Tento plán vyvolal také ostrou kritiku ze strany politiků, náboženských vůdců a obhájců lidských práv v USA i v zahraničí. Hillary Clintonová, bývalá ministryně zahraničí USA, napsala na sociálních sítích: „Barbarský nápad, který je pod úroveň naší důstojnosti jako země. Postavte se proti tomu.“

Yassamin Ansariová, první íránsko-americká demokratka zvolená do Kongresu USA, napsala: „V Trumpově Americe teď provádíme veřejné popravy. WTF. To se děje v brutálních diktaturách, jako je Írán a Afghánistán. Je to všechno součástí Trumpova autoritářského převzetí moci ve Spojených státech.“

Velká Británie, která zrušila trest smrti v 60. letech, se od této popravy distancovala. Bridget Phillipsonová, britská ministryně pro rovnost a předsedkyně Labouristické strany, v pořadu Today na BBC Radio 4 uvedla, že tento nápad považuje za „poněkud znepokojivý“.

Phillipsonová zdůraznila, že rozhodnutí je záležitostí americké vlády, a dodala: „Jsou to naši blízcí spojenci. Znamená to snad, že podporujeme vše, co americká vláda dělá? Ne.“

Podle amerického vojenského práva musí popravu popravčí četou schválit prezident. Trump tak podle Pentagonu učinil na doporučení svého ministra obrany, Petea Hegsetha.

JD Vance – praktikující katolík – v pátek novinářům sdělil, že se nebude dívat na přímý přenos popravy Hasana, ale rozhodl se nekritizovat rozhodnutí vlády.

Na otázku, jak jeho křesťanská víra ovlivňuje jeho pohled na veřejnou popravu, Vance odmítl kontroverzi ohledně způsobu popravy a zdálo se, že zpochybňuje, zda k přímému přenosu vůbec dojde.

„Ať už jsou spory ohledně způsobu popravy jakékoli, doufám, že lidé nezapomenou, že jde o muže, který brutálně zavraždil mnoho nevinných lidí,“ řekl americký viceprezident novinářům. „To však neznamená, že pokud bude poprava nakonec vysílána živě, budu se na ni dívat.“

Hegseth s radostí potvrdil plán živého přenosu poté, co již dříve prohlásil, že poprava bude veřejná. V rozhovoru pro konzervativní stanici Real America’s Voice uvedl, že lidé by měli mít možnost se na ni dívat, protože musí pochopit, že za takové zločiny následují „závažné důsledky“.

Na otázku, zda Hasan vyslovil nějaké poslední přání, Hegseth odpověděl: „To je mi jedno. Uvidíme se 3. prosince.“

Hasanovi, kterému je nyní 56 let, vynesla vojenská porota v roce 2013 rozsudek smrti poté, co byl shledán vinným ze 13 případů úkladné vraždy a 32 případů pokusu o úkladnou vraždu. Dvanáct z zabitých a 30 z raněných byli vojáci.

Bývalý armádní psychiatr zahájil 5. listopadu 2009 palbu z pistole ve zdravotnickém zařízení ve Fort Hood, kde vojáci čekali na lékařské prohlídky před nasazením. Během zatýkání byl postřelen policistou, v důsledku čehož zůstal částečně ochrnutý a nyní se pohybuje na invalidním vozíku.

Očekává se, že tato poprava bude první popravou zastřelením provedenou americkou armádou od roku 1945, kdy byl vojín Eddie Slovik popraven za dezerci během druhé světové války. Poslední poprava jakéhokoli druhu provedená americkou armádou se uskutečnila v roce 1961, kdy byl John Bennett oběšen.

Hasanův případ přichází uprostřed obnoveného zkoumání trestu smrti v USA po neúspěšné smrtící injekci uvězněné v cele smrti v Tennessee, Christy Pikeové, minulý týden. Její právníci uvedli, že se v nemocnici probudila „rozzlobená a zmatená“ a zůstala vážně nemocná a připoutaná k nemocniční posteli.

Média se v minulosti pokoušela vysílat americké popravy v televizi, ale soudy jim v tom zabránily. Podle odborníků není známo, že by nějaká jiná země vysílala legální popravy v televizi nebo prostřednictvím živého přenosu.

Veřejné popravy ve skutečnosti po celém světě téměř vymizely. Organizace Amnesty International zaznamenala v roce 2025 nejméně 17 případů, z toho 11 v Íránu a šest v Afghánistánu ovládaném Tálibánem.

V USA se popravy provádějí za zavřenými dveřmi již zhruba devět desetiletí. Oběšení Rainey Bethea v Kentucky v roce 1936, jehož byli svědky tisíce lidí, je obecně považováno za poslední veřejnou popravu v zemi, ačkoli k dalšímu oběšení došlo v Missouri o rok později.

Odborníci uvedli, že neexistuje žádný známý precedens pro živé vysílání zákonné popravy. Poprava Timothyho McVeigha, pachatele bombového útoku v Oklahoma City, v roce 2001 byla zpřístupněna příbuzným obětí prostřednictvím uzavřeného televizního okruhu, ale nebyla veřejně vysílána.

Navrhované živé vysílání vyvolalo kritiku ze strany náboženských představitelů. Arcibiskup Paul Coakley, předseda Americké konference katolických biskupů, uvedl, že se jedná o „barbarskou propagaci kultury smrti a že je třeba tento záměr přehodnotit“.

Vyjádřili se také politici z obou stran politického spektra. Adam Smith, nejvyšší demokrat ve výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů, uvedl, že tento plán je „znepokojující a zesměšňuje náš právní systém“. Demokratický senátor Chris Murphy označil veřejné popravy za „středověké“.

Republikánský senátor Thom Tillis uvedl, že Hasan by měl být odsouzen k trestu smrti, avšak vysílání jeho popravy je „více než odporné“, přičemž argumentoval, že veřejné popravy jsou spojovány s represivními režimy.

Jiní varovali, že tato podívaná bude kontraproduktivní a poslouží jako náborový prostředek pro nepřátele USA, kteří hledají nový propagandistický materiál.

Ned Price, bývalý zástupce amerického zástupce při OSN, napsal na X: „Věřte těm z nás, kteří se už léta zabývají terorismem: nejjistější způsob, jak vyprodukovat další radikalizované fanatiky, je glorifikovat násilí, vyznávat kult smrti a vytvořit mučedníka pro danou věc.

„Nebo si to vezměte od [al-Káidy] a ISIS, jejichž taktika se nejvíce blíží Hegsethovu návrhu v dnešní době. Ať tak či onak, je těžké si představit názornější příklad jeho charakteristické teatrální chvástavosti, která pravidelně poškozuje image Ameriky a v tomto případě nás tak morbidním způsobem činí zranitelnějšími.“

Někteří odborníci vznesli otázky, zda by živý přenos mohl být napaden u soudu. Eugene Fidell, specialista na vojenské právo na Yale Law School, uvedl, že Hasan by mohl podniknout právní kroky k zablokování veřejného přenosu své popravy.

Elisabeth Semelová, spoludirektorka Death Penalty Clinic na Kalifornské univerzitě v Berkeley, uvedla, že toto oznámení vyvolává vážné otázky ohledně důstojnosti odsouzeného vězně a motivace vlády k uspořádání takového neobvyklého spektáklu.

„Tento prezident sází na spektakulárnost a to je, myslím, přesně ten vzkaz, který chce sdělit,“ řekla agentuře Associated Press.

Justin Mazzola, zástupce ředitele pro výzkum v Amnesty International USA, uvedl: „Živý přenos popravy zastřelením by jen umocnil krutost trestu smrti a udržoval by koloběh násilí, který úřady údajně chtějí ukončit.

„Toto oznámení se přidává k projevům krutosti, jejichž jsme právě byli svědky při nesmyslné snaze o popravu Christy Pikeové v Tennessee. Trest smrti v USA je nenapravitelně zkažený. Je nejvyšší čas, aby americké úřady na všech úrovních využily svou moc k tomu, aby se staly vzorem v oblasti lidských práv a jednou provždy ukončily tento krajně krutý, nelidský a ponižující trest.“

Jiní odborníci argumentovali, že přístup veřejnosti by mohl zvýšit transparentnost kolem trestu smrti. Deborah Denno, specialistka na trest smrti z Fordhamské univerzity, řekla agentuře AP, že přímý přenos by mohl celý proces učinit transparentnějším v době, kdy zpackaná poprava v Tennessee znovu vyvolala otázky ohledně toho, jak stát popravuje vězně.

Zatím není jasné, zda se Hasan pokusí napadnout svou popravu u civilního soudu, což by mohlo řízení výrazně zdržet.

Zdroj v angličtině ZDE

Vytisknout