Poslední díl trilogie o batmanovi The Dark Knight Rises je poněkud nesourodou směsicí bojových a násilných scén, na něž je dáván důraz namísto hlubší charakterizace postav či rozpracování narativu. Kritikové mají pravdu, když poukazují na to, že (alespoň tak v první třetině) je film také zbytečně mnohomluvný, jal se totiž vysvětlovat, možná trochu zbytečně, co se dělo v předchozích dílech. Komentátor listu Daily Mail Dominic Sandbrook má samozřejmě pravdu, když poukazuje na to, že aktuálním motivem ve filmu je možnost revoluce davů v důsledku nespokojenosti s životem parazitické vrstvičky bohatců, a ve filmu skutečně jsou scény revolučních soudů, odsuzujících činitele establishmentu k smrti na běžícím pásu, scény zjevně inspirované francouzskou revolucí.

Jenže Nolan stojí pevně na straně dnešního establishmentu a revolucionáře prezentuje jako síly zla, zdrojem jejichž revoluční motivace je sice možná nespokojenost s parazitickým životem bohatých, jenže revoluční "lidové" síly jsou v nejlepším případě "pomýleny" a svedeny ke zlu demagogickým zloduchem a stejně demagogickou zlou ženskou postavou, v nehorším případě film vyjadřuje děs nad možností ničivé katastrofy, pokud by se uvolnily společenské síly, které jinak establishment svazuje a nepouští je ze řetězu.

Avšak sociální ani politická motivace není v ohnisku režisérova zájmu. Nolan prostě potřebuje konflikt, v němž jsou proti sobě postaveny síly dobra a síly zla, aby spolu mohly navzájem fyzicky bojovat v "dramatických" scénách plných střelby, ohně, rychlé jízdy a násilí. (Jak už tomu ve filmech tohoto druhu bývá, tyto scény plné rychlých jízd či letů a nejrůznějších výbuchů jsou neuvěřitelně nudné a film pozoruhodným způsobem retardují.) Samotná maska batmana je absurdně komická a je těžko uvěřit, že by rozumný dospělý člověk něco takového vzal na sebe, musíme si ovšem uvědomit, že inspirací pro tuto sérii filmů byl seriál komiksů, takže už postava batmana samotného je nadsazená a zkarikovaná, to je dáno žánrem.

Zdá se mi neuvěřitelné, že takto relativně zmatený a povrchní film může vyvolat globální zájem publika a vydělat stamiliony dolarů, ale holt tomu tak už zřejmě je. (Možná, že film oslovuje široké publikum právě tím, že mu chybí jemnější psychologická charakterizace postav a všechno zůstává na povrchu.) Film jsem viděl v historickém kině v Los Angeles (viz obrázek), v relativně středostavovské čtvrti a určitou útěchou bylo, že se obecenstvo občasným přehnaným scénám smálo, i když naproti tomu muž, který seděl vedle mne, začal po skončení filmu nadšeně tleskat - nechápu, zřejmě v životě ještě neviděl žádný skutečný film... :)