Souhlasím. Lidé ale musejí pozvednout svůj hlas

18. 6. 2012 / Miloš Kaláb

Naprosto s Vámi souhlasím.

Hledím-li na situaci pragmaticky, zeptám se, jaké české zboží kupuje dnešní západní spotřebitel. Bývaly doby, kdy i v Kanadě jezdily škodovky. Nejezdí ani pod jménem VW. Kam se poděly knihy nakladatelství Artia? Byly zde známé svou uměleckou kvalitou. Knihy a filmy pro děti? Manšestr, sypkovina, kartáče, konzervy (třeba znojemské okurky, ale nejen ony) (dnes pouze ve specializovaných lahůdkářstvích vlastněných lidmi ze střední nebo východní Evropy).

Pochopitelně, Laterna magika byla mimořádnou záležitosti dávných výstav EXPO - ani bych v té souvislosti neměl zmiňovat ilustraci českého předsednictví EU. Snad to nemusím rozvádět.

Povědomí o Československu bylo v Kanadě jako o velice technicky rozvinutém státu. Jako tlumočník pro kanadské ministry zemědělství v případech, kdy sem přijely jejich československé protějšky, jsem měl možnost dozvídat se o mnoha zajímavých záležitostech, při nichž jsem třeba viděl rozdíly mezi životem kanadských zemědělců (přes všechnu mechanizaci) od slunka do slunka a směnovou prací československých družstevníků.

Československý geologický průzkum byl velice úspěšný a republika dodávala velké investiční celky (elektrárny, cukrovary, pivovary atd. atd.) do zahraničí. Přesto se v roce 1989 šířila v republice propaganda, jakoby bylo Československo velice zaostalou zemí. Nebyla to pravda, ale pomohlo to zničit československou. konkurenci. A československé sebevědomí.

Tragické bylo to, jak mylně se mým prakticky založeným kanadským kolegům z Československa chlubily jejich výrobní protějšky v socialistickém Československu, jak začnou vydělávat velké peníze - "až to praskne" - tím, že budou dodávat zboží (jednalo se o mléčné výrobky) do Rakouska, Německa, Francie a Británie a jinam za marky, libry, franky, samou tvrdou měnu.

Když moji známí tyto lidi varovali, že "až to praskne", budou jejich výrobny v lepším případě přeměněny na sklady západního zboží a oni budou prodávat Čechoslovákům rakouské a německé jogurty a navíc francouzské a britské sýry, nedočkali se ničeho jiného než posměchu.

Jsem původně cukrovarnickým inženýrem, který svou profesi během života několikrát změnil, ale "stará láska nerezaví", takže jsem se zajímal o pokrok v cukrovarnictví.

Co jsem viděl v Československu? Úplný jeho úpadek.

Známý je osud moderního cukrovaru v Hrochově Týnci, který koupili britští a francouzští průmyslníci proto, aby jej mohli srovnat se zemí. Na webu uvidíte celou sérii snímků až po konečná "brownfields".

S cukrovary odešlo i pěstování cukrové řepy. Československo nebylo před Listopadem 1989 tak zaostalým státem, jak se hlásalo, a není dnes tak vyspělým státem, jak si to lidé myslí.

Připočtěte k tomu ztrátu solidarity, slušnosti a soucitu mezi lidmi a máte obraz dnešní české společnosti, jak se mi jeví z českých novin.

Ta je tak přesvědčena o své nadřazenosti nad každým člověkem žijícím východně od Moravy, že si snad ani nedovedu představit, jak by se mohla česká vláda spojit s jinými "východními" státy při financování "inteligentní propagace" například podporou studií "kultury a jazyků malých evropských států" na západoevropských univerzitách.

Přeji Vám, abyste probudil českou vládu, ale předem o Vašem úspěchu pochybuji, když vidím, že tato vláda raději hodlá darovat římsko-katolické církví nesmírné majetky. Po internetu koluje o tom zpráva, která radí, aby ji příjemci co nejvíce šířit dál, protože prý má veřejné mínění velký vliv.

Napsal jsem jednomu odesílateli, že v Kanadě se v důležitém případě volá a píše poslancům, ministrům, do novin, do televize, demonstruje se. To, že si lidé posílají e-mailem informace, ještě nepohnulo jediného poslance, aby změnil svůj názor při hlasování v parlamentu.

Čili i ve Vašem případě by bylo nutné, ale Vás názor podporovalo mnoho občanů voláním, psaním a e-mailováním poslancům, novinám, a televizi.

0
Vytisknout
8614

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2012