Aktuální informace o válce na Ukrajině: „Hanebné“ – Zelenskyj zuří po přestřelce mezi kyjevskými zpravodajskými službami

3. 9. 2026

•  Ruské drony zasáhly ve středu centrum Kyjeva v rámci sedmého dne intenzivních útoků na hlavní město. V časných ranních hodinách ve čtvrtek byly opět slyšet výbuchy. Ve středu bylo zraněno 11 lidí a poškozeny obytné a univerzitní budovy. Rusko také podle úřadů zasáhlo raketami a drony energetická zařízení v jižní Oděské oblasti, čímž přerušilo dodávky elektřiny do více než 350 000 domácností. Při útocích na jihovýchodní město Dněpro, kde byly poškozeny sklady potravin a školní budovy, zahynuli dva lidé a osm bylo zraněno, uvedl regionální guvernér.
• Norsko zabavilo ruskou výletní loď kvůli nezaplacenému odškodnění za nelegální anexi Krymu. V dubnu ⁠2023 nařídil tribunál v Haagu Rusku zaplatit společnosti Naftogaz 4,22 mld. USD jako náhradu za její krymský majetek, který byl zabaven při invazi moskevských sil. Naftogaz je ukrajinská státní ropná a plynárenská společnost. Rusko odmítlo náhradu zaplatit. Společnost Naftogaz uvedla, že zabavení nařídil okresní soud v Nord-Troms a Senja dne 31. srpna. Uvedla, že loď „Professor Molchanov“ byla ve vlastnictví Ruska a byla využívána pro komerční výletní plavby, mimo jiné na norské souostroví Svalbard.
• Ukrajina vyzvala leteckou agenturu OSN, ICAO, a její členské státy, ⁠aby svým leteckým společnostem zakázaly létání v ruském vzdušném prostoru, ​den poté, co Volodymyr Zelenskyj varoval, že se tento prostor „stává zcela nebezpečným“ kvůli ukrajinským dronům. Ukrajina zaslala agentuře dopis, v němž požaduje „úplný zákaz provozu civilních letadel ve vzdušném prostoru Ruské federace ze strany členských států ICAO“. V reakci na varování Ukrajiny vyzvala ICAO své členy, aby zajistili bezpečnost civilních letadel. „Mezi vojenské technologie ohrožující civilní letectví patří zbraňové systémy dlouhého dosahu, bezpilotní letecké systémy [UAS], rušení rádiových frekvencí globálního navigačního satelitního systému a pokročilé systémy protivzdušné obrany.“

Ruský vzdušný prostor se stává nebezpečným pro komerční letecké společnosti, říká Zelenskyj

Číst více

• Mohlo by trvat Ukrajině několik let, než začne vyrábět protiletadlové střely Patriot, a to není pro Kyjev okamžitým řešením, uvedl Marco Rubio. „Jde přece o vysoce sofistikované zbraně,“ řekl americký ministr zahraničí pro Fox News. USA s Ukrajinou vyjednávají o licencované výrobě raket Patriot, uvedl Rubio. „To se možná podaří, ale ve skutečnosti to nevyřeší krátkodobý problém, na který poukazují,“ řekl a dodal, že „celý svět žádá více protiletadlových střel“, ale potřeby USA mají přednost. „Stalo se to nejdůležitější obrannou potřebou na planetě, nejen pro Ukrajinu, ale pro celou planetu,“ včetně Blízkého východu kvůli americko-izraelské válce proti Íránu.
• Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinský systém varování před leteckými útoky bude upraven na dvouúrovňový – červená pro rakety, žlutá pro drony – což umožní větší „předvídatelnost a lepší pochopení toho, jak reagovat“. Dodal, že budou zkráceny hodiny zákazu vycházení a bude nabídnuto více možností nadzemní dopravy, aby se kompenzovalo uzavření metra. Tato opatření byla reakcí na „měnící se taktiku Ruska“ a „jeho využívání dronů k oslabování civilního života v našich městech a narušování běžné ekonomické činnosti v celé naší zemi“, uvedl Zelenskyj.
• Belgie i nadále blokuje snahy EU využít 200 mld. EUR ze zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny. Odpor ze strany Belgie donutil členské státy EU, aby Ukrajině místo toho poskytly půjčku ve výši 90 mld. eur z vlastních prostředků – ale jelikož se tyto prostředky tenčí, čtyři země prosazují obnovení debaty o ruských aktivech. Belgický ministr zahraničí Maxime Prevot uvedl, že postoj belgické vlády zůstává „nezměněn… Využití těchto aktiv prostřednictvím procesu podobného konfiskaci s sebou nese značné riziko.“ Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová po ministerských jednáních v Irsku uvedla, že nové finanční prostředky pro Ukrajinu by měly v konečném důsledku pocházet z Ruska. „Proto některé členské státy navrhovaly vrátit se k diskusi o zmrazených aktivech. A v této diskusi budeme pokračovat.“
• Britský orgán pro prosazování sankcí, OFSI, uložil bance Citibank pokutu ve výši 4,7 milionu liber (6,35 milionu USD) za nedostatky a chyby, které vedly k tomu, že zakázaní Rusové získali přístup k finančním prostředkům. K většině těchto případů došlo mezi únorem a listopadem 2022, uvedlo OFSI. Londýnská pobočka CBNA zpracovala 970 plateb v celkové výši 19,7 milionu liber – některé z nich směřovaly státní lodní společnosti PJSC Sovcomflot, stejně jako Alfa-Bank, PJSC Gazprombank a Credit Bank of Moscow. Úřad neshledal, že by londýnská pobočka CBNA měla v úmyslu sankce porušit, a banka většinu porušení dobrovolně nahlásila. Mluvčí společnosti Citi uvedl, že banka uvítala uzavření případu a dodržování sankcí bere vážně.