Vraťte nám stát - do kavárny Slavia, prosím?

5. 4. 2012 / Karel Dolejší

čas čtení 15 minut

Zveřejnění odposlechů telefonátů mezi Bémem a Janouškem vyvolalo ve veřejnosti otázky, jak je to vlastně s podstatou politického systému, v němž žijeme. Nejde jen o případ jednoho politika a jednoho lobbisty, ale o samotnou legitimitu systému parlamentní demokracie v ČR. Tento systém byl v minulých dnech veřejnosti představen coby velký a cynický podvod založený na zákulisních manipulacích politiky i médii. Krize legitimity politiky jako celku uprostřed širší evropské krize, to není nějaká malá obtíž, ale zásadní problém. Krajní situace si může vyžádat i krajní řešení - i to by ovšem mělo splňovat přinejmenším dvě elementární zásady: Nemohu sám porušovat principy, o nichž tvrdím, že je právě hodlám prosadit; a jde-li o obnovu legitimity, ještě více než kdy jindy platí, že špatných prostředků nelze nikdy použít k dobrým cílům.

Zatímco některá uskupení dlouhodobě pracují na politických alternativách a jiné iniciativy nedávno vystoupily s radikálními požadavky přímo v ulicích, ještě jiné pokračují v adaptaci koncepcí občanské společnosti a transparentnosti na aktuální podmínky. Posledně jmenovaní představili své názory a nápady na včerejší tiskové konferenci v pražské kavárně Krásný ztráty. Zde je jejich základní prohlášení.

Ukradli jste nám stát, vraťte ho zpátky!

Zveřejněné odposlechy bývalého pražského primátora a poslance Pavla Béma s lobbistou Romanem Janouškem jsou poslední kapkou v podlomené důvěře občanů v demokratický vývoj České republiky. Politické síly, dílem i justice a policie, jsou zkorumpovány a za fasádou předstírané demokracie prokazatelně řízeny mafiánsko-zločineckými strukturami. Situace se vymkla kontrole parlamentu, vládě a dalším institucím právního státu. Značná část politických elit je dnes nepochybně terčem vydírání.

Politika se privatizuje, o veřejných věcech rozhodují místo voličů a jejich zvolených zástupců nikým nevolení "kmotři", "šibalové" a organizovaní zločinci. Je ohrožen a destabilizován ústavní systém. V rámci právního státu smějí veškeré orgány veřejné moci činit jen a výhradně to, co jim zákon umožňuje. Orgány a představitelé veřejné moci se takto nechovají a odmítají za tento stav převzít odpovědnost, kterou jim ukládá zákon. V řadách policie, státních zastupitelství i soudů jsou prokazatelně spojenci a přátelé lobbistů a mafiánů. Nelze věřit, že i jasné korupční aféry budou vyšetřeny. Ze zveřejněných odposlechů je zřejmé, že to je jen špička ledovce. Výběrová řízení při zakázkách i při obsazování funkcí ve veřejné správě jsou manipulována. Naprosto šokující a v demokracii nepřípustné jsou pokusy umlčet nepohodlná média.

Je proto nutné přistoupit ke změnám, jež povedou k obnovení skutečné demokracie a právního státu i důvěry občanů v právo a rovnost před zákonem.

Považujeme za absurdní očekávat od občanů další oběti, vystavovat je zdražování a hrozit vyššími daněmi, když z organizovaného rozkrádání veřejných peněz občané financují celé skupiny na politiky napojených "kmotrů", gangsterů a vyděračů. Prvořadou funkcí a důvodem existence státu je, aby sloužil občanům. Pokud je ohrožuje, vytváří podmínky pro to, aby občané uplatnili své právo na odpor, nevyslyší -li jejich legitimní požadavky orgány státu, které jsou povolány ke zjednání nápravy.

V zájmu obnovení elementární důvěry občanů v demokracii a právní stát požadujeme:

  • Okamžité zřízení občanské parlamentní komise pro vyšetření napojení organizovaného zločinu a tzv. kmotrů na politiku, veřejnou správu a justici, v níž budou zastoupeni především zástupci protikorupčních iniciativ, zástupci akademické obce, duchovní, bývalí političtí vězni a další důvěryhodné osobnosti. Politici, jako námi volení a z našich daní placení zástupci, by měli vnímat, že to je pokus o rozumné řešení situace. Nepřijetí tohoto požadavku budeme vnímat jako tragický signál pro voliče před volbami. Proto by měl být splněn do konce měsíce května tohoto roku.
  • Odtajnění a zveřejnění materiálů, které shromáždila za poslední roky BIS, týkajících se aktivit lobbistů, "kmotrů" a mafiánů a jejich propojení na politiky a další veřejné činitele, a vyvození odpovědnosti, včetně trestní, vůči všem aktérům i vůči těm, kteří tyto informace měli a v souladu se zákonem nekonali.
  • Oba tyto požadavky předpokládají urychlenou změnu zákona.
  • Ukradený stát i politici se musejí vrátit pod svrchovanou kontrolu práva, ústavy a občanů.

K tomu je nezbytné uskutečnit nejprve tyto změny:

  • Zásadní změnu financování politických stran: omezení výdajů na kampaně, zákaz nejnákladnějších forem kampaně, omezení financování politických stran jen na fyzické osoby, úplné elektronické zveřejnění všech finančních toků souvisejících s financováním stran a kampaněmi, včetně smluv, slev apod., a především tvrdé sankce při porušení těchto pravidel.
  • Požadujeme přijetí zákona na prokazování původu majetku politiků a veřejných činitelů včetně osob blízkých a výrazné zdanění legálně nedoloženého majetku. Požadujeme důsledné uplatňování již dnes existujících daňových zákonů a zákonů proti praní špinavých peněz. Viníci musejí být potrestáni.
  • Důsledné rozkrytí vlastníků firem, které se ucházejí o veřejné peníze. Stát nesmí dávat peníze daňových poplatníků neprůhledným firmám, které mohou být spojeny s politiky, úředníky, korupčníky a mafiány.
  • Nechceme, aby byla Česká republika rájem hazardu. Požadujeme zamezit praní špinavých peněz přes hazard, požadujeme jeho zdanění a regulaci na úroveň právních evropských států.
  • Nezpochybnitelným právem občanů je mít svobodný přístup ke kontrole práce zástupců, které si zvolili. Požadujeme nutnost neodkladného zahájení práce na novém znění zákona, který by připravil ustanovování členů rad veřejnoprávních médií tak, aby většina členů byla delegována přímo společenskými a občanskými sdruženími a svazy reprezentujícími kulturní, regionální, sociální, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostně menšinové zájmy.

Vyzýváme politiky, úředníky, státní zástupce, policisty a soudce, ať se nebojí pomoci rozkrýt napojení organizovaného zločinu na politiku a veřejnou správu. Jinak se stáváme opovrženíhodnou, zaostalou zemí.

Vyzýváme občany, aby se nebáli dávat najevo veřejné opovržení těmi, kteří napomáhají korupci a organizovanému zločinu a mají prospěch z jeho výnosů.

Zdroj: ZDE

***

Jak vidět, sdružení občanských iniciativ a protikorupčních organizací seskupené kolem uvedené výzvy předkládá daleko promyšlenější a sofistikovanější požadavky než například Holešovská výzva. Zároveň má také zcela odlišnou představu o průběhu nápravy stávajících poměrů: Odchod vlády a její  výměna za současnou opozici prostřednictvím předčasných voleb by nic nevyřešil, protože i tato opozice je součástí téhož systému řízení politiků podnikatelskými subjekty pochybného charakteru. Namísto toho má důvěru v demokratický systém regenerovat postup charakterizovaný odstoupením od partitokracie k občanské společnosti, která obnoví transparentnost politického procesu. Návrhů které jsou s výzvou spojeny je vícero - ve skutečnosti lze dokonce konstatovat, že jde o úctyhodné množství myšlenek - a ještě se k některým v závěru vrátím. Centrální pozici však zaujímá požadavek zřízení občanské vyšetřovací komise schválené parlamentem a vybavené pravomocemi orgánů činných v trestním řízení, která by dostala k dispozici materiály shromažďované od roku 2007 Bezpečnostní informační službou v souvislosti s obavou, že korupce a klientelismus dosáhly v ČR takového stupně, že ohrožují parlamentní demokracii.

Ďábel bývá ukryt v detailu. Na tiskové konferenci kde jménem organizátorů výzvy vystoupili například Břetislav Rychlík nebo Hana Marvanová, a kde bylo v publiku možno zahlédnout tváře Jiřiny Šiklové, Moniky Pajerové či Ivana Gabala, zaznělo celé spektrum diagnóz a návrhů na zlepšení situace v této zemi. Podle Karla Janečka z Nadačního fondu proti korupci je současná situace nepřijatelná nejen "eticky a morálně", ale i ekonomicky, protože každý občan platí do kapes korupčníků tisíc korun měsíčně, k čemuž dále přistupují nepřímé náklady v podobě neefektivní alokace kapitálu do pochybných projektů. Atd. Když se však jeden z přítomných dotázal, zda a jak může sám nominovat zástupce do případné občanské komise, dostalo se mu vyhýbavé odpovědi. Stejně jsem pochodil i já. V reakcích na jednoznačně položený dotaz zazněly poznámky týkající se německého pojetí složení rad veřejnoprávních médií či ujištění o tom, že jednání komise by byla veřejná. Ve srovnání s tím,  jak podrobně jsou už některé jiné věci rozpracovány, je tvrzení, že v centrální otázce vyšetřovací komise "jsme na začátku" a musíme počkat "co nám politici dovolí", jakýmsi tónem, který do akordu naprosto nezapadá. To že v komisi mají usednout "důvěryhodné osobnosti z občanské společnosti" je charakteristika naprosto nedostačující, nevíme-li ani v nejmenším, jaké má být výběrové kritérium. 

"Důvěryhodnost" předně nikdy není pojem autoreferenční, ale relační. A vůbec by bylo záhodno - jde-li o otázky moci, která jak známo korumpuje - vyhýbat se soustavně výrazům sugerujícím jakousi neměnnou esenciálnost a hovořit vždy spíše o "důvěře" než "důvěryhodnosti". O důvěře, kterou je třeba neustále osvědčovat. Nikoliv o snad údajně nezkorumpovatelném charakteru "důvěryhodného". 

Do občanské společnosti toho také patří trochu víc než některé vybrané občanské iniciativy a protikorupční organizace, či subjekty stručně zmíněné v prohlášení. Patří sem například sdružení ProAlt, které podle včerejšího vyjádření signatářů výzvy společnost "štěpí" více než oni sami (více než Jiřina Šiklová odhodlaná mýlit se s Bushem?), nebo sdružení Alternativa zdola. Zástupci ani jedné z těchto organizací v souvislosti s případným vznikem komise podle vlastního vyjádření nebyli osloveni. A výraz "odbory" nepadl na konferenci ani jednou. Někomu snad může přijít pedantské zmíním-li též spolky zahrádkářů a dobrovolných hasičů, leč také ony do občanské společnosti nesporně patří - tím spíše, je-li už řeč např. o bývalých politických vězních.

Projekt obnovení důvěry v parlamentní demokracii a regenerace její legitimity prostřednictvím vyšetření zdokumentovaných případů politické korupce nezávislou komisí musí splňovat některé elementární podmínky, aby vyhověl deklarovanému účelu. Komise sama musí být od počátku reprezentativně složená a legitimní, musí pracovat "neprůstřelně" transparentně - a to všechno musí platit od počátku, bez výmluv. Nic takového ovšem dosud neexistuje. 

Česká společnost má za sebou bohatou historii politického využití kompromitujících materiálů. Začala v okamžiku, kdy poválečná KSČ obsazením ministerstva vnitra získala přístup k seznamům nacistických kolaborantů a mohla těmito osobami následně libovolně manipulovat. (Prokurátor Urválek vedoucí politické procesy 50. let byl pouze špičkou kolaborantského ledovce ve službách bolševické moci.) Po normalizačních čistkách až do konce bývalého režimu se v této zemi vládlo na základě pečlivě shromažďovaných složek s kompromitujícími materiály, které zabezpečovaly vydíratelnost držitelů politických funkcí. Po tom všem už bychom se snad mohli trochu poučit. Perspektiva "očištění" vybraných (pravicových) zkorumpovaných politiků výměnou za různé koncese pro vybrané organizace je něco, co bude jistě rozhořčeně odmítnuto; po mém soudu jde však o naprosto reálné nebezpečí v případě, že by - hypoteticky - vznikla jakási netransparentně složená vyšetřovací komise "důvěryhodných" občanů s privilegovaným přístupem k utajovaným materiálům kompromitujícím české politiky. Jsem rozhodně pro to, aby stát byl navrácen občanům. Pokud by však měl skončit v rukou vybraných kamarádů z kavárny Slavia, bych bych myslím mnohem radši, kdyby zůstal nadále rozdělen mezi konkurující si mafiánská centra neschopná získat nad ním absolutní kontrolu. 

***

Je jedině chvályhodné, jestliže iniciativa "Vyměňme politiky" konstatuje, že výměna jednotlivců při zachování korupčních poměrů není řešením, a požaduje nyní systémový přístup. Lze souhlasit s Hanou Marvanovou, že celá záležitost nesmí skončit předčasnými volbami, ale je nutno dospět až k vyvození konkrétní odpovědnosti ústavních činitelů za současnou situaci - přičemž to nemohou zajistit poslanci, kteří jsou sami ve střetu zájmů. Jistě je třeba znovu diskutovat o rozpartajničení rad veřejnoprávních médií, i když v tuto chvíli byl jeden z předložených legislativních návrhů právě potopen. Když "Inventura demokracie" navrhuje transparentní účty politických stran s možností elektronických výpisů či zákonné omezení výše prostředků na politické kampaně, není třeba k tomu v principu nic přidávat. Požadavek na prokazování původu majetku veřejných činitelů, a to i zpětně, také není nijak kontroverzní - stejně jako zprůhlednění vlastnické struktury společností ucházejících se o veřejné zakázky. 

Návrhů je na stole spousta a jistě má cenu sledovat, jaké další se kolem výzvy "Ukradli jste nám stát, vraťte ho zpátky!" postupně vynoří. 

Žádný z nich by však neměl odvést pozornost publika od otázky, jak to vlastně má být s onou tajemnou občanskou vyšetřovací komisí, která by se dostala k politicky nejvýbušnějším materiálům od roku 1989.

Kromě strachu z toho, kdo vlastně řídí zkorumpované politiky, je na místě snad ještě větší obava, že snad kdesi v něčím šupleti už leží seznam budoucích členů takové komise...

0
Vytisknout
11305

Diskuse

Obsah vydání | 10. 4. 2012