Téměř třetina voličů uvedla, že by nejprve bylo nutné uspořádat referendum o setrvání či vystoupení, zatímco více než jeden z šesti se domníval, že by stačil mandát z parlamentních voleb, a stejný podíl se domníval, že rozhodnutí by mohl učinit parlament.

Celkové výsledky posílí argumenty těch, kteří v Downing Street chtějí v příštích volbách slíbit, že Labouristická strana bude alespoň vyjednávat o opětovném vstupu, což by premiér rád viděl „ještě za svého života“.

Burnham využil svůj první projev na sjezdu Labouristické strany v úterý jako předseda k oznámení přezkumu možností budoucích vztahů Británie s Evropou a následně dodal, že by mezi nimi mělo být i úplné opětovné přistoupení.

Mezi některými poslanci Labouristické strany, zejména těmi, jejichž volební obvody hlasovaly pro brexit, však panuje nervozita, že i pouhé otestování veřejné podpory tohoto kroku by s sebou neslo politické riziko a mohlo by posílit stranu Reform.

Dvě třetiny členů vlády, včetně samotného Burnhama, jeho první tajemnice Louise Haighové, ministra financí Johna Healeyho a ministra zahraničí Eda Milibanda, zastupují volební obvody, které podpořily brexit, a dříve prohlásili, že budou respektovat výsledek hlasování z roku 2016. Veřejné mínění se však změnilo.

Ještě před Burnhamovým projevem několik ministrů veřejně varovalo před tímto krokem. Lucy Powellová, místopředsedkyně Labouristické strany, uvedla, že ačkoli by vztahy v oblasti obrany a bezpečnosti mohly být lepší, jít nad rámec plánů na reset vztahů s EU zděděných po Keirovi Starmerovi je „nemožné a ani to není žádoucí“.

Ministr obchodu Jonathan Reynolds uvedl, že „ústavní otázky“ týkající se vztahů Británie s EU způsobují nejistotu pro podniky. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová uvedla, že opětovné přistoupení „není jednoduchá a přímočará záležitost“ a náklady by mohly být nepřijatelné.

Strategie Downing Street se zdá být zaměřena spíše na ty, kteří ohledně brexitu slibovali velké věci, ale poté své sliby nesplnili, než na obviňování těch, kteří hlasovali pro odchod z EU, že učinili špatné rozhodnutí. Změna postoje vlády však vyvolala v Burnhamově týmu jisté obavy.

Jeden z ministrů vlády řekl: „Brexit zjevně nefunguje a dané sliby nebyly dodrženy, takže Andy má pravdu, když otevírá otázku, jak budou vypadat budoucí vztahy. Rozhodně však musí postupovat opatrně, protože nechceme znovu rozdmýchat rozkol.“

Druhý ministr řekl: „Andy má pravdu, když říká, že potřebujeme jasno ohledně našich dlouhodobých vztahů. Bezpečnost a obchodní spolupráce mají v agendě vyšší prioritu než před 10 lety. Ale zda to znamená, že mezi obyvatelstvem skutečně existuje touha po velké změně, to nevím. Moji voliči budou opatrní.“

Třetí dodal: „V kabinetu na to samozřejmě panují různé názory, ale program ‚Made in Europe‘ znamená, že s EU skutečně musíme jednat o tom, jaké vztahy s námi chtějí dlouhodobě navázat, protože to, co v současné době navrhují, je velmi náročné.“

Další zdroj z kabinetu uvedl: „Mezi řadou ministrů, kteří zastupují volební obvody hlasující pro odchod, panuje povědomí o tom, že názory se budou lišit a že argumenty ohledně budoucnosti bude nutné pečlivě formulovat s ohledem na národní zájem.“

Pátý zdroj uvedl, že existují oprávněné pochybnosti ohledně nejlepšího z navrhovaných řešení. „ Jsem skeptický, pokud se vrátíme, ohledně podmínek, za jakých bychom se vraceli, a zda to skutečně vyřeší problémy v životech lidí. Ale pokud se podíváte na globální kontext, nemůžete začít řešit problémy lidí, aniž byste měli užší vztah s EU.“

Společnost TMG provedla od 12. do 24. září průzkum mezi 11 461 lidmi, vážený podle výsledků referenda, ohledně sedmi různých možností vztahů s EU. Nejoblíbenější byla varianta opětovného vstupu, kterou podpořilo 49 % respondentů a 28,5 % bylo proti.

Druhou možností bylo zachování stávajících vztahů, ale odstranění co největšího počtu obchodních bariér – jak se o to vláda snaží v rámci svého „resetu“ – což podpořilo 48,2 % respondentů, zatímco 20,9 % bylo proti. Následovala celní unie s 47,1 % proti 20,7 %.

Připojení k jednotnému trhu a přidružené členství měly prakticky stejnou podporu – podporuje je 45,1 %, respektive 45,5 % respondentů –, zatímco zachování stávajících vztahů podpořilo 42 %. Sedmou možnost – další vzdalování se Spojeného království od EU – podpořilo pouze 27,9 %, přičemž 41,2 % bylo proti.

Většina voličů – 25,9 % – uvedla, že si přeje, aby se Spojené království okamžitě znovu připojilo k EU, zatímco o něco menší podíl – 22,9 % – se vyjádřil, že by k tomu mělo dojít v příštích třech letech, a 8,4 % v příštím desetiletí; 23 % respondentů uvedlo, že si užší vztahy vůbec nepřejí.

Společnost TMG také testovala politická sdělení pro každou z těchto možností, aby zjistila, jak by mohla ovlivnit volební zisk Labouristické strany, a zjistila, že ve všech scénářích vedoucích k užším vztahům se tento zisk zvýšil – o 4,3 až 7,4 procentního bodu –, přičemž většina hlasů pocházela od Zelených a Liberálních demokratů.

Průzkum ukázal, že více než dvě třetiny voličů se domnívají, že obchod s EU je důležitější než obchod s USA nebo Čínou, pokud by Spojené království muselo volit; čtyři z pěti lidí si přejí zachovat libru; a většina chce zůstat v Evropském soudu pro lidská práva – 53,4 % pro oproti 24,2 % proti.

Zjistilo se však také, že argumenty ve prospěch brexitu týkající se kontroly imigrace a suverenity stále nacházejí odezvu.

Vysocí úředníci z Downing Street jsou v kontaktu s think-tanky a agenturami provádějícími průzkumy veřejného mínění, protože se snaží otestovat podporu veřejnosti pro opětovné přistoupení Spojeného království k EU. Očekává se, že výsledky průzkumu TMG budou sdíleny s aktuální operací.

Někteří lidé v  úřadě premiéra jsou však nervózní, že slib o renegociaci vstupu do Unie by mohl oživit upadající politickou kariéru Nigela Farage, který ve čtvrtek prohlásil, že mu Burnham poskytl „největší podporu v mé kariéře“ tím, že oživil debatu o brexitu.

Průzkum TMG zjistil, že 29,7 % lidí si myslí, že Spojené království udělalo dobře, když opustilo EU, zatímco 52,4 % uvedlo, že to byla chyba, a 17,9 % nevědělo. Na otázku, zda to byl úspěch nebo neúspěch, 12,2 % odpovědělo, že úspěch, 54,9 % že neúspěch, 23,2 % uvedlo ani jedno z toho a 9,7 % nevědělo.

Ben Judah, hostující výzkumník v Chatham House, který působil jako poradce Davida Lammyho v době, kdy byl ministrem zahraničí, řekl: „Tyto průzkumy jsou obrovským potvrzením odvážného postoje Andyho Burnhama k Evropě. Panuje téměř celonárodní shoda na tom, že brexit nebyl úspěchem.

„Na tomto pozadí tyto výsledky ukazují, že Evropa jako téma má jedinečnou schopnost sjednotit levici a zvýšit podíl hlasů pro Labouristickou stranu mezi nerozhodnutými voliči. Čím odvážnější postoj k opětovnému vstupu, tím větší odměna pro labouristy.“

Zdroj v angličtině ZDE