Západ neslíbil Rusku, že nebude rozšiřovat NATO na východ

25. 5. 2015

Je nebezpečné zkreslovat historické události podle toho, jak se to hodí dnes

V dubnu 2009 vyjádřil Michail Gorbačov své rozhořčení nad tím, jak Západ Rusko podvedl v letech po sjednocení Německa v roce 1990. Řekl německému deníku Bild, že západní mocnosti přislíbily, že "se NATO nepřesune ani centimetr dál na Východ". To, že tento příslib nesplnily, prý otrávil vztahy Ruska vůči Západu.

Totéž říká Vladimír Putin. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově v roce 2007 Putin poukázal na hrozbu, kterou zosobňuje expanze NATO, a zeptal se: "Co se stalo s ujišťováními, které nám naši západní partneři dali po rozpuštění Varšavského paktu?"

Je na těchto tvrzeních něco pravdy? ptá se v týdeníku Observer Christopher Clark. Skutečně Severoatlantické společenství nabídlo, že se nebude rozšiřovat do východní Evropy, a ten slib pak porušilo?

V posledních letech je zatrpklost ruské politické elity vůči Západu založeena právě na tomto pocitu, že Rusko podvedl neskrupulózní oponent, který je ochoten porušovat mezinárodní závazky. V poslední době se stala ruská tendence chybně si pamatovat minulá selhání ruské politiky jako záměrné ponížení způsobené Západem jedním z hlavních rysů toho, jak Kreml provádí svou zahraniční politiku. Uprostřed rekriminací ohledně amerických a evropských intervencí v Kosovu, v Libyi a v Sýrii zpochybňuje nyní ruské vedení legitimitu mezinárodních dohod, na nichž je založen současný evropský pořádek. K nim patří především smlouva o sjednocení Německa z 12. září 1990, kterou podepsaly oba tehdejší německé státy, Spojené státy, Sovětský svaz, Británie a Francie.

Jenže tvrzení, že vyjednávání vedoucí k této smlouvě obsahovala záruky zakazující Severoatlantickému společenství se rozšiřovat do východní Evropy jsou zcela falešná. Při jednání vedoucích k dohodě se Rusové nikdy nezmínili o rozšiřování NATO na východ, hovořili jen o východoněmeckém území. Ohledně východního Německa bylo dohodnuto, že po odchodu sovětských vojsk tam mohou být rozmístěna německá vosjka, ale nikoliv zahraniční jednotky NATO ani jaderné zbraně. NATO nepřislíbilo, že se nebude rozšiřovat na východ.

Vladimír Putin to ze zpětného pohledu nyní vidí úplně jinak. Ten příslib prý Západ učinil a pak ho porušil, Rusku západní partneři "lhali", bezpečnostní záruky byly porušeny. V projevu na konferenci v Mnichově minulý měsíc zpochybnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k pobavení přítomných sjednocení Německa. Tvrdil, že bylo méně "legální" než "sjednocení" Krymu s Ruskem. Předtím navrhl Sergej Naryškin, předseda ruské státní dumy, aby ruský parlamentní výbor pro mezinárodní vztahy uvažoval o schválení rezoluce, která by odsoudila "anexi Německé demokratické republiky Spolkovou republikou Německo". To, že se na sjednocení Německa Rusko samo podílelo a určilo podmínky tohoto sjednocení, je nyní vymazáno z ruské paměti a nahrazeno mytickou sekvencí otevřeně agresivních akcí Západu, jejichž účelem je ospravedlnit nynější ruské akce na Ukrajině.

Pohlédneme-li na bouřlivou historii evropského systému od roku 1990 a následující a zcela nepředvídaný rozklad Sovětského svazu, bylo by příliš jednoduché obviňovat Rusko, že si tehdy nezajistili příslib, aby se NATO nerozšiřovalo na východ. Tento vývoj býl součástí budoucnosti, o níž v roce 1990 ještě nikdo neuvažoval.

V nedávném rozhovoru se Gorbačov distancoval od svých předchozích výroků a zdůraznil, že žádná dohoda o nerozšiřování NATO na východ uzavřena nebyla. "O NATU se vůbec nehovořilo. V těch letech se o tom vůbec nemluvilo." A když tato otázka pak vyvstala, v první polovině devadesátých let, Rusko proti rozšiřování NATO zpočátku nic nenamítalo.

Když ruská duma začala tvrdit, že Západní Německo "anektovalo" Německo východní, Gorbačov protestoval a varoval, že "naše hodnocení minulosti nemůže být založeno na dnešních názorech". Zdá se, že bohužel toto varování v Kremlu nikdo neposlouchá.

Od rozkladu Sovětského svazu dochází k mocenským hrám z obou stran. Avšak zkreslovat minulost jako narativ založený na podvádění, zradě a ponižování je velmi nebezpečné. Tyto příběhy ruského ponižování dnes silně rezonují v ruské veřejnosti. Jejich dopadem na mezinárodní scénu je, že zpochybňují celou strukturu smluv a narovnání, které tvoří evropský pořádek po ukončení studené války.

Zázrakem roku 1990 bylo, že jedna z největších proměn mezinárodního systému v lidské historii se uskutečnila bez války, v duchu dialogu a spolupráce. Tehdejší sovětské vedení hrálo při těchto pokojných změnách klíčovou roli. Doufejme, že jeho dnešní ruští následovníci tento zázrak nezvrátí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
7603

Diskuse

Obsah vydání | 27. 5. 2015