Byla ve Washingtonu legálním způsobem ustanovena vojenská junta?

7. 5. 2014 / Daniel Veselý

Nejvyšší soud Spojených států amerických v uplynulých dnech zamítl žalobu známých amerických osobností, jako jsou Noam Chomsky, Daniel Ellsberg nebo Chris Hedges, kvůli paragrafu 1021(b) (2) kontroverzního zákona NDAA, který americké armádě umožňuje zadržet americké občany "podezřelé z terorismu" a věznit je "na dobu neurčitou" ve vojenských "detenčních centrech", aniž by jim bylo umožněno podstoupit řádné soudní řízení. NDAA je návrh zákona schvalující národní obranu, který je každý (fiskální) rok s různými dodatky začleňován do právního systému USA ZDE.

Podle některých kritických ohlasů se kvůli tomuto rozhodnutí Nejvyššího soudu USA nyní Amerika oficiálně stala vojenskou juntou ZDE .Tito kritikové možná zbrkle a s přeháněním přirovnávají Ameriku "postkonstituční éry", jak ji nazval nositel Pulitzerovy ceny Chris Hedges, k vojenské vládě v Chile za Augusta Pinocheta, a argumentují, že americká armáda má teď natolik expanzivní pravomoci, že tyto porušují a překračují práva daná americkou ústavou.

Potíž je též v tom, že na rozdíl od Ruska nebo Číny, jež si s porušováním práv především vlastních občanů hlavu nikdy příliš nelámaly, jsou Spojené státy, jež si vetkly do štítu právě tuto mesianistickou vizi týkající se šíření demokracie v jejich pojetí téměř do všech koutů planety, karateli precizně selektovaných států ohledně porušování lidských práv, zatímco některé z nejhorších režimů na planetě ZDE zůstávají jejich důstojnými partnery a spojenci.

Další kritikové tohoto zákona se domnívají, že NDAA federální vládě a armádě poskytne diktátorské pravomoci, protože budou moct bez soudního příkazu na americké půdě zadržovat osoby s americkým občanstvím, uvrhnout je proti jejich vůli do vazby nebo "detenčního centra" a držet je tam po časově neomezenou dobu, aniž by tyto osoby byly obviněny ze spáchání konkrétního zločinu.

Soudkyně Katherine B. Forrestová v roce 2012 označila paragraf 1021(b)(2) za neústavní, načež se Obamova vláda nejen odvolala, ale požadovala, aby zákon okamžitě nabyl účinnosti v celém jeho znění. Forrestová nicméně v reakci napsala, že zmíněný paragraf připomíná nechvalně známý výnos Nejvyššího soudu Spojených států amerických z roku 1944, který americké vládě a armádě za 2. světové války umožnil umístit 110 000 Američanů japonského původu bez řádného soudu do "internačních táborů" ZDE.

Jde doopravdy o bezprecedentní útok na fundamentální práva, který by se dal čekat spíše od administrativy nepříliš přemýšlivého George W. Bushe, nežli od vlády, v jejímž čele stojí vystudovaný právník, který má za sebou pedagogickou praxi, během níž vysokoškolským studentům přednášel o ústavních právech (sic!).

Hedges k verdiktu Nejvyššího soudu USA dále poznamenal, že americké soudy nyní bezvýhradně slouží korporátní moci, což podle jeho mínění představuje samotné jádro fašismu, a citoval George Orwella, jenž prohlásil, že "je marné být antifašistou a zároveň se snažit o zachování kapitalismu" ZDE. "To znamená, že Amerika vstoupila do postkonstituční éry," doplňuje Hedges s tím, že zásadním "problémem je kapitalismus, nikoliv vláda" ZDE, neboť fúze korporátní a státní moci znamená, že vláda je naprosto dysfunkční, avšak s "funkční" Wall Street v zádech.

Posílení korporátní moci dle Hedgese může vést až k těmto excesům: korporace vyplení státní pokladnu, vyhnou se zdanění, sníží mzdy, zničí odbory, odstraní občanskou společnost, vykuchají ekonomickou regulaci a právní dohled, ovládnou kontrolu na informacemi, povedou nekonečné války, demontují veřejné instituce a státní programy, včetně školství a sociálního zabezpečení atd.

Tato děsivá, až apokalyptická vize, nemusí dojít svého naplnění, jestliže si občané nenechají líbit ořezávání svých svobod a pravomocí shora bezskrupulózní mocí a začnou účinně jednat zdola.

0
Vytisknout
8911

Diskuse

Obsah vydání | 13. 5. 2014