Může vláda padnout?

26. 4. 2012 / Marek Řezanka

Je vůbec nějaká pravděpodobnost, že by se datum 27. 4. stalo vládě Petra Nečase osudovým a vláda by sama sobě vyslovila nedůvěru?

Dlouhodobě patřím ke skeptikům, kteří zastávají názor, že to možné není, a to z toho důvodu, že se tato vláda nezodpovídá občanům, ale je závislá na podpoře nejrůznějších lobby od penzijních fondů až po dřevozpracující průmysl.

Proto jsem nesdílel pozdně aprílové nadšení některých lidí, kteří se domnívali, že ve vládě nastal zásadní rozkol, který ji položí, a to jenom pár desítek hodin poté, kdy si vyslovila důvěru navzdory námitkám opozice.

Vycházím-li z premisy, že vláda ještě nedokončila vše, co slíbila -- a nejedná se o sliby voličům -- a že někteří poslanci by po pádu vlády čelili značným finančním obtížím a museli by se adaptovat na podmínky, které svými zákony vytvořili pro jiné, z nichž jim samotným však vstávají vlasy hrůzou, potom zde žádný prostor pro vypsání nových voleb není.

Shrňme si však postavení všech tří aktérů Nečasovy vlády.

Nejhůře jsou na tom Věci veřejné. Naoko se rozpadly, voličskou přízeň nemají, jsou pošpiněny a zostuzeny. Pro ně je jedinou šancí se rozdvojit, aby jedna půlka vládla a druhá kroky té vládnoucí kritizovala a sbírala hlasy pro další volby v roce 2014. Dobře na tom není ani ODS, která je vnitřně patrně rozštěpená mnohem více než jsou Věci veřejné. Mnohým členům ODS leží v žaludku ministr Kalousek a jeho daňová politika, jež ODS poškozuje. Řada jich již z ODS odešla.

Této straně nepomáhá ani série afér jejích čelných představitelů, ať již A. Vondry či M. Kocourka. A neprospívá jí ani mimořádně slabý premiér, který odvolává, co slíbil, a tváří se přitom jako svatá Dala.

Nejlépe se na tom zdá být stále TOP09, před níž se po kolenou plazí jak "odporné a slizké" veverky, tak pošramocená ODS, jež nabízí TOP09 sjednocení v senátních volbách, aby měla proti levici aspoň nějakou šanci.

Co ukazují průzkumy veřejného mínění? Nejprve vyvolaly hysterii z možného návratu komunistů k moci, jakkoli nereálného, výsledky agentury CVVM, která KSČM ve volbách přisoudila druhé místo za ČSSD, aby vzápětí společnost Median přinesla úplně jiný obrázek, v němž možná koalice ODS, TOP09 a KDU-ČSL by ČSSD již opět hodně šlapala na paty.

Opravdu se veřejné mínění během chvíle mění rychleji než stav na frontě za první světové války (myšleno slovy J. Švejka)?

Nebo jsou příčinou rozdílů naprosto nesrovnatelné vzorky šetřené populace?

Anebo jsou výsledkem šetření machinace s daty?

Jak si v průzkumech veřejného mínění například vede Pirátská strana?

Nebo snad je lepší některé informace (snad v zájmu demokracie?) zamlčovat?

Či jde zkrátka pouze o to, že první průzkum měl lidi vyděsit hrozbou "rudého zla", aby vzápětí tytéž lidi uklidnil, že by pro pravici předčasné volby zase tak špatné nebyly a že tedy není čeho se bát?

Koketuje snad aspoň jeden z partnerů trojkoaliční vlády s myšlenkou předčasných voleb?

Pokud ano, potom to bude největší hazardní hráč ve vládě, a to M. Kalousek. Kalousek, kterého majitel Student Agency, Radim Jančura, označil za nejbohatšího člověka v zemi a obvinil ho z uzavírání nevýhodných smluv pro Českou republiku. Kalousek, kterého bývalý vedoucí komplexního odboru geologie při Moravských naftových dolech, a.s. Hodonín, jeden z bývalých zástupců ČSR v UNESCO, RCMNS, Geodynamics, absolvent postgraduálu na pařížské Sorbonně a bývalý disident (PO, č.26723, pod dohledem StB Hodonín), Rudolf Jiříček otevřeně obvinil z podvodů. Kalousek, který nedávno podstoupil rozvodovou proceduru, na niž by z určitého úhlu šlo nazírat i jako na způsob odclonění peněz.

Ministr Kalousek si jistě uvědomuje neoblíbenost vlády, v níž působí a v níž vystupuje jako větší dirigent než předseda vlády Nečas.

Uvědomuje si, jak se zdiskreditoval jeden z pilířů vlády, a to Věci veřejné, s nimiž se již ve vládě nepočítá. Zato se až moc počítá se všemi Véčkaři, kteří ochotně svými hlasy vládu podrží, třeba navzdory svým bývalým voličům, před nimiž ale cítí neskonalou odpovědnost udržet se u moci.

Ministr Kalousek nemá rád, když má působit v krajně neoblíbeném subjektu.

Když se krajně nepopulární stala KDU-ČSL, a to do značné míry i díky panu Kalouskovi, založil TOP09.

Když teče vládě do bot, poohlíží se po jiné formaci s tím, že jediné, co by mělo zůstat, je jeho působení v další vládě. Ono, i kdyby někomu něco bylo slíbeno, kde je psáno, že to nové volby překazí?

Co když by tomu mělo být právě naopak?

Taková koalice ČSSD s TOP09 by mohla pro určité elity znamenat výhru. Jednak by vzala vítr z plachet všem, kdo by čekali nějakou alternativu, vzala by lidem poslední iluze, že je současná opozice zachrání.

Byla by to vláda stabilnější, v Evropě respektovanější a v případě vítězství politiky Fiskálního paktu plně v EU uznávaná, neboť ministr Kalousek škrtá přesně, jak Pakt předepisuje.

A ČSSD tomu tleská a tváří se, že jde o projev evropanství. Byla by to vláda, jež by lidem konečně naznačila, že řešit jejich problémy v rámci současného systému nelze.

A toto by mělo dojít i ČSSD, pokud ovšem o nějakou systémovou alternativu stojí. Pokud ne, nemůže se divit, že za ní lidé nestojí, protože k udržení kapitalismu jim bohatě stačí ODS, TOP09 a nějaká další středo-pravicová strana do počtu, klidně opět KDU-ČSL.

Nadějí pravice je, že v řádném termínu dalších voleb nastoupí na scénu nový politický subjekt, např. pod vedením V. Klause, do nějž by přešlo i několik zasloužilých Véčkařů, třeba "nejlepší exministr školství" J. Dobeš či exministr dopravy V. Bárta. Aby měla tato strana šanci, potřebuje bezpodmínečně, aby současná vláda dovládla a aby V. Klaus měl k čemu se vyjadřovat a zdánlivě stupňoval svůj rozpor s P. Nečasem.

Problém ČSSD je v tom, že v ní až příliš silné slovo mají lidé typu P. Hulinského, což se naposledy projevilo například v zamítnutí kandidatury A. Šabatové do Senátu ČR.

Lidé ale nestojí o jedno a totéž v bledě modrém či oranžovém. Jsou často v situaci, kdy potřebují skutečnou změnu, kdy očekávají signál, že se ČSSD nebrání krokům směřujícím k posílení jejich práv, že nebrání zavedení obecného referenda, jež by pro ně bylo dosažitelné a Poslaneckou sněmovnou ČR nevetovatelné.

Může tedy vláda padnout? Ano, může. Ale obávám se, že by nebyla na místě radost z nástupu něčeho nového, lepšího, z nástupu alternativy k dosavadnímu asociálnímu uskupení. Tak jako v matematice nemají některé rovnice a nerovnice řešení v oboru čísel reálných, nemá řešení současná krize v daném kapitalistickém systému.

Matematika však zná ještě čísla komplexní.

Stejně tak pro společnost existují alternativní modely, třebaže v praxi ještě neozkoušené. Ale kdyby vždy převážila obava z něčeho nového, nebyl by možný například technický pokrok. Bude hodně záležet na občanech ČR, jakou cestou budou chtít jít. Zda pouze cestou "nových tváří" (z nichž nejméně polovina je již pěkně profláknutých), nebo cestou nového systému. O něm však při vyslovování (ne)důvěry vládě nepadne ani slovo.

Zbývá ještě jedna otázka: Může mít vyslovení důvěry vládě pro tuto zemi nějaké pozitivum? Podle mě ano. A to skutečnost, že TOP09 raději zvolí méně stabilní variantu, než by šla do holportu s ČSSD.

Znamenalo by to totiž, že ČSSD ještě úplně na své historické poslání nezapomněla a že dosud nějaké mantinely, za něž není ochotna jít, má. A sám tento fakt by za aspoň malé úlevné oddechnutí stál.

0
Vytisknout
5916

Diskuse

Obsah vydání | 27. 4. 2012