Američtí spojenci stále častěji tvrdí, že se již nemohou spolehnout na Washington. Někteří z nich podporují myšlenku, že "střední mocnosti" by měly spolupracovat na určování globální agendy.

Napětí na zasedání Valného shromáždění bylo zřejmé: jak kanadský premiér Mark Carney, tak španělský premiér Pedro Sanchez – dva z nejostřejších kritiků Trumpa – dali jasně najevo, že nemají v plánu se setkat s hlavou Bílého domu.

Zdálo se, že tento okamžik je příznivý pro kolektivní protiopatření vůči některým krokům Washingtonu, které poškodily spojence z Perského zálivu a Evropy, zejména válce v Íránu. Trumpova domácí popularita je na historickém minimu a republikáni bojují o udržení kontroly nad Kongresem v listopadových volbách.

Během jednání o Ukrajině, diskusí o umělé inteligenci a jednáních o Íránu byly momenty, které ukázaly vyhlídky na nové globální dohody bez účasti Spojených států. Mnohé z těchto snah však sotva překonaly vnitřní rozdělení nebo krystalizovaly do tvrdé reality: vážně míněná opatření stále vyžadují souhlas Washingtonu.

Podle Allison Minor, která zastávala vysoké pozice související s otázkami Zálivu v administrativě Joea Bidena a první Trumpově administrativě, stále existuje "příliš silný zvyk" čekat, až Spojené státy zasáhnou a převezmou roli iniciátora.

Podle ní jsou Spojené státy stále "ústředním hráčem".

Zdroj v angličtině: ZDE