Bylo by možné vyřešit řeckou krizi zavedením virtuální digitální měny, jako je bitcoin?

23. 2. 2015

Bitcoin je odvážný pokus vytvořit peníze mimo kontrolu jakéhokoliv státu. Je to digitální měna, která má formu omezeného počtu platidel. Podporují ji lidé, kteří by se chtěli, kdyby mohli, vrátit ke zlatému standardu - do situace, kdy jsou státy povinovány omezovat množství peněz v ekonomice. Tito peněžní fundamentalisté se obávají, že státy vytvoří tolik peněz, že bude ekonomika nevyhnutelně klopýtat od rozkvětu ke krizi a inflace sníží bohatství lidí. Cílem bitcoinu je fungovat jako "digitální zlato".

Pokud to s Řeckem dopadne špatně, ministr financí Janis Varoufakis uvedl, že by uvažoval o zavedení paralelní digitální měny. Využil by při tom digitální bezpečnosti a transparentnosti bitcoinu. Udělal by ale přesný opak toho, co zamýšlení peněžní fundamentalisté.

Řecký dluh je nesplatitelný, škrty, které Řecku vnucuje Německo, jsou sociálně nesnesitelné. Takže ať to bude tento týden nebo za půl roku, dříve nebo později přijde chvíle, kdy Atény nebudou už schopny plnit podmínky Evropské centrální banky. Pak by následovalo uzavření bank, kontrola kapitálu, zuřivý konflikt a bankrot Řecka.

Pokud byste do této sekvence vsunuli paralelní měnu, odložíte moment bankrotu a získáte podstatný manévrovací prostor.

V podrobném článku vysvětlil před rokem Varoufakis, jak by se dalo použít virtuální měny, podobné bitcoinu k tomu, aby se Řecko vyhnulo situaci, kdy Evropská centrální banka odmítne podpořit poptávku prostřednictvím kvantitativního uvolňování. Stejně jako bitcoin by nová měna byla konvertibilní, jedna ku jedné, s eurem. Ale vydával by ji stát - a pokud byste byli ochotni ji držet dva roky, vydělali byste zisk uhrazený z daní. Proto tomu Varoufakis říká "měna budoucích daní".

Kdyby řecká vláda vydala paralelní digitální měnu a donutila banky a podniky, aby ji používaly, zvýšilo by to oběživo navzdory politické Evropské centrální banky, říká Varoufakis. Kromě toho předpovídá, že by tato digitální měna poskytla "vládám zdroj likvidity, který existuje mimo trhy s obligacemi, na němž se nepodílejí banky a který leží mimo jakákoliv omezení vnucená Bruselem nebo různými Trojkami".

Taková měna by byla novou zátěží daňových příjmů státu, takže by musela být omezená. Kdybyste vydali "měnu budoucích daní" v hodnotě 10 procent HDP, za dva roky by stát přišel o podstatnou část svého daňového příjmu, varoval Varoufakis.

Takže paralelní alternativní měna je způsob, jak si půjčit z budoucích daní a financovat tím dnes hospodářské oživení. Což je vlastně fiskální stimulus zadarmo. V krizovém modu by to také umožnilo Řecku přežít, i kdyby byly řecké banky zlikvidovány odepřením finanční pomoci od ECB.

Pokud bude paralelní měna vytvořena, zdramatizuje to klíčový argument antiestablishmentových ekonomů, jako je Varoufakis, že totiž peníze jsou vytvářeny státem, nikoliv trhy.

Peníze mají hodnotu jenom proto, tvrdí tito ekonomové, protože ji určují státy. A dále, tím, co vytváří peníze, je akt zdaňování a utrácení, nikoliv akt kupování a prodeje na trzích.

Pokud je to pravda, zjevným praktickým důsledkem by bylo, že stát se svou vlastní měnou je vždycky solventní. Vždycky může vytvořit více peněz a zaplatit lidem těmito penězi. Proto má stát vždycky možnost provozovat deficit. Vždycky může využívat státních výdajů k potlačování nezaměstnanosti. Jedinou podmínkou je, že lidé musejí být přesvědčeni, že stát bude existovat i v budoucnosti.

A v tomto momentě to začíná být problematické pro eurozónu i pro Řecko. Jestliže Německo vykopne Řecko z eurozóny, vyvolává to velkou otázku, zda kvazi-stát eurozóny bude trvale podporovat euro v takové formě, v jako bylo vytvořeno. Euro by se v tomto případě mohlo stát terčem spekulativních útoků, jakmile se investoři pokusí zlikvidovat další Řecko a sázet na hodnou nových měn, které mohou vzniknout.

Avšak riziko je ještě vyšší pro Řecko, kdyby začalo vydávat paralelní digitální euro. Protože Varoufakisova digitální měna je splatitelná pouze proti budoucím daňovým příjmům, a tak byste museli věřit, že se řecký stát nemůže rozložit.

Vzhledem k těmto pochybnostem argumentuje další ekonom ze Syrizy, Costas Lapavitsas, používání digitální měny by mohlo být jen přechodovou etapou mezi odchodem z eurozóny a vytvořením nové řecké měny.

Je to vlastně celé velká filozofická debata o podstatě peněz.

Kompletní článek v angličtině ZDE