Donald Trump sdílí návrh mírové dohody s Íránem s Izraelem a dalšími spojenci

29. 5. 2026

 

Teherán ve čtvrtek zaútočil na americkou leteckou základnu v Kuvajtu poté, co Washington zasáhl to, co popsal jako operaci íránských dronů poblíž Hormuzského průlivu, což podtrhuje křehkou situaci, jelikož vyjednavači obou stran odmítají ustoupit v konečných bodech neshody. Očekávalo se, že Trumpova středeční vláda bude dohodu projednávat, ale Axios uvedl, že americký prezident řekl, že potřebuje ještě pár dní na rozmyšlenou.

Návrh, který Trump sdílel, se nijak výrazně neliší od toho, který již několik dní koluje po Blízkém východě a podle něhož by byl Hormuzský průliv otevřen pro komerční lodní dopravu, byla by zrušena americká blokáda íránských přístavů a Írán by získal přístup k až 12 miliardám dolarů (9 miliard liber) zmrazených aktiv.

Cílem by bylo, aby se komerční lodní doprava v průlivu do 30 dnů vrátila na předválečnou úroveň a aby se zahájila jednání o budoucnosti íránského jaderného programu, která by měla trvat až 60 dnů. To by zahrnovalo diskuse o zásobách vysoce obohaceného uranu, časově omezené pozastavení dalšího obohacování a dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), jaderného dozoru OSN. Írán by se zřekl použití jaderných zbraní.

Čína tlačí na to, aby jakoukoli dohodu ratifikovala Rada bezpečnosti OSN.

Současný rozsah dohody by byl pro Izrael velmi nepřijatelný, protože odkládá jakékoli pevné jaderné závazky Íránu a vyžaduje trvalé příměří zahrnující Libanon.

Návrh je méně konkrétní než verze z Teheránu, pokud jde o zrušení sankcí na íránský vývoz ropy a petrochemických produktů. Rovněž prosazuje bezplatnou plavbu v Hormuzském průlivu.

Írán se snaží vyjednat s Ománem dohodu oddělenou od jakéhokoli memoranda o porozumění, které by vedlo k uvalení poplatků za „navigační služby“. V prohlášení, na které Muscat oficiálně nereagoval, Trump ve středu pohrozil, že Omán „vyhodí do vzduchu“, pokud se pokusí uzavřít s Teheránem dohodu zahrnující zavedení poplatků.

Námořnictvo Islámské revoluční gardy vydalo prohlášení, v němž znovu potvrdilo svou kontrolu nad průlivem a uvedlo, že v uplynulých 24 hodinách bylo 26 obchodním lodím a ropným tankerům uděleno povolení k průjezdu vodní cestou.

IRGC uvedla, že „žádost o povolení je povinná a průjezd jinými trasami bude považován za narušení“. Ve středu v noci zasáhla, aby zabránila čtyřem lodím, které se pokoušely proplout průlivem s vypnutými transpondéry. Uvedla, že dvě byly zastaveny na místě a dvě donuceny k návratu.

Dosavadní střety mezi USA a Íránem nezastavily jejich nepřímý kontakt zprostředkovaný Pákistánem a Katarem, ale pokud provozovatelé ropných tankerů zintenzivní své snahy o průplav průlivem bez íránského povolení, mohlo by dojít ke zhroucení křehkého příměří dohodnutého 8. dubna.

Ceny ropy ve čtvrtek ráno vzrostly o 2 %, ale zůstaly pod hranicí 100 dolarů za barel.

V Moskvě íránský náměstek ministra zahraničí Ali Bagheri zopakoval požadavek, aby byly zmrazené prostředky bez jakýchkoli podmínek uvolněny na íránské bankovní účty.

Washington na to reagoval uvalením sankcí na nově vzniklou íránskou Úřad pro průliv v Perském zálivu, který byl zřízen za účelem řízení průjezdu plavidel touto vodní cestou. Teherán se snaží získat souhlas Ománu s koordinací. Americký ministr financí Scott Bessent ve čtvrtek pohrozil, že se zaměří na Omán, pokud pomůže zavést systém mýtného v průlivu, a varoval před sankcemi proti všem zapojeným zemím.

Vzhledem k rostoucímu napětí v Íránu ohledně toho, zda je moudré vyjednávat s Trumpem, nejvyšší vůdce země Mojtaba Chameneí vyzval úředníky, aby z rozdílů nedělali rozkoly a zajistili, aby se parlament, který je momentálně uzavřen, zabýval ekonomickými obavami veřejnosti.

Chameneí uvedl, že USA a Izrael se snaží „srazit zemi na kolena“. „Slepý plán nepřítele ... spočívá v tom, že chce vyvolat rozkol a zkázu, aby tak kompenzoval své vojenské porážky,“ řekl.

Vysocí diplomaté v Ománu byli údajně šokováni a rozhořčeni Trumpovou hrozbou ze středy.

Omán, považovaný za západního spojence se závazkem k zprostředkování na Blízkém východě, vede s Íránem rozhovory o budoucnosti průlivu, ale není nakloněn dohodě, která by vedla k mýtnému nebo k tvrdému íránskému zasahování do svobodné plavby. Ománské noviny o Trumpově hrozbě neinformovaly.

Jako známku pokračujícího útlaku v Íránu Amnesty International uvedla, že od zahájení ofenzívy USA a Izraele 28. února zadržely úřady více než 6 000 lidí, včetně demonstrantů, novinářů, právníků, obhájců lidských práv, disidentů a příslušníků etnických a náboženských menšin.

Zdroj v angličtině ZDE