Petra Vejvodová: Nechápu, že Vandas je stále předseda

29. 11. 2011 / Pavel Pečínka

Hraje volejbal, ráda cestuje po českých památkách nebo jen tak přírodou. Lze ji potkat ale i na demonstracích nebo vědeckých konferencích. Když totiž odmaturovala na gymnáziu v Nymburce, začala Petra Vejvodová v roce 2006 studovat politologii a mezinárodní vztahy na brněnské Fakultě sociálních studií. Teď zde dělá doktorát na téma pravicový extremismus. V odborných kruzích zaujal hlavně její článek Autonomní nacionalismus z roku 2008 (na www.rexter.cz), který analyzoval modernizační trendy českého neonacismu. Patří také k autorům publikace Krajní pravice a krajní levice (Grada, rok 2011). Nás zajímalo hlavně, co nového vaří čeští neonacisté ve své kuchyni...

Zájem o extremismus, a ještě pravicový, to není zrovna obvyklé. Jak jste se k němu dostala? Proto, že je téma které má takříkajíc šťávu?  
Zaujalo mě díky přednáškám docenta Mareše na vysoké, vtáhl mě do toho. V rámci politologických témat, co se nabízejí, mi to skutečně přijde jako adrenalinové dynamické téma.

Proč ne levicový, ale pravicový extremismus? Protože levicový je méně násilný a tudíž má málo adrenalinu?
Víte, rozhodně levicový extremismus nepovažuju za menší hrozbu, za něco co je méně násilné. Mnohdy bývají levicoví extremisté nápaditější. Ale v ČR je levicově extremistická scéna strnulá. Můj výběr vycházel z mého odborného zájmu o druhou světovou válku. Já jsem nikdy nesympatizovala ani s jedním extrémem, tedy ne že bych kvůli inklinaci k levicovému extremismu přišla k zájmu o pravicový.

Volíte asi tak TOP 09, odhaduju.
Volím pravicové strany.

Vyhrožoval vám už někdo kvůli vaší specializaci?
Zajímám se o to už několik let, chodím se dívat jak probíhají demonstrace, do terénu, ale ani jednou mi nikdo na pravicově extremistické akci nevyhrožoval.

Možná to bude tím, že vypadáte dost nordicky.
Ano, možná že díky tomu nikoho nenapadne, že rozhodně nejsem na jejich straně.

Které trendy na krajní pravici byste za poslední roky považovala za hlavní, kde je největší nebezpečí, kde naopak média tu hrozbu nejvíc nafukují? Podle mě bývají v zahraničí problémy s neofašismem apod. větší.
Souhlasím, dění na krajně pravicové scéně je novináři do značné míry zveličováno podle zásady -- téma je výživné a zajímavé, tak proč bychom o něm nepsali? Pokud srovnáme situaci u nás se situací třeba v Německu, Rusku, Polsku, tam to bývá horší. U nás je to přifouknuté i proto, že -- podle mě -- se tomu pravicovému přikládá větší váha než levicovému, i když rizika plynoucí z obou jsou stejná.

Novinkou na krajní pravici je modernizace, scéna prochází obrodou, aby oslovila další skupiny mládeže, protože mládež má vždycky ve společnosti největší potenciál k radikalismu. Krajní pravice si přivlastňuje moderní styly subkultur jako graffiti, skateboard styl, hiphopový styl...

Tedy to co bylo populární u anarchistů a různých alternativňáků, na krajní levici...
No, to nejsou věci, které by byly nutně součástí krajní levice, spíš prostě u takové té rebelující alternativní mládeže.

Změna stylu, to je originálně skutečně vymyšlené v Německu?
Ano, autonomní nacionalismus přišel z Německa, ale tam ho neonacisté většinu opsali od svých protivníků -- autonomních anarchistů ze 70. let. Myslím ne ideologii, ale ty nápisy, emblémy, oblékání do black block stylu atd. Zkusili to, vyzkoušeli, zjistili že je to přijatelnější ve společnosti, ta nová image, že se tak dá víc přiblížit veřejnosti, než když mají bundy bombery, boty martensky a vyholenou hlavu. Staré image už bylo hodně zprofanované, každý věděl, co znamená. Z Německa se to rozšířilo do ČR, Slovenska, Polska, do skandinávských zemí atd.

Ta modernizace vzhledu a hesel, to byl dost velký zásah do dosud zaběhaných stylů. Dalo by se odhadnout, jak velkou část nových rekrutů to přivede a jak velkou část tradicionalistů odpudí?
Příliv nových trendů a lidí neznamená automaticky znechucení a odchod těch starých. Udržují si starou image, zůstávají stejně naladěni, ale působí to rozdělujícím efektem. Část prostě inklinuje k novým směrům, k autonomnímu stylu, a část se drží 90. let, toho hard core stylu.

Která jména konkrétně k nám ten modernizační styl přinesla, kdo stojí v pozadí toho přebarvení českého neonacismu? Skinheadská scéna byla u nás přece dřív hodně primitivní, Dělnická strana taky.
Patrik Vondrák, Filip Vávra a Michal Glas, který vedl kladenskou buňku Autonomních nacionalistů. Přímo ta byla iniciátorem změn v Česku, ta kopírovala Německo.

Jedním z modernizačních trendů na krajní pravici je i větší účast žen. Ty, co u nich teď jsou, to jsou vesměs partnerky těch už aktivních lídrů, nebo přišly k hnutí samy, spontánně, zdola?
Ženské neonacistické hnutí je teď sice početnější, ale stále je postaveno hlavně na partnerkách lídrů i řadových členů -- neonacistů. Účastnily se jednotlivých demonstrací a časem došly k názoru, že se můžou v neonacistickém hnutí angažovat samy a založit si ženskou organizaci -- Resistence Women Unity. Tím sledují historické vzory, jako například finská organizace Lotta Svärd, působící za II. světové války.

To znamená v překladu co? Jistě něco jako "Bílé vlčice", že?
Ani nevím. Ono původně to byly zdravotní sestřičky -- dobrovolnice, co ošetřovaly zraněné finské vojáky. Resistance Women Unity je obdivuje pro to, co tyto ženy dělaly pro národ. Mají vlastní aktivity, ovšem převážně na podporu mužské části, zajišťují servis u demonstrací. Prostě pořád tam najdete tu tradiční roli ženy jen jako pomocnice mužů tak jako u starého neonacismu. Jejich ženy jsou emancipované, angažované, ale zastávají ženskou roli, pořádají dětské dny, dny pro ženy, starají se o podporu, jak říkají, "uvězněných kamarádů" atd.

V 90. letech získávali často skinheadi zkušenosti u bezpečnostních agentur, u policie, líbí se jim akčnost, zbraně. Jak je to odhadem teď? Je víc neonacistické hnutí infiltrované BISkou, nebo soukromé agentury, policie a armáda nácky?
A jak tohle asi chcete přesně zjistit? Ty bezpečnostní agentury byly problém před lety, pak dlouho ne, teď už zas. Ano, pravicoví extremisté v nich pracují často. Hlavně někteří členové krajně pravicové scény vlastní svoje agentury, a v nich zaměstnávají svoje známé. Co se týká armády a policie -- víte, vždycky to bude část extremistů přitahovat, protože jde o silový orgán, líbí se jim na něm řád, uniformy, zbraně. Vždycky tam nějací jednotlivci budou, objeví se nějaký případ, média ho pak samozřejmě rozmažou a tak pořád dokola.

Nedávno se stala v Česku kuriózní událost, psaly o ní Parlamentní listy. První Rom vstoupil do DSSS. Jde o Petra Havránka, stal se předsedou jedné její odbočky v Olomouci. Považujete to za součást napodobování těch modernizačních trendů, kdy třeba ve Francii si už před lety lepenovci začali dávat na kandidátku černochy, rakouští haiderovci zase nějaké Židy, aby mohli říkat -- dívejte, my nejsme rasisti, chceme ale jen ty pořádné, pracovité, uvědomělé?
Nemyslím, že by současné vedení Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), i když tam vidím snahu kopírovat zahraniční vzory, bylo schopné používat všechny nástroje a postupy jako francouzská nebo rakouská krajní pravice. Ano, objevuje se tam ten trend udělat stranu přijatelnější pro společnost, působit na normální lidi jako že nemají s neonacisty moc společného, ale vnitřní život DSSS vypadá samozřejmě jinak. Nevidím tam prostě teď lidi, co by tohle zvládali, ale nevylučuju, že do DSSS v budoucnu přijde někdo, kdo to povede manažerským způsobem.

Zmínila jste teď kriticky vedení DSSS i co do úrovně manažerských schopností. Já nerozumím jedné věci. Tomáš Vandas je dost bizarní člověk -- údajně instalatér, prý ve čtyřiceti stále žije u maminky, stále bez partnerky atd. To by mně vůbec nijak nevadilo a nezajímalo u jiných lidí, životní styly už jsou dneska dost pestré a namixované, někdy i bezohledně vynucené drsnou dobou. Ale když takhle žije člověk, co si o sobě myslí, že je vůdce jakési elity? Nepřijde vám, že čeští novináři tyhle zvláštní lidi dost málo využívají jako námět na investigativní žurnalistiku, která by, kdyby šla pod povrch, odhalila to, co ve skutečnosti neonacisté jsou?
No a vám Tomáš Vandas přijde jako něčím zajímavá persona?

Zajímavá, to ne, ale problematická.
On mi nepřijde jako prototyp vůdce krajně pravicové strany. Ty strany vesměs na Západě fungují na principu, že je vede nějaká silná charismatická osoba. Ale žádné charisma ve Vandasovi absolutně nevidím. Není ani nějakým skvělým řečníkem, z toho důvodu bude zájem o něj i ze strany médií minimální. Sama spíš pořád nerozumím tomu, že stále ještě zůstává v čele té strany, i uvnitř ní vidím pár lidí, kteří byli schopni zastávat tu funkci lépe, kteří by fungovali jako charismatičtější vůdci.

Mluvila jste o své zálibě v historii druhé světové války apod. Zajímá mě jedna kuriozita, jestli dovolíte. Znám jen dvě situace, kdy někteří Romové zafungovali jako spojenci fašistů. U Židů byla jediná skupina, Stern, co jednala s nacisty. U Romů vím jen, že někteří byli využití na špinavou práci jako kápové v lágrech, a jediné bojové vystoupení měli mít Romové v Kosovu či Albánii na straně Italů, kteří je štvali proti Srbům. Vy z historie víte o další podobné anomálii?
O ničem takovém nevím. Bohudík, dodávám, i když na vás vidím zájem o kuriozity. A když jste zmínil skupinu Stern, tak ti nacistům nabídli spolupráci proti Velké Británii, za to, že Německo podpoří stěhování Židů do Palestiny. I nacistům se tenhle kšeft zdál absurdní.  

Když se podíváte na romské aktivisty, na romské lídry nebo ty, kteří se o sobě dozvídají, že jsou lídři -- pokud sledujete jejich akce, jednání, texty, projevy, co by podle vás měli dělat jinak?
Úplně fundovaně se k tomuhle vyjádřit nemůžu, tak podrobně jejich aktivity neznám. Určitě chápu, že je těžké navést k něčemu romskou komunitu jako celek, protože vše u Romů bývá založené na vzájemně rivalizujících velkorodinách.

Podle mě když porovnáme schopnosti neonacistů a romských aktivistů poučit se ze svých chyb a zdokonalovat svoje strategie, tak musím říct, že jsou -- byť jimi můžu opovrhovat a považovat je za nebezpečné -- mnohonásobně schopnějším a pohotovějším politickým hráčem bohužel na celé čáře neonacisté.
Pokud srovnáme aktivity romské aktivistické scény s jinými aktivistickými hnutími, tak Romové silně zaostávají naprosto, naprosto za všemi -- za krajní pravicí i levicí, za ekologickými, za lidskoprávními... Rozhodně to Romům škodí. A co teprve jejich mediální obraz -- pokud někdo z Romů mluví do médií, třeba při přenosu z demonstrace apod., tak ten dojem často vytvoří takový, že jim spíš ještě víc uškodí. Mnozí Romové vůbec nepracují na tom, aby svůj mediální obraz zlepšili. Samozřejmě je tady hodně Romů co žijí slušně, pracují, ale veřejnost pak tyhle moc nevnímá, ale utvrzuje se ve svých stereotypech díky nezvládnutým mediálním vystoupením jiných.

Myslím, že většina, průměr české společnosti má ten názor, že je nejlepší, aby se neonacisté i Romové navzájem co nejvíc oslabili v bitkách, že to jsou dvě stejně problémové skupiny a mají mít co nejvíc strach jedna z druhé.
Ano, ten průměrný Čech co chce mít hlavně klid, vidí jako zlo svorně neonacisty, anarchisty a Romy.

Speciálně mě zajímá váš názor na výši trestů pro žháře ve Vítkově.  Mně přijde těch 20 - 22 let pro ty pachatele, poměrně primitivní lidi, moc. V české společnosti samozřejmě cítím rasismus na každém kroku, stačí jít s romskou aktivistkou po Praze a lidi zírají jaksi jinak, stačí říct, že dělám v romských novinách nebo že jsem psal knížku o Romech nebo rozdat romské noviny na menším městě. A už to jede, už se to valí... V trestech v kauze Vítkov ale spatřuju jakousi snahu tou výší trestů jakoby vykompenzovat všechnu tu předchozí nevšímavost k rasismu, k tomu ještě další potenciální pachatele odstrašit. Dál tu hraje roli mediální efekt -- prostě ukazovala se znetvořená holčička. Vzpomněl jsem si, jak byli popáleni nebo upáleni skinheady nějací páchnoucí bezdomovci před lety, ten mediální efekt byl pak samozřejmě jiný. Rozsudky by ale neměl ovlivňovat mediální efekt.
Stejně tak jsem si kladl otázku, jak by různí lidé včetně mě posuzovali různé tresty za popálení. Je třeba běžné házení zápalných lahví na policisty, jejich auta a banky nebo policejní služebny, když to dělá někdy krajní levice, taky možné hodnotit jako pokus o vraždu? Když to nedělá krajní pravice, ale krajní levice?
S rozsudkem jsem spokojená. Myslím, že 22 let je naprosto OK, oni moc dobře věděli, co dělají. Otázka je, jestli se tam nepromítlo to morální svědomí společnosti, a navíc -- těch podobných činů bylo předtím několik, a tak vysoké tresty nepadly. Ale některé teda nebyly s rasovým podtextem, ten totiž výši trestu automaticky zvyšuje. Taky tomu pomohly média, kampaň, jistě. Výše trestů je v pořádku, ale takové tresty by měly padat v podobných činech pokaždé. Věděli, že v tom domě jsou lidé a že můžou někoho zabít. Je úplně jedno, kdo na koho háže zápalnou lahev. Nejsme zvířata, takže každý z nás ví, co se může stát.  

Když se podíváme, co dělají zestárlí anarchisté a pravicoví extremisti, kde vidíte nějaký větší podíl nějakých kreativnějších, pozitivních pro společnost? Mířím k tomu, že ti bývalí anarchisti a squatteři se stávají po zestárnutí členy nevládek, redakcí, lidskoprávních organizací, manažery hudebních klubů atd., na Západě se pak včlení vesměs do levicově-liberálního intelektuálního života. Jaké jsou vaše poznatky -- co dělají zestárlí pravicoví extremisti?
Ano, ti levicoví extremisté mají větší napojení na intelektuální scénu a automaticky přecházejí pak tam, jak jste řekl. A ti pravicoví -- pokud se nestanou ideology scény, tak z toho úplně vypadávají, vplynou do toho běžného života, začnou živit rodinu, chodí do práce. V hlavě jim to pořád visí, ty myšlenky mají, ale nebývají moc aktivní.

Zároveň ale musím říct -- někteří politologové považují existenci extremistů za rys demokracie, která je ustálená a je zdravá. Tam, kde by nějaký okrajový extremismus nebyl, by nebyla normální, demokratická společnost. Extremismus je neodstranitelný jev v každé demokratické společnosti, lze ho jen korigovat a zeslabovat.

Jako volička pravicových stran byste ale měla možná spíš říct, že levicoví extremisté jsou ti nebezpečnější, protože infiltrují systém, rozkládají a mění ho zevnitř, ne?
Jo, jo, pokud se podíváme na tu intelektuální úroveň, tak ti levicoví jsou mnohem nebezpečnější. Ten pravicový extremismus bývá často primitivní, jeho teorie, koncepty, ideologie stojí na primitivních schématech. U levicových hrozí větší nebezpečí, že se infiltrují do struktur a pak snadněji oblbnou davy.

Ano, a někteří zakuklení bývalí levicoví extremisté pak dělají rozhovory s pravicovými politoložkami o pravicovém extremismu.
Aha.

Vychází v Romano hangos 19/2011 ZDE a ZDE

0
Vytisknout
8072

Diskuse

Obsah vydání | 30. 11. 2011