Spojené státy učinily právní krok k nastolení vojenské diktatury na domácí půdě

16. 12. 2011 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Prezident Obama schválí kontroverzní návrh zákona o armádních výdajích, který po několika legislativních úpravách nyní obsahuje mimo jiné ustanovení, na jehož základě může americká vláda uvěznit kohokoliv, koho podezřívá z teroristické činnosti, a to kdekoliv na světě -- bez obvinění nebo řádného soudního přelíčení. Poté co tento zákon prošel americkým Senátem a Sněmovnou reprezentantů, jej po jistých obstrukcích podporuje i americký prezident Obama. Ten již může beztrestně autorizovat CIA ohledně zavraždění amerických občanů podezřelých z teroristických aktivit bez řádného soudu, což se také stalo.

Podle očekávání americké občanské skupiny tento zákon paušálně odsuzují. Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) v reakci na tento justiční úlet konstatoval: "Naposledy Kongres schválil obdobné opatření během éry mccarthismu, tedy v době totalitního hysterického honu na domnělé komunisty či jejich sympatizanty v USA, nicméně tenkrát prezident Truman nalezl odvahu tento návrh zákona vetovat." Organizace Human Rights Watch reagovala v podobném tónu: "Prezident Barack Obama zjevně nehodlá vetovat návrh zákona o armádních výdajích, jenž rovněž kodifikuje věznění lidí na časově neomezenou dobu bez soudu do amerického práva a posiluje úlohu ozbrojených sil při zadržování osob podezřelých z terorismu, což představuje obrovské poškození právního státu jak v USA, tak v zahraničí."

Výkonný ředitel HRW Kenneth Roth k tomuto dále prohlásil: "Barack Obama podepsáním tohoto návrhu zákona vejde do dějin jako prezident, který zakotvil uvěznění bez řádného soudního přelíčení do amerického právního systému" (Barack Obama je navíc původní profesí právník, který přednášel ústavní právo na Chicagské univerzitě a před svým zvolením do prezidentského úřadu označil zadržování osob na neurčitou dobu za "černou díru bezpráví" -- pozn. aut.), s tím, že sám vždy zdůrazňoval, že chce stát na straně dějin, ačkoliv ve skutečnosti stojí na špatné straně.

Americký specialista na ústavní právo Glenn Greenwald v analýze Obama to sign indefinite detention into law, kde rozebírá právní záležitosti celé kauzy, upozorňuje na skutečnost, že prezident Obama neměl v úmyslu vetovat daný návrh zákona kvůli kontroverznímu ustanovení, jež má drasticky osekat práva Američanů a Neameričanů zároveň, z nějakého lidského nebo justičního ohledu, nýbrž proto, aby si výsadu koho uvěznit a koho ne mohl ponechat ve své pravomoci a nikoliv v pravomoci Kongresu. Greenwald v textu zajímavě píše o tom, že prezident Obama, ačkoliv chtěl uzavřít věznici na Guantánamu, nikdy neměl v úmysl zrušit zadržování vězňů na neurčitou dobu. Obrovská kontroverze ohledně existence věznice na Guantánamu vypukla především kvůli tomu, že tam byli vězněni lidé bez soudu, aniž by byli obviněni z nějakého konkrétního zločinu. Změnilo by se místo věznění (Guantánamo), nicméně tamní praktiky by se prováděly dál, a ty, jak tvrdí Greenwald, Obama vždy prosazoval.

Americký list Los Angeles Times otiskl již koncem září velice kritický článek s názvem Obama: A Disaster for Civil Liberties, kde se pojednává o neblahém vlivu prezidentových pravomocí. Jeho autor, profesor práv z Univerzity George Washingtona Jonathan Turley, si skutečně nebere servítky a pouští se do Obamy s podtitulem, že tento americký prezident může v otázce občanských svobod vejít do dějin jako nejhorší americký prezident. Ačkoliv autor zjevně kritizuje politiku Demokratické strany a jejího lídra zprava, nezamlčuje porušování lidských práv během vlády G. W. Bushe. Nicméně tvrdí, že Obama místo toho, aby tyto justiční aberace smetl se stolu a zjednal nápravu, je ještě podstatněji rozšiřuje. S tímto tvrzením se dá podle mého soudu naprosto souhlasit -- kupříkladu žádný americký prezident vyjma Baracka Obamy neměl pravomoc beztrestně usmrtit amerického občana. Zde se skutečně dostáváme na pořádně horkou půdu. Přes složité právní mechanismy a manipulace je zjevné, že Spojené státy kráčí mílovými kroky k právnímu infernu.

0
Vytisknout
10474

Diskuse

Obsah vydání | 16. 12. 2011