O co jde ministru Hegerovi?

19. 6. 2012 / Jiří Baťa

čas čtení 7 minut

Listopadová revoluce v 89 roce a následující léta převzala nová vládní garnitura zdravotnictví ve stavu, kdy bylo, objektivně řečeno, jen stěží možné hledat nějaký výrazný nedostatek. Poznamenávám, že zdravotnictví v tehdejší ČSSR zabezpečovalo svými službami (spolu s dalšími státními orgány jako např. Českou pojišťovnou) cca 15 milionů občanů, na tehdejší dobu a možnosti bez výrazných nedostatků, ale na druhé straně přesto s významnými úspěchy na mezinárodním poli. Tento stav se nacházel v roce 1989, srovnatelně s jinými evropskými státy té doby. Od r. 1989 zcela výrazně pokročila věda a technika ve světě v mnohém, tedy i v oblasti péče o zdraví lidí, tedy ve zdravotnictví. Zcela zákonitě pak z toho vyplývá, že o nové technologie, postupy, medikamenty a mnohé jiné s tímto pokrokem související (včetně změny režimu), má pro jejich uplatnění v praxi společného jmenovatele : finance, jinými slovy peníze, potažmo komercionalizace a byznys.

Nutno konstatovat, že ani těch (rozuměj peněz) po listopadu 89 nebylo ve státní kase málo (a nejen na účtu zdravotnictví, ale i sociálním zabezpečení) z čehož vyplývá, že bylo-li možné "ukočírovat" čs. zdravotnictví na dobré, ne-li vysoké úrovni za vedení státu tolik podceňovanými komunisty, pak mělo být "hračkou" pro nové vedení státu v tomto trendu pokračovat. Nestalo se tak, protože nastoupil zcela opačný trend a sice ne pokračování v bezplatné péči státu o občany a jejich zdraví, ale zdravotnictví se mělo přeměnit (a také se tak stalo) v byznys a péče o zdraví lidu se měla nakupovat jako zboží. I to se uskutečnilo. Stačí připomenout záměry politiků k privatizaci nemocnic a zdravotnických zařízení, Julínkovu reformu, poplatky u lékaře, v lékárnách, v nemocnicích, použití vozů První pomoci a celá řada dalších úkonů. K lítosti všech nemocných a zdravotně postižených nutno konstatovat, že je v tomto trendu pokračováno.

Nejnovější "novinkou" ministra zdravotnictví Hegera je tzv. "platba za výběr lékaře!" Jsem vážně na pochybách, jaké byly příčiny vzniku této nehoráznosti když si uvědomím, že vedra začala teprve předevčírem, pan ministr tuto myšlenku vyslovil v nedělním pořadu Partie na Primě, takže se toto myšlenkové vnuknutí muselo panu ministrovi "přihodit" již o několik dnů dříve, kdy počasí bylo relativně dobré pro přemýšlení nejen pro pana ministra. Co vedlo ministra Hegera k tomuto, z rámce relevantního myšlení vybočujícího nápadu či myšlence? Podle jeho slov prý: "V medicině existuje segment, kde šedá ekonomika funguje a to je třeba vymýtit"! Aby se tomu zabránilo, budou si moci pacienti svého vybraného lékaře zaplatit. Co to má však společného s poskytováním lékařské péče, notabene se zkvalitněním a dostupností?

Je-li lékař nějakým způsobem řazen mezi "šedou ekonomiku" a tato skutečnost je někomu známa, je to záležitost státních orgánů a ne občana, aby se tomu zabránilo! Jenže jak již výše zmíněno, zdravotnictví se mění v byznys z čehož vyplývá, že vše co je se zdravím člověka spojeno, musí být zaplaceno. Jde ještě vůbec o péči nemocné v duchu či ve smyslu Hippokratova odkazu? Zde je řeč o penězích, platbách, účtech, rozpočtu? Ani slovo a přesto pan ministr chce, aby si pacient jen za to, že si vybere nějakého lékaře, zaplatil a to už nemluvím o zmíněných platbách v nemocnici, poplatcích u lékaře atd.

Ne, nejde již jen o zásadní princip zdravotnictví, protože objektivně řečeno, naše zdravotnictví jako takové co do úrovně kvality není špatné, jen se jej politici snaží co nejvíce zkomercionalizovat. To potom zanechává občas i stíny na výkonech a procesech léčení, protože peníze hrají roli i v samotné práci lékařů a zdravotního personálu, kladou si podmínky, dávají ultimáta. Je to zapotřebí? Jak se to vezme, protože i lékař je jen člověk, který tak jako jiný zaměstnanec má nárok na stanovenou pracovní dobu, případně přesčasy. Jenže byznys je byznys, ten je nutí dělat více za relativně méně peněz. Není divu, že se i lékaři bouří, jsa si vědomi, že jejich vykonaná práce má svou hodnotu, na té však vydělávají buďto pojišťovny, nebo nemocnice samotné.

Pan ministr ovšem hodlá tuto šedou ekonomiku zoficiálnit, což považuje za "správný krok". Dá se však o tom silně pochybovat, nicméně už jsme si zvykli, že jak ministr Heger, ministr Drábek, ministr Kalousek (všichni TOP 09) vždy a v každém případě ve svých duchaplných a ojedinělých "dílech" vidí jen a jen pozitivum. O negativních dopadech či následcích nechtějí ani slyšet. Pro pana ministra Hegera je zřejmě východisko pro potírání šedé ekonomiky ji legalizovat.

Nevím, zda si pan ministr nevzal příklad z částečné legalizace drog, kde rovněž její nebezpečnost a nárůst hrozil nevyčíslitelnými škodami, takže poslanci nakonec jisté druhy drog legalizovali, jenže drogy a lékařská práce v rozporu se zákonem a morálkou u vysoce vzdělaných a erudovaných lidí je přece jenom podstatný rozdíl. Nicméně krédo pana ministra je jasné. Vyhánět čerta ďáblem přece přinese (komu či pro koho) zase jenom zisk a otázka, zda to nějak zlepší úroveň zdravotnictví obecně, je myslím úplně zbytečná.

Pane ministře, chce to mokrý a studený hadr na rozpálené čelo, chladněji a rozvážněji uvažovat. České zdravotnictví není špatné, jen to chce jiného ministra, jiné lidi do vedení nemocnic, zrušení několik pojišťoven a uvidíte, že to půjde i bez Vás a "kupování si svého lékaře". Konec konců, kdo si jej koupit chce, ten si jej koupí vždy. Možná právě proto, že to bude z jeho hlediska Vámi tolik propagovaný "nadstandard". Má-li kdo peníze, ať platí. Zda to bude v souladu s morálkou, etikou a slibem lékaře, je věc druhá (viz závěr Hippokratovy přísahy: "Budu-li tuto přísahu zachovávat a řádně plnit, nechť je mi dopřáno žít navždy šťastně, požívat úcty u všech lidí a těšit se z plodů svého umění. Jestliže ji však poruším a poskvrním, staniž se mi pravý opak." Co Vám to říká, pane ministře, MUDr. Leoši Hegere?

0
Vytisknout
5715

Diskuse

Obsah vydání | 19. 6. 2012