Mezinárodní lidskoprávní organizace odsoudily verdikt nad Bradleym Manningem

31. 7. 2013

Widney Brown, hlavní ředitel organizace Amnesty International pro mezinárodní právo a mezinárodní politiku, zdůraznil: "Priority americké vlády jsou postavené na hlavu. Americká vláda odmítá vyšetřovat důvěryhodná obvinění z mučení a z dalších zločinů podle mezinárodního práva, navzdory drtivým důkazům, že k nim dochází. Přesto se rozhodla trestně stíhat Manninga, který se pokusil udělat správnou věc - odhalit důvěryhodné důkazy o protizákonném jednání vlády. Vyšetřujete a stíháte osoby, které likvidují důvěryhodnost vlády tím, že páchají zločiny jako mučení, které zakazuje americká ústava i mezinárodní právo."

Vojín Bradley Manning, zdroj obrovského množství informací pro server WikiLeaks, čelí možnému vězení v maximální délce 136 let ve vojenském vězení poté, co ho v úterý shledal americký vojenský soud vinným z většiny trestných činů, z nichž byl obžalován. Nebyl shledán vinným z "napomáhání nepříteli" a také z prozrazení videozáznamu amerického leteckého úderu v provincii Farah v Afghánistánu, při němž zemřelo mnoho civilistů. Manningovi obhájci energicky argumentovali, že Manning nebyl primárním zdrojem prozrazení tohoto videa, i když vojín přiznal, že později zveřejnil dešifrovanou verzi tohoto videa a dokumenty, spojené s ním.

Celkově byl Manning shledán vinným ze 17 z 22 trestných činů, z nichž byl obžalován, a z pozměněné verze čtyř dalších trestných činů.

Manning byl odsouzen za sedm z osmi trestných činů podle archaického amerického Zákona o špionáži z roku 1917. Podle tohoto zákona byl Manning obžalován, že prozradil válečnou dokumentaci z Afghánistánu a z Iráku, diplomatické depeše a dokumentaci ze zálivu Guantánamo "a mohl vědět, že takové informace mohou být zneužity ke škodě Spojených států a ku prospěchu jakéhokoliv cizího státu. Zákon o špionáži z r. 1917 byl dosud používán pouze proti osobám, kteří se zabývají skutečnou špionáží, nikoliv proti osobám, které prozradily veřejnosti tajné informace.

Těchto sedm údajných trestných činů, za něž byl Manning odsouzen, bude považováno jako tvrdé zintenzivnění represivních akcí americké vlády proti whistleblowerům.

Mannign byl také shledán vinným z toho, že "nesprávně a zlovolně" způsobil, že na internetu byly zveřejněny informace, jejichž vlastníkem byly Spojené státy, "i když věděl, že výzvědné informace zveřejněné na internetu jsou přístupné nepříteli". Tato skutečnost bude mít zřejmě rozsáhlý dopad na sdělovací prostředky, které vyšetřují témata týkající se bezpečnosti amerického státu.

Rozsudek nad Manningem odsoudily mezinárodní lidskoprávní organizace. Widney Brown, hlavní ředitel organizace Amnesty International pro mezinárodní právo a mezinárodní politiku, zdůraznil: "Priority americké vlády jsou postavené na hlavu. Americká vláda odmítá vyšetřovat důvěryhodná obvinění z mučení a z dalších zločinů podle mezinárodního práva, navzdory drtivým důkazům, že k nim dochází. Přesto se rozhodla trestně stíhat Manninga, který se pokusil udělat správnou věc - odhalit důvěryhodné důkazy o protizákonném jednání vlády. Vyšetřujete a stíháte osoby, které likvidují důvěryhodnost vlády tím, že páchají zločiny jako mučení, které zakazuje americká ústava i mezinárodní právo."

Ben Wizner z American Civil Liberties Union, uvedl: "Přijímáme sice s ulehčením, že pan Manning nebyl odsouzen za nejnebezpečnější trestný čoin, ACLU dlouhodobě zastává názor, že prozrazení informací médiím nelze stíhat podle Zákona o špionáži. Vláda se zjevně snaží zastražit každého, kdo by se chystal v budoucnosti prozradit důležité informace."

Julian Assange, zakladatel serveru WikiLeaks, uvedl v prohlášení, že je rozsudek nad Manningem "nebezpečným precedentem" a je "příkladem extremismu v důsledku posledlosti bezpečností státu".

Manning zjevně stráví většinu svého dospělého života ve vězení.

Rozsudek nad Manningem budou nyní podrobně zkoumat vládní úřady, právníci, novináři i organizace na obranu lidských práv kvůli jeho dopadu na whistleblowery, na investigativní novinářskou práci a na ochranu státního tajemství v digitální éře. Tím, že Manning poskytl serveru WikiLeaks více než 700 000 dokumentů, se stal prvním významným prozrazovatelem digitálních informací v historii. Zahájil tak úplně novou kapitolu v dlouholetém boji mezi vládními činiteli a jejich úsilím utajovat svou činnost, a demokratickou veřejností, která uplatňuje své právo na informace.

Verdikt nad Manningem budou podrobně zkoumat i Edward Snowden a Julian Assange, stejně jako britská vláda, neboť Bradley Manning má nejen americké, ale i britské občanství.

Julian Assange je předmětem vyšetřování tajné vysoké poroty, která zasedá ve Virginii, a jedná o tom, zda zahájit trestní stíhání také proti němu. Americká vláda se snaží prokázat, že Assange a WikiLeaks přímo přesvědčili Manninga, aby zveřejnil své informace. Prokurátoři využívají v tomto smyslu tajných rozhovorů na internetu mezi Manningem a osobou, která se označovala jako "Press Association", což americká vláda tvrdí, byl prý Assange.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4396

Diskuse

Obsah vydání | 1. 8. 2013