Petr Pavel letí na motorky v tryskáči Pavla Hubáčka – krteček na výletě, anebo triumf české oligarchie?

9. 10. 2026 / Albín Sybera

 

„Polehčující okolnosti“ jako, že si Pavel a jeho kamarádi složili na náklady na pronájem tryskáče a že se Prezident s Hubáčkem osobně nezná v celkovém kontextu jenom prohlubují trapnost a nepochopitelnost celé situace a pravděpodobně budou zavdávat k dalším spekulacím a domněnkám, co mohlo vést k takovému PR kolapsu.

U politika, se kterým je díky jeho na české poměry výjimečné kariéře v Nato spojeno pomyslné „sloužím vlasti“ rozhodně více než s politiky civilisty, se možná bude jednat o škraloup, který dost možná Pavla bude provázet až do kampaně o znovuzvolení v zimě 2027-28 podobně jako se boeing Petra Kellnera stal součástí image národoveckého prezidenta Miloše Zemana.

Pro váhající voliče, kteří nejsou pevnou součástí městských liberálních táborů to může vyvolat nepříjemnou otázku v čem jsou vlastně Pavel a Zeman jinačí (ano, v prostředí příjemných kaváren a restaurací v Praze a Brně se to může jevit jenom jako těžko pochopitelná, či přímo nemístná otázka).  

Navíc u takto vysoce postaveného armádního velitele jako Pavel, který během kariéry dozajista musel přicházet do kontaktu se zpravodajskou prací, by náročnější volič mohl očekávat, že si Pavel a jeho okolí pozadí Pavla Hubáčka trochu okoukne, než si sedne k němu do letadla.

Qu'est-ce que ce Creditas?

V případě Hubáčkovi Creditas takhle na první pohled padne do oka její čelní představitel Vladimír Hořejší. Ten před Creditas působil několik let ve vedení Evropsko-ruské banky Romana Popova, který byl před lety v hledáčku českých zpravodajských služeb a později se Popov a jeho bankovní aktivity proslavily ve spojení s financováním politických stran Marie Le Pen a Tomia Okamury.

Má tohle Pavel, který má image postavenou na odporu proti mafiánskému režimu Vladimira Putina v Kremlu a jeho snahám rozklížit EU a NATO, skutečně zapotřebí? Jistě, PR tým Pavla může po Praze vypustit historku, že byl Pavel vlastně ve zpravodajském terénu v duchu první sezóny amerického špionážního seriálu Homeland a seriálového tandemu Nicholas Brody a William Walden, ale to by možná byl těžko skousnutelné i pro diváky dalších nekonečných sezón Homeland.     

Spíš tak z této situace může těžit oligarchická klika, která se těší ze současné vlády jednoho z jejích představitelů Andreje Babiše a jeho závodu Agrofert, a která může příští rok nasadit svého koně o Pražský hrad (pokud samozřejmě nenazná že Pavel na Hradě jim vlastně ani moc nevadí).   

V této souvislosti není od věci si připomenout, jak efektivní PR obrat v porovnání s Hradem provedla nejbohatší česká investiční společnost a symbol polistopadové oligarchie PPF Group, kterou s osobou Pavla Hubáčka pojí i některé obchodní zájmy či personálie.

AI a PR PPF – v rozkládající se demokracii je PPF jako ryba ve vodě

PPF na začátku září oznámila, že rozšířila své nejvyšší vedení o pozici ředitele pro AI, kterým se stal Jindřich Fremuth, a opět tak naznačila jaký důraz skupina klade na adaptaci se AI realitě. Tou druhou změnou je zjevné povýšení dosavadního bosse PR managementu PPF Jana Růžičky do roli poradce Renáty Kellnerové.

„Těšíme se, že jeho služby v oblasti external affairs budeme využívat i nadále,“ okomentovala Kellnerová Růžičku, který už má za sebou dlouholetou úspěšnou kariéru od politických stran, k propagaci čínské medicíny, až po Home Credit, v tiskovém prohlášení na webu PPF.

Růžičkův posun v nejvyšších patrech této české veřejnosti stále spíše skryté společnosti, která se dokáže projevovat trochu jako „firma“ stejnojmenného mafiánského trháku s Tomem Cruisem a četností výskytu napříč odvětvími českého byznysu připomínat roli všudypřítomného kapra v českém rybníku, by sám o sobě měl být pozoruhodným tématem.

Navíc přichází po několika letech jeho zřejmě úspěšných snah o leštění série reputačních škraloupů českého polistopadového finančního hegemona z části spjatých s érou Miloše Zemana na Pražském hradě.

Během Růžičkova období v čele PR PPF skupina kultivovala svůj obrat "na západ", kdy zanechala v Rusku podstatnou část svého panství a v Evropě mj. pomohla dostat telekomunikačního giganta e& se Spojených Arabských Emirátů na trhy v EU a kandidátských zemích.

V Srbsku se tyto „obchodní“ aktivity PPF neobešly bez kritiky ze strany nezávislých novinářů a opozice obzvláště poté, co její obchody s Telekom Srbija ovládaných lidmi okolo Aleksandara Vučiće vedly ještě k dalšímu omezení dostupnosti nezávislých televizních kanalů už v tak dost Vučićem a jeho SNS udušené mediální krajině. Navíc mezi mediálními analytiky v zemích bývalé Jugoslávie kolují spekulace, že za e& ve skutečnosti stojí Vučić osobně.

V Česku je ale těžko představitelné, že by dění mimo území bývalého Československa (a k dobru země se možná sluší dodat, že dnes možná také mimo bojiště na Ukrajině) mělo na image PPF nějaký zásadní vliv.

Navíc si PPF skupina pod Růžičkovým vedením své PR pojišťovala také sponzoringem a organizování akcí s akcentem na bezpečnostní tématiku, a to je další berná mince pravicové liberální politiky v ČR, která v oligarchickém Česku plní roli někdy i aktivního komparzu (tedy alespoň z pohledu hlavní scény Ano a jejích kustodů z řad SPD a Motoristů).

Takže co dodat jiného než congratulations, PPF and your friends from the Trump groups on both sides of the Atlantic. You won, please let the rest of us roll over and die in peace, while you can bring about a different world for the betterment of humanity.