Pravicový skřek na všech frontách

1. 11. 2013 / Miroslav Polreich

Na výsledky voleb je třeba se podívat v širších souvislostech a pochopitelně i s odstupem, pokud je to již dnes možné. Došlo opět k polarizaci sil, a to i v tradičním pravolevém pojetí. Přes rádoby komplikované hodnocení je jedno zcela jasné -- je to hluboký rozklad pravice. Natolik zásadní, že bylo nutno alarmovat všechny fronty ne ke zvratu, k tomu nejsou síly, ale k zoufalé obraně.

Jiří Paroubek také před třemi lety vyhrál, dokonce s vyšší převahou (o 3%), ale pravicové strany se mu vysmály a předhodily svoji sjednocenou sílu. On nemohl nic dělat a tak trochu osobně zpanikařil a zcela zbytečně resignoval dokonce na svoji předsednickou funkci ve straně, a tak upadl v zapomenutí. I sousední dnešní premiér Fico měl jednou podobnou smůlu. Byl však moudřejší a je nyní předsedou vlády a zcela to zaslouženě.

V naší současné situaci jsou však zcela jiné podmínky. ČSSD, přestože volebně jakoby slabší, mohla začít sestavovat vládu a v podstatě diktovat podmínky dle svého programu. Proto nastoupil frontální útok i z vnitřku této strany. Nemohu říci, že koordinovaný, ale rozhodně souladný.

Média

Sotva jsme začali vstřebávat sloupečky výsledků a postavení jednotlivých stran, média (veřejnoprávní TV) nastoupila do útoku. Pan Moravec okamžitě předvedl nějaké soukromnické výzkumy "renomované" společnosti (kdo si to objednal a platil?).

Tak jsme se dozvěděli, že vlastně volební lístky miliónů voličů jako důkaz výsledků voleb, nejsou rozhodující, neboť tato společnost nám v jedné kombinaci ukázala, že vlastně 80 % !!! občanů s výsledky voleb nesouhlasí (prokládali to i preferencemi jednotlivců).

Byl jsem z toho v "pomykově" jak hluboko naše media klesla.

Ale nový argument byl na světě. Musí být nové volby. Tím nás prvé dny živili. Řada komentátorů (nebylo možno všechny sledovat), ale Jiřinky Šiklové jsem si všiml, (socioložka a vehementní podporovatelka "knížete", která vešla ve známost argumentem, že volit by se měli jen ti nejbohatší, neboť již mají dost a začnou se starat o nás chudé) tím, že jediná cesta z povolebního marasmu jsou nové předčasné volby.

Zoufalstvím médií a zvláště pana Moravce, byl hrubý, sprostý a neomalený útok následující den proti panu prezidentovi. Překvapivě to prezident přežil s klidem. Hrubost vychází ze zaujatosti a hlupství a v jeho případě evidentně i ze zoufalství celé redakce. Předpokládám, že v případě takového zásadního rozhovoru připravuje téma i otázky tým ČT. Je to alarmující. Snad i směšné, ale ne překvapující.

Zásadní problém jeho malosti byl již dříve, když pan Moravec celému národu opakovaně spolu s náčelníky generálního štábu tvrdil nepravdu o naší záštitě v NATO.

Dobře věděl, že článek 5. Smlouvy žádnou záruku nenabízí a byl vložen naopak v zájmu USA právě proto, aby NATO byla organizace bez záruky a vyslovené povinnosti. Bohužel má smůlu. Svět, ale i situace u nás kráčí jinam.

Sociální demokracie

V poslední době, ač se zabývám většinou zahraniční problematikou, jsem snad z naivní víry či nostalgie se věnoval i politické situaci v naší levici. Je to i nutné. I Čestmír Císař par dnů, než zemřel, napsal úvahu či výzvu "Zamyslete se přátelé a soudruzi!" ( Britské listy 28.3.2013). Sám jsem publikoval stať "Temné síly kartelizace ČSSD" (tamtéž 28.5.2013), ale i doporučení, že z rozštěpené soc. dem. strany musí menší (pravicová) část odejít. To je v podstatě dnešní situace, před půl rokem mě to moudrý a předvídavý pan Čulík kupodivu odmítl uveřejnit.

Škoda.

Začínající polarizace sil v ČSSD je však nutná. Ne pro malý, naivní podraz z Lán, který nevyšel, ale na příklad proto, že když lékaři připravovali stávku za zvýšení mezd a našli 9 miliard na které upozornili jako neoprávněně vyplacených, aby se jimi jejich zvýšení mezd pokrylo - narazili.

Vláda ODS je napadla, že parazitují na zdraví nemocných a ty nejpotřebnější používají jako rukojmí.

Co se však nestalo. Představitel soc. dem. a hejtmanů (správce nemocnic) pan Hašek toto vládní stanovisko, jako béčko ODS, zopakoval a plně podpořil.

Co by asi dělal, kdyby byl sám ve vládě. Ne večeře v Lánech, či co, ale zde byl hlavní důvod, pro řešení poměrů ve straně. Sociální demokracie by měla vědět, kam patří. Historicky, filozoficky i sociálně. Snad nám dnešní "události" ukážou cestu.

0
Vytisknout
10577

Diskuse

Obsah vydání | 4. 11. 2013