Nekrmte zombies: Problém s protesty proti tomu, na čem závisíte

5. 10. 2011

čas čtení 3 minuty

Řada čtenářů se mě ptá, co si myslím o protestech proti Wall Street. Obecně mám za to, že veřejný protest je obyčejně dobrá věc, a jsem potěšena, když vidím demonstrace za dobrou věc, jako je zodpovědnost korporací, a proti špatnostem, jako změna klimatu. Myslím že v naší zemi existuje spousta důvodů pro politický aktivismus a ten mě vždy těší. Na druhé straně, jestli si myslím, že začíná něco hlubokého a důležitého? Nevím to jistě, ale odhaduji, že nikoliv. Protesty proti Wall Street nejsou špatný nápad - ale existuje zásadní problém s pochody a demonstracemi proti něčemu, na čem jste zcela závislí, napsala Sharon Astyková.

Studenti, kteří chvályhodně stojí v čele, závisí se svým vzděláním na investicích a růstu - na soukromých úsporách investovaných tak, aby jim umožnily vystudovat za peníze rodičů, ale také za státní podpory a půjčky, které musejí být podepřeny ekonomickým růstem, pokud se v nich má pokračovat. Samotná půjčka na vzdělání implikuje předpoklad růstu - myšlenku, že vaše příjmy porostou, abyste ji mohli splatit i s úroky.

Bouřit se proti Wall Street a vyzývat ji, aby ospravedlnila zasahování do politického procesu a záležitostí jako změna klimatu je úžasné - až na to, že Wall Street získává své peníze z velké části právě od nás. Ekonomika, která je ze 70% tvořena výdaji spotřebitelů, není místem, kde by se člověk mohl zaměřit zcela na mocné abstraktní zlo "korporací", ale měl by sledovat specifické zlo spočívající ve faktu, že pokud jde o potravu, ošacení a přístřeší, všichni závisíme na institucích, které nahlas odsuzujeme.

To je týž problém, který vede ty, kdo protestují proti ropným válkám na Středním Východě, aby na demonstrace jezdili autem, ty, kdo protestují proti uhelným elektrárnám, aby své naštvané blogy psali na laptopech poháněných elektřinou z uhlí, a ke všemu ostatnímu pokrytectví. Pokrytectví samo o sobě není zlem a je obecně nevyhnutelné - nikdo z nás nedokáže žít bez zapojení do širšího ekonomického systému - všichni jsme spoluvinni.

To ale znamená, že rozpojení osobní akce a politické akce starostlivě pěstované společností, jež věří, že osobní volba je osobní volba a má málo společného s politickým přesvědčením, soustavně podkopává skutečnou politickou akci... Je velmi dobře připomenout, že (na Wall Street) jsou nemrtvé instituce, ale pomáhá, pokud nemrtvé nekrmíte svými penězi - a to zahrnuje radikální proměnu životního stylu.

Nikdo z nás nevěří politikovi závislému na kampaňových dolarech těch, kdo popírají základní hodnoty. Proč bychom tedy měli věřit sami sobě, jestliže naše potrava, přístřeší a základní životní potřeby závisejí na institucích, které tento životní způsob ničí?... - neměli bychom sami na sebe uplatňovat přinejmenším týž standard jako na veřejné funkcionáře - požadovat, abychom se ekonomicky odpojili od struktur, které způsobují oteplování, spotřebovávají zdroje, atd.... a abychom se na této degradaci podíleli tak málo, jak jen lze (a to znamená, že budeme kritičtí k vlastním omluvám)?

Nikdo z nás tohle nikdy nedovede k dokonalosti - žijeme v navzájem propojené, ropou poháněné, uhlím ohřívané a ekonomicky komplikované společnosti. Dokonalost není cílem - ale nevyžaduje to žádný ohromný pokles příjmů, abyste vyslali mnohem působivější zprávu, než mohou vyslat pouhé veřejné protesty: Pokud si přejete změnit svět, přestaňte krmit zombies.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8621

Diskuse

Obsah vydání | 7. 10. 2011