Český helsinský výbor k policejním akcím na Šumavě

8. 8. 2011

Rovinou první je oprávněnost masivního kácení stromů (těžby dřeva) v cenných lokalitách NPŠ, které jsou v režimu zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.). Jakékoliv zásahy vyžadující intenzivní technologie -- zejména prostředky a činnosti, jež mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch -- jsou v nich zákonem zakázány. V případě nezbytnosti se mohou takové zásahy uskutečnit pouze po udělení výjimky příslušným orgánem ochrany přírody. O tomto udělení se nyní vede správní řízení. Rozhodnutí kácet stromy v této části NPŠ je tedy protiprávní a sporná je i ochrana policie tomuto kácení. Klade se otázka, zda policie neposkytuje ochranu protiprávnímu jednání.

Druhou rovinou je pak vlastní provedení policejních zákroků vůči blokujícím, a to i za předpokladu, že bychom nezpochybňovali oprávnění policie na místě zasahovat.

Podle policie blokující porušují lesní zákon tím, že vstupují do těžebního prostoru (ustanovení §53 odst. 1 písm. zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon) a policie svými zákroky údajně na místě chrání životy a zdraví blokujících osob. Ve skutečnosti se však policie zaměřuje na to, aby blokující osoby dostala jakýmkoliv způsobem z prostoru, aniž by se těžba jakkoliv přerušila. Policie se tedy smiřuje s protiprávním stavem, že v prostoru, kde se aktuálně bez přerušení kácí, se nacházejí osoby, jež se ještě nepodařilo z území vypudit.

ČHV shromáždil mnohá svědectví o excesivním chování některých policistů, kteří použili i velmi bolestivých donucovacích prostředků. Přinutili například jednu aktivistku vyháknout bolestivě své ruce z trubky, jíž se připoutala ke stromu určenému k pokácení. Při vyvádění respektive vynášení blokujících se někteří policisté chovají neurvale a záměrně způsobují bolest či záměrně pokládají neseného tváří do kaluže. I po vyvedení z prostoru vyhrazeného k těžbě byly některé osoby drženy ve velmi nepohodlných polohách -- v kleče a s rukama velmi pěvně spoutanýma za zády nebo v předklonu opřené o kapotu policejního automobilu, ač k tomu nezavdaly žádný důvod.

ČHV zaznamenal, že policista záměrně a opakovaně dusil jednoho účastníka blokády přivázaného ke stromu, takže se nemohl bránit, a sypal mu za krk mravence.

Ochrana bezpečnosti osob zřejmě není skutečným účelem policejních zásahů. Svědčí o tom i situace, kdy se jeden dřevorubec vrhl se zapnutou motorovou pilou na účastníka blokády a minul ho jen o několik centimetrů. Několik policistů přihlížejících z těsné blízkosti tomuto útoku, který jen náhodou neskončil vážným zraněním, vůbec nereagovalo.

ČHV je velmi znepokojen jednáním některých policistů. Připomíná, že zákon policii ukládá dbát toho, aby žádné osobě nevznikla bezdůvodná újma, a postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem (§11 zákona o Policii ČR).

Některé zásahy nenesou jen znaky nepřiměřeného zákroku, ale vzbuzují podezření na nelidské či ponižující zacházení, tak jak je mají na mysli článek 1 mezinárodní Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, která je pro ČR závazná, a ustanovení § 149 českého trestního zákoníku, který upravuje trestnost mučení a jiného nelidského a krutého zacházení.

ČHV žádá všechny příslušné orgány, aby okamžitě zjednaly nápravu.

Anna Šabatová, předsedkyně ČHV, 7.8.2011

Český helsinský výbor založili v roce 1988 jako Československý helsinský výbor čs. nezávislí aktivisté, většinou z Charty 77. ČHV je od května t.r. členem Evropské asociace na obranu lidských práv se sídlem v Bruselu, v niž se sdružují občanská sdružení na obranu lidských práv členských států Evropské unie a Švýcarska.