naopak malé země jako Ekvádor a Bosna a Hercegovina zaznamenaly na světové scéně velký úspěch.

Tento turnaj je v době rekordní míry vojenských a geopolitických konfliktů velmi potřebným, byť dočasným rozptýlením. FIFA předpovídá, že se tři čtvrtiny světové populace zapojí, přímo či nepřímo, do toho, co nazývá „největší akcí, jakou lidstvo kdy zažilo“. Zkušenosti spolupořadatelského Mexika svědčí o jeho blahodárných účincích. Počáteční výkony „El Tri“ (jak se mexickému týmu říká) vyvolaly celonárodní jásot a odvedly pozornost od politických napětí a pohřešovaných osob. Krvavé střety spojené s drogovými kartely údajně ustaly. Nyní však Mexiko čelí návratu k původnímu stavu poté, co El Tri vypadlo po porážce s Anglií.

Na hřišti i mimo něj se finálové zápasy staly vzrušující a pestrou oslavou multikulturalismu zdola a rasové rozmanitosti – tím nejlepším druhem výtky vůči Trumpovi, Nigelu Farageovi a jim podobným. Týmy hráčů ze všech myslitelných prostředí, podávající výkony na nejvyšší úrovni, daly inspirativní příklad sledujícímu světu, jemuž se neustále říká, že jeho společnosti jsou rozdělené a nenapravitelně rozbité. Karnevalové přivítání, které připravili Američané od Texasu po Massachusetts pro fanoušky přijíždějící z jiných zemí, vyvrací obraz USA jako rozhněvané, migranty nenávidící a xenofobní země, který vytváří Bílý dům. Možná právě to – a vyhlídka na posměšné pokřiky davu související s Jeffreyem Epsteinem – je důvodem, proč se Trump dosud nezúčastnil žádného zápasu.

Nechyběly ani ošklivé momenty, zejména neopodstatněné vyloučení Omara Artana, špičkového somálského rozhodčího, ze strany USA a mstivé oficiální obtěžování íránského národního týmu. Široké odsouzení rasistických pomluv namířených proti Kylianu Mbappému, nejlepšímu francouzskému střelci, ze strany Celeste Amarilly, paraguayské senátorky rozčilené porážkou svého týmu, naznačuje potěšující posun v postoji veřejnosti. Mbappé však nepotřeboval žádnou obranu. Ve své drtivé odpovědi promluvil jménem všech méně známých obětí urážek po celém světě. Amarilla podle něj zneuctila dobré jméno Paraguaye. Aktuální skóre: Mbappé 8, Fanatici 0.

Stejně jako předchozí turnaje v Rusku a Kataru je i tento světový šampionát úspěšný navzdory FIFA a jejímu slizkému šéfovi Giannimu Infantinovi, nikoli díky nim. Podvodný systém FIFA s dynamickým stanovováním cen vstupenek a předraženým zbožím odráží Infantinovy priority: moc a peníze. V roce 2018 se bezostyšně podbízel Vladimíru Putinovi a řekl mu, že svět je do Ruska „zamilovaný“. Stejné zacházení se v roce 2022 dostalo i autokratickým vládcům Kataru. Utrpení uvězněných disidentů a vykořisťovaných migrujících pracovníků bylo ignorováno. Infantino použil podobně slizké taktiky, aby si naklonil Trumpa, udělil mu falešnou „mírovou cenu“ a zároveň opustil fanoušky z Haití, Pobřeží slonoviny a Senegalu, kterým Bílý dům zakázal vstup do USA. Infantino řekl Trumpovi, že je „vůdcem, kterému záleží na lidech“. Podejte mi pytlík na zvracení, Alice.

Infantinovo bezzásadové chování a krátkozraká chamtivost FIFA, která je skvrnou na tomto mistrovství světa, mohou přispět k dalšímu narušení sportovního a politického status quo. Napětí je již patrné. Evropská fotbalová asociace UEFA je s FIFA ve válce kvůli sporu o červenou kartu v zápase USA–Belgie a otázkám, jako je například znovupřijetí Ruska. UEFA odmítla nově zavedené přestávky na pití, zaručuje nízké ceny vstupenek na mistrovství Evropy v roce 2028 a výslovně udělila lukrativní post Artanovi, pronásledovanému somálskému rozhodčímu, kterého FIFA nedokázala bránit. Toto rozdělení přesně odráží geopolitickou propast oddělující Trumpa a jeho autoritářské kolegy od evropských demokracií.

Zdroj v angličtině ZDE