CNN využila izraelské zákony o finanční transparentnosti k vysledování některých investic společnosti Phoenix Financial spojených s armádou. Jedná se o firmu se sídlem v Tel Avivu, v níž Kushnerova investiční skupina loni zdvojnásobila svůj podíl, krátce předtím, než se Donald Trump vrátil do Oválné pracovny. Kushner později popsal společnost Phoenix jako „nejlepší investici“ společnosti Affinity.

Tyto záznamy, které zahrnují pouze zlomek majetkových podílů společnosti Phoenix, ukazují, že Phoenix investoval stovky milionů dolarů do největšího izraelského výrobce zbraní, společnosti Elbit Systems. CNN zjistila, že Phoenix také drží podíly v nejméně osmi dalších společnostech dodávajících vybavení pro izraelskou armádu, od dronů přes válečné lodě až po demoliční stroje.

Všech devět společností identifikovaných CNN zaznamenalo v loňském roce růst hodnoty svých akcií, přičemž mnohé z nich uvedly, že poptávku po jejich produktech poháněla válka v Gaze.

Affinity přímo nedrží podíl v žádném z devíti podniků, které CNN identifikovala – má však šanci sklízet plody, když společnost Phoenix dosáhne zisku.

Od jara 2025 je Kushner předním hlasem amrické administrativy v otázkách Blízkého východu; radí Trumpovi a cestuje po celém světě, aby jednal s vůdci včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua – a dokonce představil plány na obnovu a přeměnu pásma Gazy na globální turistické centrum.

Kushner byl klíčovým architektem příměří v Gaze, které bylo loni v říjnu zprostředkováno mezi Izraelem a hnutím Hamás; navzdory této dohodě Izrael nadále téměř denně útočí na tuto enklávu.

CNN nenašla žádné náznaky toho, že by Kushnerovy kroky v roli diplomata přímo ovlivnily zkoumané investice. Jeho firma však z investice do společnosti Phoenix dosáhla značných zisků, když v červenci prodala čtvrtinu svého podílu za více než 340 milionů dolarů – což představuje více než pětinásobek původní ceny akcií. Společnost Affinity, kterou výlučně vlastní Kushner, zůstává největším akcionářem společnosti Phoenix s podílem 7,4 % v hodnotě více než 1 miliardy dolarů (stav k červenci).

Kushner otevřeně hovořil jak o své investici do společnosti Phoenix, tak o své roli mírového zprostředkovatele, přičemž argumentoval, že finanční zisk je nejlepší cestou k trvalému míru.

„Když dáte dohromady Araba a Izraelce a oni začnou mluvit o obchodní příležitosti, zapomenou na všechno ostatní a pak si uvědomí, že mají mnoho společného,“ řekl Kushner v září loňského roku v podcastu „No Priors“.

„Moji investoři z Blízkého východu se nyní dívají na Izrael a říkají: ‚Počkejte chvilku, možná by bylo prospěšné, kdyby tyhle války skončily,‘“ dodal.

Kritici však tvrdí, že Kushnerovy finanční vazby v kombinaci s jeho neoficiální rolí mocného zástupce Bílého domu v regionu zmítaném válkou vyvolávají otázky, zda jedná v nejlepším zájmu daňových poplatníků, nebo ve prospěch svého vlastního zisku.

„Vždy se najdou lidé, kteří z války nebo vládní politiky profitují. Rozdíl spočívá v tom, že ti, kdo z toho profitují, by neměli být těmi, kdo o této politice rozhodují. A přesně to se zde děje,“ uvedla Cynthia Brownová, hlavní poradkyně pro etiku v organizaci Citizens for Responsibility and Ethics ve Washingtonu.

Právní zástupce Kushnera sdělil CNN, že se Kushner „nikdy nepodílel na rozhodnutích společnosti Phoenix ani je neřídil“, pokud jde o to, kam investovat, a dodal, že „neměl žádný podíl na rozhodnutí o koupi, držení nebo prodeji žádné z devíti společností“, na které CNN upozornila, a nikdy nebyl členem představenstva společnosti Phoenix. Dále uvedl: „Jakékoli tvrzení, že Jaredova diplomatická činnost ovlivnila investice společnosti Phoenix do společností, které uvádíte, nebo naopak, je nesprávné.“

Kushner však loni v září pro časopis Forbes uvedl, že s touto finanční skupinou udržuje „velmi aktivní dialog“ a každých několik týdnů se schází s jejím vedením.

Jeho právník potvrdil CNN, že toto prohlášení bylo v té době přesné a že Kushner „pravidelně hovořil s vedením společnosti Phoenix o společnosti, širších tržních trendech a potenciálních strategických příležitostech“.

Doplnili však, že Kushnerova interakce s vedením společnosti Phoenix se výrazně omezila od té doby, co se „podstatně více angažuje v dobrovolnické veřejné službě a diplomatických aktivitách“.

Některé podíly společnosti Phoenix ve firmách spojených s izraelskou armádou vznikly ještě předtím, než se Kushnerova firma stala největším akcionářem. Jiné, včetně společnosti vyrábějící elektronické roznětky pro granáty používané v Gaze a další, která vyrábí součástky pro izraelské tanky, přišly až poté.

Společnost Phoenix odmítla reagovat na zdánlivé nesrovnalosti v označení některých svých veřejných zpráv. Dva forenzní účetní v Izraeli nezávisle na sobě prověřili záznamy a dospěli k závěru, že navzdory těmto nesrovnalostem se u dokumentů analyzovaných CNN jedná o podíly společnosti Phoenix. Patří mezi ně i investice, které CNN identifikovala a které společnost Phoenix realizovala v společnostech spojených s armádou.

Dokumenty uvádějí podrobnosti pouze o jedné části portfolia společnosti Phoenix a nezahrnují aktiva na penzijních účtech ani podíly ve společnostech držené prostřednictvím podílových fondů, podnikových dluhopisů a jiných cenných papírů, potvrdili auditoři.

Ačkoli společnost Phoenix k zjištěním CNN nevydala žádné stanovisko, její mluvčí poznamenal, že firma podléhá „regulaci“ a že „hodnota pro akcionáře vychází především z provozních výsledků, nikoli z výnosů z investic“.

Jako soukromá společnost není Affinity, stejně jako Kushner, podle amerického práva povinna zveřejňovat, kam investuje. Kushner v březnu prozradil, že Affinity dosud uskutečnila 28 investic, ale velikost jejího podílu ve společnosti Phoenix ve srovnání s ostatními jejími investicemi zůstává nejasná.

Mluvčí Bílého domu odmítla obavy z možného střetu zájmů mezi Kushnerovými rolemi dobrovolníka a podnikatele a označila je za „otřepanou rétoriku, kterou demokraté již deset let používají proti prezidentu Trumpovi, jeho rodině a jeho administrativě“.

„Osobní podnikatelské aktivity Jareda Kushnera nemají nic společného s jeho diplomatickými aktivitami, které vykonává na dobrovolné bázi na žádost prezidenta,“ uvedla hlavní zástupkyně tiskového mluvčího Bílého domu Anna Kelly. Uvedla jeho „úspěšnou bilanci“ v minulých diplomatických snahách, včetně pomoci při zprostředkování Abrahamových dohod, tedy dohod o normalizaci vztahů mezi Izraelem a několika arabskými státy během Trumpova prvního funkčního období.

Demokraté se však snaží zahájit nová vyšetřování Kushnerových aktivit v regionu, která by se mohla zintenzivnit, pokud v průběžných volbách znovu získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů.

V dopise zaslaném Kushnerovi v dubnu, v němž slíbil vyšetřování ze strany Sněmovního výboru pro soudnictví, popsal demokratický poslanec Jamie Raskin Kushnerovu dvojí roli jako „zcela neslučitelné a neetické“ rozhodnutí, které podle něj „pronásleduje americkou zahraniční politiku od té doby, co se prezident Trump vrátil do Washingtonu v roce 2025.“

„Prezident mě požádal, abych se více zapojil“

Kushner založil společnost, kterou později přeměnil na firmu Affinity Partners se sídlem v Miami, 21. ledna 2021, pouhý den po skončení Trumpova prvního funkčního období. O šest měsíců později firma získala investici ve výši 2 miliard dolarů od Saúdského veřejného investičního fondu (PIF) – saúdskoarabského státního investičního fondu vedeného korunním princem Mohammedem bin Salmánem, s nímž si během Trumpova prvního funkčního období vybudoval úzký vztah. V té době představenstvo fondu přehlasovalo skupinu poradců PIF, kteří před touto investicí varovali a poukazovali mimo jiné na „nezkušenost vedení Affinity Fund“, jak informoval New York Times.

Následovaly finanční injekce z Kataru a Spojených arabských emirátů, stejně jako řada investic, mezi nimiž byly podíly ve společnosti Zamp podporované Abú Dhabí, která provozuje restaurace rychlého občerstvení po celém Brazílii, a v německé společnosti EGYM zabývající se inteligentním fitness.

V roce 2023 se společnost Affinity rozhodla uskutečnit svou první investici v Izraeli a za 150 milionů dolarů odkoupila 15% podíl v podniku skupiny Shlomo Group zabývajícím se pronájmem automobilů a úvěrovými službami.

Následující rok společnost Affinity koupila 4,95% podíl ve společnosti Phoenix Financial za 128,5 milionu dolarů. Phoenix je jednou z největších izraelských finančních skupin, která nabízí služby v oblasti pojištění, penzijního zabezpečení a správy aktiv. Affinity poté, pět dní předtím, než Trump složil přísahu při svém znovuzvolení do úřadu, svůj podíl ve společnosti Phoenix zhruba zdvojnásobila a stala se jejím největším akcionářem.

Kushner tuto investici popsal jako sázku na ekonomickou sílu Izraele.

„Investice do společnosti Phoenix v červenci 2024 byla rozhodnutím vycházejícím z mé víry v odolnost Izraele a v základní ukazatele podnikání společnosti Phoenix,“ řekl Kushner agentuře Bloomberg poté, co od úřadů obdržel souhlas se zdvojnásobením svého podílu.

Obnovená sázka společnosti Affinity na Phoenix přišla uprostřed eskalující izraelské války v Gaze, která začala jako odvetná reakce na smrtící útoky Hamásu ze 7. října 2023, při nichž bylo zabito více než 1 200 Izraelců. Izraelská vojenská operace, o které úředníci tvrdí, že je nezbytná pro národní bezpečnost, si podle údajů palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádala více než 74 000 obětí a kritici ji označují za nepřiměřenou. Nezávislé vyšetřování OSN dospělo k závěru, že izraelské vojenské akce v Gaze představují genocidu, což Izrael opakovaně odmítá.

Kushner brzy převzal ústřední roli při zprostředkování konfliktu. Na rozdíl od Trumpova prvního funkčního období, kdy byl Kushner vysokým poradcem v Bílém domě a pomáhal vypracovávat klíčové dohody, jako jsou Abrahamovy dohody, se tentokrát vyhnul přijetí formální role.

Místo toho začal Kushner od května 2025, kdy válka dosáhla svého vrcholu, působit jako neoficiální poradce svého tchána.

Regionální představitelé tehdy CNN sdělili, že pomoc Kushnera, který znal Netanjahua již od svých teenagerských let a během prvního Trumpova funkčního období navázal silné vztahy s dalšími klíčovými regionálními aktéry, vítali. Úředníci uvedli, že ho považovali za zdatnějšího při vedení složitých jednání než Trumpova zvláštního vyslance na Blízký východ, Steva Witkoffa.

„Všechno to vlastně začalo v Gaze. … Strávil jsem spoustu času tím, že jsem Steveovi pomáhal, jen tak potichu. A pak, když se situace v Gaze velmi vyhrotila, Steve a prezident mě požádali, abych se více zapojil do operativního řízení,“ řekl později Kushner.

V září 2025 stál Kushner v Oválné pracovně, když Netanjahu telefonoval s katarským premiérem po izraelském útoku namířeném proti vůdcům Hamásu v Dauhá. Později téhož dne se sešel s Netanjahuem a jeho delegací, aby probrali rámcovou dohodu o příměří v Gaze.

V říjnu loňského roku vyslal Trump svého zetě do egyptského Šarm aš-Šajchu, aby dohodu uzavřel. „Mám Jareda,“ řekl tehdy. „Najděte někoho schopnějšího.“ O několik dní později stál Kushner na Náměstí rukojmích v Tel Avivu a oslavoval příměří, k jehož sjednání přispěl.

Uprostřed těchto diplomatických manévrů Kushner otevřeně hovořil o svých obchodních zájmech v regionu. V lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu představil „hlavní plán“ na obnovu Gazy, který zahrnoval zónu „pobřežního cestovního ruchu“ dostatečně dlouhou pro 180 mrakodrapů a letiště, které by nahradilo to, jež bylo zničeno při izraelských útocích před více než dvěma desítkami let.

„Nová Gaza“ by se měla stát průmyslovým centrem, prohlásil Kushner, přičemž naléhavě vyzýval soukromý sektor, aby se zapojil, a sliboval mu, že v Gaze na něj čekají „úžasné investiční příležitosti“.

O několik týdnů později, v únoru, na ustavujícím zasedání Trumpovy „Rady pro mír“, zřízené za účelem dohledu nad obnovou a bezpečností Gazy, Kushner, který je výkonným členem této rady, řekl: „Mnoho z těchto lidí jsou dobrovolníci. Nedělají to kvůli osobnímu prospěchu. Lidé z toho nemají žádný osobní zisk.“

Jak Kushner, tak jeho kolega Witkoff popsali svůj diplomatický přístup jako přístup podnikatelů: zjišťují, co každá strana chce, odstraňují překážky a zprostředkovávají dohody. Kushner obavy z takových překryvů odmítl. V rozhovoru pro pořad „60 Minutes Overtime“ v říjnu 2025 řekl: „To, co lidé nazývají střetem zájmů, nazýváme se Stevem zkušeností a důvěryhodnými vztahy.“

V případě podílu společnosti Affinity ve firmě Phoenix se Kushnerova veřejná diplomacie a soukromý zisk otevřeně prolínají.

Ačkoli Kushner nemusí kvůli svému statusu dobrovolníka zveřejňovat své podíly, izraelské finanční předpisy poskytují vzácný vhled do firmy, do které společnost Affinity investovala. Jako veřejně obchodovaná společnost je Phoenix povinen každé čtvrtletí zveřejňovat izraelským regulačním orgánům některé obchodní údaje. Z těchto dokumentů vyplývá, že společnost Phoenix investovala značný kapitál do firem, které obchodovaly s izraelskou armádou v době, kdy vedla válku v Gaze, Libanonu a Íránu.

Největší podíl mezi těmito firmami, v hodnotě nejméně 265 milionů dolarů, má společnost Elbit Systems, největší izraelský výrobce zbraní. V uplynulém roce si tato společnost zajistila kontrakty v hodnotě stovek milionů dolarů od izraelského ministerstva obrany, včetně přibližně 200 milionů dolarů na moderní leteckou munici, 48 milionů dolarů na tisíce 155mm dělostřeleckých granátů a 210 milionů dolarů na modernizaci bojových tanků armády.

Izrael byl v roce 2025 největším trhem společnosti Elbit a představoval 32 % jejích celkových tržeb. Společnost Phoenix, která podle údajů izraelské burzy drží v Elbitu podíl nejméně 0,6 %, do této firmy investuje již více než deset let.

Společnost Elbit uvedla, že zaznamenala „významný nárůst“ poptávky po svých produktech ze strany izraelského ministerstva obrany ve srovnání s poptávkou před válkou mezi Izraelem a Gazou. Od začátku války vzrostla cena akcií společnosti Elbit podle údajů telavivské burzy o více než 165 %.

Produkty tohoto výrobce obranné elektroniky a zbraní, včetně vysoce výbušných tankových granátů a 500-librových bomb, byly podle analýzy CNN a lidskoprávních organizací nalezeny na místech několika izraelských útoků, při nichž zahynuli civilisté.

Další významný podíl společnosti Phoenix, v hodnotě více než 68 milionů dolarů, je ve společnosti Next Vision, která vyrábí kamery pro vojenské drony a prodává je dodavatelům, mezi něž patří Elbit a Israel Aerospace Industries. Ačkoli společnost Next Vision od začátku války v Gaze zaznamenala nárůst objednávek od izraelských zákazníků, pouze 12 procent jejích tržeb v roce 2025 pocházelo z Izraele.

Společnost Phoenix rovněž investovala nejméně 40 milionů dolarů do firmy Reshef Technologies, která vyrábí elektronické roznětky pro dělostřelecké granáty. Tato společnost od začátku války v Gaze vykázala objednávky v hodnotě 165 milionů dolarů od izraelského ministerstva obrany.

Společnost Phoenix také drží mnohem menší podíl ve výši 524 524 dolarů ve společnosti Israel Shipyards, loděnici vyrábějící rychlé útočné čluny prodávané izraelskému námořnictvu. Čluny vyrobené společností Israel Shipyards byly podle Izraelských obranných sil (IDF) použity ve válce v Gaze k odpalování raket na tuto enklávu. Ve zprávě z roku 2026 společnost uvedla, že válka měla „pozitivní dopad na podnikání“, což se projevilo v objednávkách na její vojenské plavidla, mimo jiné i od izraelského ministerstva obrany. V roce 2024 podepsalo ministerstvo obrany s loděnicemi Israel Shipyards kontrakt v hodnotě 780 milionů dolarů na pět plavidel, přičemž první dodávka se očekává kolem roku 2031.

Další společností, která zaznamenala nárůst poptávky po svých produktech během války v Gaze, byla firma Ashot Ashkelon, která prodává Izraelským obranným silám součástky, včetně převodovek a převodových systémů, pro tanky a obrněná vozidla, která tyto síly používají na bojišti. Podíl společnosti Phoenix v této firmě činí více než 10 %.

Společnost Phoenix rovněž provedla menší investice do dvou amerických gigantů – společností Boeing a Caterpillar, Inc. –, z nichž obě prodávají produkty používané izraelskou armádou.

Phoenix má investici ve výši 4 milionů dolarů ve společnosti Boeing, jejíž produkty zahrnují stíhací letouny a vrtulníky, stejně jako bomby malého průměru a sady sloužící k přeměně 2 000-poundových bomb na přesnou řízenou munici.

Společnost Boeing prodává produkty Izraeli jak přímo, tak prostřednictvím amerického programu Foreign Military Sales (FMS), v jehož rámci americká vláda působí jako zprostředkovatel a nakupuje od společnosti vybavení k prodeji Izraeli. Obchodní činnost společnosti s Izraelem tvoří jen malou část jejího portfolia, vyvolala však mezinárodní odsouzení, protože její munice byla opakovaně identifikována na místech útoků, při nichž Izrael zabil civilisty. Izrael uvedl, že přijal opatření k minimalizaci civilních obětí v Gaze.

Společnost Phoenix drží menší podíl ve firmě Caterpillar v hodnotě 2,5 milionu dolarů. Prostřednictvím programu FMS dodal tento výrobce traktorů izraelské armádě buldozery, které byly podle OSN použity k srovnání čtvrtí v Libanonu a v Gaze. OSN vyzvala společnost, aby ukončila obchodní vztahy s Izraelem, a varovala, že se tak může podílet na porušování lidských práv.

Společnost Boeing se k této záležitosti odmítla vyjádřit. Ani společnost Caterpillar, ani žádná z dalších firem, do nichž Phoenix investoval, neodpověděla na dotazy CNN.

Společnost Affinity sdělila CNN, že Kushner neměl přímý podíl na rozhodnutích firmy ohledně podniků, které podporuje.

V rozhovorech však Kushner uvedl, že se intenzivně zajímá o činnost každé společnosti, kterou podporuje.

„Ve svém podnikání se snažím spolupracovat s zakladateli, které mám rád, na společnostech, které mě nadchnou, a na misích, o nichž si myslím, že by mohly být produktivní,“ řekl loni v září v podcastu „No Priors“.

Kushner také otevřeně hovořil o tom, že využívá společnost Affinity a její podíl ve společnosti Phoenix k propojení obchodních a politických ambicí na Blízkém východě.

Ve stejném podcastu popsal, jak byl podroben kritickému zkoumání ze strany svých investorů z Perského zálivu kvůli původnímu rozhodnutí společnosti Affinity investovat do Phoenixu. „ V době, kdy jsme se rozhodovali, jsme v našem investičním výboru vedli velmi intenzivní diskuse, protože říkali: ‚Podívejte, v té zemi brzy vypukne válka,‘ což jsme tak nějak očekávali, a ptali se: ‚Jak to vysvětlíme investorům, pokud to dopadne špatně?‘ A já jsem odpověděl: ‚No, za prvé, není na škodu, když se teď více angažují v izraelské ekonomice.‘“

Kushner poté naznačil, že tento vztah by mohl fungovat oboustranně, kdy by společnost Phoenix na oplátku investovala v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.

„Další fází je, že Phoenix, což je obrovská společnost, nyní zvažuje investice v Saúdské Arábii a ve Spojených arabských emirátech a v podstatě přemýšlí, jak začít nasazovat své obrovské kapitálové prostředky do infrastrukturních projektů v sousedním regionu. Což opět přispěje k sblížení lidí,“ uvedl.

Kushner nakonec uvedl, že investice společnosti Affinity se zaměřují na „velké trendy, o nichž si myslíme, že mění svět“, a dodal: „Myslím, že hodně z toho spočívá v partnerství a v podpoře těch správných společností.“

Zdroj v angličtině ZDE

Vytisknout