Přehřátá a hladová města: Budoucnost potravinových válek

8. 9. 2017

čas čtení 1 minuta
Toto století bude definováno dvěma trendy: Jak zvládneme změnu klimatu a růst megaměst, píše Johanna Mendelsonová-Formanová. V příštích 20 letech globální městská populace vzroste z 3,5 miliardy na 5 miliard lidí. Tlak na zdroje a environmentální stresy doprovázející růst měst - zejména v bujících centrech jako Dháka, Lagos a Mexico City - vytvoří ještě více výzev z hlediska přístupu k potravě a čisté vodě. Není divu, že v roce 2015 Národní zpravodajská rada zařadila potravinovou bezpečnost mezi záležitosti týkající se národní bezpečnosti. Země čelící vážnému nedostatku potravin nebo zasažené změnou klimatu jsou také nejzranitelnější vůči destabilizujícím konfliktům.


Ale teprve nedávno se specialisté na potravinovou bezpečnost tradičně zaměření na venkovské oblasti začali věnovat urbánním centrům. Migrace z rurálních oblastí - často vyvolaná útěkem před konfliktem nebo environmentální degradací - vytvořila nové výzvy.

Řada těchto migrantů bude vyhnána z venkova suchy, konfliktem a nedostatkem příležitostí. Ale uvědomte si, že zhruba 60 % orné půdy leží na okrajích měst. Očekává se, že Čína ztratí čtvrtinu orné půdy na planetě kvůli rozšiřování měst do oblastí, které kdysi byly centry pěstování kukuřice, rýže, sójy a pšenice. V Nigérii nebo Číně vznikne potřeba dovážet více potravin.

Potravinová bezpečnost vyžaduje složité, multisystémové přístupy, které jsou dosud mimo dosah většiny postižených zemí - a zůstanou nedosažitelné pro většinu měst ještě v roce 2030.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
12184

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2017