Bábkový režim bez bábkára...?!?

4. 5. 2009 / Ladislav Žák

Poslouchám zprávy o "mikrovzpouře" designovaného premiéra Fischera, reakcích politiků na ni a něco se mi dere z podvědomí na displej. Pardon, na mysl. Když jsem byl malý, hrálo u nás rádio. Celý den. Stanice byly jen dvě. Československo I a Praha. Praha hrála více, ale někdy došlo k přeladění a na stanici Československo zněla trochu jiná řeč, kterou jsem ovládal docela slušně, protože jí hovořili mí tehdy ještě cikánští kamarádi z našeho údolí. Vzpomínám si, jak se z rádia linula libozvučná slovenština a jak hezky v ní zněly zprávy "zo sveta". Hovořily občas o "bábkových režimoch" a "bábkových vládách". Byly v jihovýchodní Asii, afrických zemích, jihoamerické vojenské režimy byly též "bábkové" a některé ostrovní režimy a vlády jakbysmet. Vracím se zpět do současnosti. Nikdy by mne nenapadlo, že i u nás má být znovu po dvaceti letech "bábkový" režim. Jen bych rád upozornil na moudrost mých snědých kamarádů, kteří už tenkrát říkávali, že pro "bábkové" divadlo je nejdůležitější dobrý "bábkár"... Ze zpráv, které ke mně z médií doléhají, se mi zdá, že "dobrého babkára nevidno" a těm, co se do té role cpou jeden přes druhého, by se mohly zamotat nitě. Pardon, táhla...

Tak ještě jednou. To, co potřebuje "bábkové" divadlo je "bábkár" nikoliv "babrák." Ale nebojte se, milé děti, vážení občané, třeba tu "ujo bábkár" někde je, přijde a "špektákel" teprve začne...

0
Vytisknout
2680

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2009