Moskva v očekávání brzkého útoku na Írán "optimalizuje" vojenská uskupení na jihu země

15. 12. 2011

Geopolitická situace vznikající kolem Sýrie a Íránu údajně vede Rusko k urychlenému vylepšování vojenských uskupení v Zakavkazí, v kaspickém regionu a v oblasti Středozemního a Černého moře. Vojenské zdroje listu Nězavisimaya gazeta tvrdí, že Kreml dostává zprávy o připravovaném úderu Izraele na íránská jaderná zařízení, který má podporu USA. Úder má být "nečekaný" a má k němu dojít velmi záhy. Reakce Teheránu by mohla vyústit v rozsáhlou válku, jejíž důsledky mohou být nepředvídatelné.

Vedle diplomatických aktivit v podobě varování před důsledky, jež mohou snadno překročit hranice regionu, však Kreml podniká kroky i ve vojenské oblasti. Ve skutečnosti aktivity zaměřené na minimalizaci případných ztrát začala již více jak před rokem a nyní je víceméně dokončena. Podle informací z ministerstva obrany byla v říjnu a listopadu plně optimalizována základna č. 102 v Arménii. Rodiny vojáků byly přepraveny do Ruska, posádka dislokovaná nedaleko Jerevanu byla redukována a jednotky převedeny do oblasti Gjumri (dříve Leninakan) nedaleko turecké hranice. Je pravděpodobné, že turecké území bude využito k úderům na Írán. Jaké úkoly však bude 102. základna v takové situaci není tak docela jasné. Nicméně od 1. prosince jsou v plné bojové pohotovosti jednotky rozmístěné v Jižní Osetii a Abcházii.

Plavidla Černomořské flotily křižují nedaleko hranice s Gruzií, která podle ruských zdrojů může vstoupit do konfliktu na straně protiíránských sil. V Dagestánu je v nepřetržité bojové pohotovosti jednotka vybavená protilodními raketami Bal-E s dosahem 130 km. A všechny raketové čluny Kaspické flotily byly předislokovány z Astrachaně do oblasti Machačkaly a Kaspijska.

Do Středomoří dorazilo úkolové uskupení Severní flotily v čele s těžkým letadlovým křižníkem Admirál Kuzněcov, který se chystá zakotvit v syrském Tarsu. Zprávy, že hladinová plavidla doprovázejí jaderné ponorky Severní flotily, nebyly ministerstvem obrany potvrzeny ani vyvráceny.

Jaké úkoly budou armáda a námořnictvo v případě útoku na Írán plnit, to se oficiálně nelze dozvědět. Zřejmé je pouze tolik, že geopoliticky velice významná základna č. 102 v Ázerbájdžánu by mohla být ztracena, což by bylo pro Rusko katastrofou.

V dubnu Gruzie vypověděla smlouvu o tranzitu vojenských zásob z Ruska do Arménie. Fakticky je tedy již uskupení na Jižním Kavkaze izolováno. Zásobování probíhá pouze letecky a s pomocí Arménie, která ale sama benzín, naftu i kerosen nakupuje v Íránu. A tak by válka v Íránu znamenala přerušení této zásobovací trasy a zbyl by pouze vzdušný tranzit.

Zdá se, že Moskva uvažuje o možnosti otevřít násilím zásobovací koridory přes území Gruzie.

Ruští experti zjevně nemají jednotný názor na roli Ázerbájdžánu v případném konfliktu. Plukovník Vladimir Popov studující armádní reformy ázerbajdžánského prezidenta Ilchama Alijeva je přesvědčen, že Baku nakupující ve velkém izraelskou výzbroj usiluje o revanš za válku s Arménií v letech 1991-1993 vedenou o oblast Náhorního Karabachu.

Podle Popova ovšem případné útoky na arménské území prováděné s podporou Turecka narazí na ozbrojený odpor také z ruské strany, ovšem nikoliv přímo v Náhorním Karabachu. Pokud by ovšem Turecko nebo Ázerbajdžán zaútočily na Arménii, Rusko by nasadilo i pozemní vojska.

Popov navíc v nejhorším možném případě nevylučuje ani "vojensko-technickou" účast Ruska v konfliktu v Íránu, jestliže by mu hrozila invaze vojsk USA nebo NATO.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
8694

Diskuse

Obsah vydání | 16. 12. 2011