První máj, radikálů čas

4. 5. 2009

Nelichotivý fakt, který v poslední době můžeme vidět v České republice i Východní Evropě je profesionalizace neonacistů v souvislosti s jejich sílícím politickým zázemím. Jejich vůdci oblékli saka a kravaty, osvojili si pseudoodborný slovník a vtěsnali své demagogické proslovy do mezí zákona, napsaly čtenářky, které se představily jako Kateřina Švidrnochová a Aňa Juránková.

Paradoxně právě den lásky a práce - první máj - se stal oblíbeným datem pro sjezdy neonacistů. Letos, svoláni Dělnickou stranou, se setkali na Náměstí Svobody v Brně, aby pod dohledem policie přednesli něco z nacionálně-sociálního šuplíku.

Jak už je v posledních dnech zvykem, neopomněli se rovněž stylizovat do role samozvaných ochránců pořádku a bezpečnosti občanů České republiky. S touto sebeprezentací rezonovala i absurdní výzva, která nabádala neonacistické publikum k "pomoci" udržet pořádek během protirasistické akce "Dost!", která proběhla o dva dny později také na Náměstí Svobody v Brně. Akce "Dost!", svolaná sdružením Dženo v několika českých městech na neděli 3. 5. 2009 i jako akt solidarity s nedávnými extremistickými útoky ve Vítkově, byla přitom určena všem, kdo nesouhlasí s narůstajícími projevy rasismu a extremismu v České republice.

Řečníci Dělnické strany dezinformovali své příznivce tvrzením, že se jedná o akci čistě romskou, namířenou proti ostatním občanům České republiky, přičemž její organizátoři mají zájem na prosazení "cigánské síly" vůči obyvatelům Brna. Upozornili také na to, že se 3. 5. zvýší počet krádeží mobilních telefonů a odpadkových košů na Náměstí Svobody, kdy tyto zločinecké akty provede právě romská menšina, srocující se na náměstí (pravdou je, že během setkání nacionalistů z Dělnické strany k ničemu takovému dojít nemohlo, neboť všechny odpadkové koše z ulic zmizely, aby nemohly být použity k útoku a každý pohyb neonacistů byl bedlivě střežen policií).

Nacionalisté z Dělnické strany zkrátka nevynechají jedinou příležitost k veřejnému pošpinění Romů a velmi lacině parazitují na xenofobii stále zakořeněné v naší společnosti. Využívají stejné praktiky jako rozvíjející se německé nacistické hnutí v 30. letech minulého století, které zneužilo protižidovské nálady ke svému politickému prospěchu.

Dělnická strana svojí štvavou agitací namířenou proti národnostním menšinám, přistěhovalcům a kapitalismu, je lákavou alternativou pro mnoho nerozhodných voličů chystajících se k volbám do Evropského parlamentu i k předčasným volbám do Poslanecké sněmovny. Kampaň Dělnické strany je založena na jednoduchých "řešeních" složitých problémů,  rytmických heslech, emotivních pochodech městy a jak je patrné z jejich propagačních materiálů, nejraději by vše vrátili do časů hitlerovského Německa.

Na svých internetových stránkách se Dělnická strana pohoršuje nad hysterií, která se pojí s jejich pokojnými demonstracemi - vždyť jedinou zárukou pořádku jsou tady přece oni. Policejní kordóny placené z peněz daňových poplatníků jsou pro ně zřejmě jen kompars symbolizující stát, který omezuje jejich svobodu projevu. Pohoršení je to ale čistě jen na efekt, neboť lepší kampaň si samozřejmě Dělnická strana ani nemůže přát. Občané si tak sami platí propagaci neonacistických ideálů, šíření rasové nesnášenlivosti a xenofobie.

Co všechno budeme ještě dále investovat vedle strachu a peněz do strany, která nepřináší naší společnosti zhola nic?

0
Vytisknout
3573

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2009