Česká televize bezdůvodně urazila vynálezce

18. 6. 2012

Šokoval mě urážlivý pořad České televize Den D, přesněji jeho díl, který ČT 1 odvysílala 13. 6. 2012 ZDE. Na mysli mám část televizní show po její dvacáté minutě, píše Richard Halama.

Pořad spočívá v tom, že autor představuje skupině investorů svůj projekt. Ti mohou nabídnout projektu finanční podporu výměnou za podíl, pokud tyto businessmany nápad přesvědčí.

Ve zmiňovaném pořadu vystoupil také pán v důchodu, Ing. Lumír Bula, který pracoval ve Vítkovicích. Ve svém volném čase se věnuje v Klubu zlepšovatelů vynálezům. Investorům představil svůj nápad, nicméně o něj v pořadu vůbec nešlo.

Ve chvíli, kdy je Lumír Bula představován divákům, je obrazovka rozpůlena. Jedna polovina zabírá současného vynálezce, druhá zobrazuje Vítkovické železárny v její socialistické minulosti a pravděpodobně současný Klub zlepšovatelů, zatímco do pozadí hraje budovatelská píseň, do které mluví hlasatel o životě vynálezce s typickým nadšením té doby. Je až zarážející, proč v momentě, kdy má Česká televize představit staršího a stále aktivního člověka, který celý život pracoval, vytvářel reálnou hodnotu, s níž lze obchodovat, jej automaticky vykresluje jako horlivého budovatele. Sám pan Lumír Bula se v pořadu o svých politických názorech ani slovem nezmínil, ani z jeho prezentace nejdou nijak odvodit. Pan Bula měl ostravský přízvuk (ale v pořadu na druhou stranu vystupovali lidé z různých koutů země a jejich specifická mluva k takovýmto předsudkům nevedla), měl své roky a pracoval ve velkém socialistickém podniku, tudíž, on sám musí být komunista, patetická hříčka minulého režimu, která i nyní, na stará kolena, potřebuje ke svému tvoření kolektiv -- Klub zlepšovatelů (dnes raději používáme místo slova kolektiv slovo team, ale to v souvislosti s panem Bulou samozřejmě nepadne, nezapadalo by to do image dělníka z padesátých let, kterou se mu produkce pořadu snažila přišít). Pejorativní vykreslení zkušeného inženýra jako nadšeného a režimem zmanipulovaného úderníka je nechutným a ubohým činem, slušného člověka nehodným.

Česká televize v pořadu Den D podsouvala divákům názor, že důchodci, kteří pracovali ve velkém podniku, jsou do televizních pořadů zvaní jen jako vtipné figurky pro smích. Čehož se ujali životem ošlehaní a moudrostí samotného krále Šalamouna překypující investoři. Nápadem pana Buly se nikdo z nich vlastně ani nezabýval, argumenty, které padly, ani nepotřebují bližší komentář. Samozřejmě nikdo nemusí ze slušnosti investovat své peníze do projektu, kterému nevěří, ale slušné odmítnutí bolí pořád méně, než výsměch.

Slova komentátora jsou však tím nejnechutnějším: "Investoři jsou zaskočeni. Jakoby na ně dýchla budovatelská éra minulého režimu z druhé poloviny dvacátého století." Proč? Proč tato slova, ptám se sám sebe! Pan Bula se o ně ničím nezasloužil. Punc naivního a ztraceného starce mu připsaly ty výkaly lidské existence zodpovědné za tento televizní odpad, dekadentní zábavu současnosti. Holt se pan Bula narodil do doby, kdy spolu lidé jednali jinak a nejspíš byl zvyklý na to, že si ho dotyční vyslechnou do konce. O tom, že se jedná o jakousi základní slušnost zřejmě investoři, krásní a bohatí, nevědí.

Komentátorův slovní průjem však pokračuje a neštítí se ani slov o úctě ke stáří a s klidem, po celém tom falešném divadle, říká: "Úsměvy se mísí s úctou ke stáří. Má v doupěti šanci na úspěch nostalgie a kolektivní myšlení pracujícího lidu?" Komentátor (stejně jako všichni, kteří jsou za scénář tohoto dílu zodpovědní) by se měl stydět nebo ještě lépe, vzdát se svého místa a zpytovat své svědomí či to, co tam místo něj vlastně má a pokusit se svůj podíl na něčem tak ohavném odčinit dobrovolnou dobročinností.

Odchod a loučení pana Lumíra Buly je televizí podán, stejně jako jeho příchod, hlasatelem z padesátých let, tentokrát alespoň bez dobových záběrů z Vítkovic, důležitou součástí českého průmyslu a také památkou chráněnou UNESCEM.

Žádná úcta. Tu by si ČT vůbec neměla brát do úst a špinit tak její význam. Česká televize by si měla sypat popel na hlavu a uvědomit si, co to slovo znamená. Výbuchy smíchu, i když se nic vtipného ani směšného nedělo, urážky ani podsouvání jakýchkoliv postojů nejsou projevem úcty. Jsou projevem pravého opaku. Televizi, která se snaží ponižovat zkušeného odborníka, který pro tuto zemi udělal svou prací víc, než ty smějící se hyeny, které máme obdivovat jakožto mocné a úspěšné příklady moderních lidí (ony investory), odmítám sledovat.

0
Vytisknout
13094

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2012